S právem na politický názor úzce souvisí svoboda projevu. Ta je jedním z nejdůležitějších atributů demokratického státu a existuje jedině tehdy, je-li poskytována i těm projevům a názorům, s nimiž nesouhlasíme a kterým oponujeme. Jako jeden ze základních rozdílů mezi autoritářským či totalitním systémem a demokratickým státem vnímáme to, že demokratický stát garantuje stejná práva a svobody i pro své kritiky a odpůrce. Uvědomujeme si zároveň, že nepochybně existuje mez, za kterou jsou ohroženy všechny svobody všech ostatních občanů, a je-li taková mez překročena, má státní aparát povinnost na obranu těchto svobod vystoupit.

Konzervativní strana je znepokojena sérií trestních procesů, ve kterých jsou tzv. pravicoví extremisté stíháni za projevy, nejrůznější symboly na oděvu nebo za písňové texty. Zmíněnými aktivitami zjevně nemohou být svobody nás všech prakticky nijak ohroženy, což lze snadno doložit mnohdy téměř identickými projevy jiných veřejně vystupujících osob, které však nijak stíhány nejsou. Zcela extremním příkladem v tomto směru je případ, který projednává Obvodní soud pro Prahu 1 a v němž bude pokračovat 19. března t. r. V něm je za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení lidských práv stíháno sedm mladých lidí. Státní zástupce je viní z toho, že měli v r. 2008 na různých místech v Praze lepit samolepky, organizovat koncert a připravovat neuskutečněný pochod k uctění obětí 2. sv. války v Jihlavě. Dva z obviněných, čtyřiadvacetiletý Patrik Vondrák a dvacetiletá Michaela Dupová, strávili pro toto obvinění již více než rok ve vazbě. Čím více informací o celé kauze vychází najevo, tím více nabírá na intenzitě naše přesvědčení, že tito lidé jsou stíháni pouze pro svoje politické názory či postoje, jejich činnost nijak neohrožuje naši svobodu a jedná se tedy o politický proces. Proces obdobný těm, jakými komunistická moc stíhala zastánce názorů a postojů z řad mladých lidí, kterými se vládnoucí ideologie cítila být ohrožována. V takových případech máme povinnost se proti takovému postupu ohradit a odmítnout jej.

Případ „skupiny Vondrák, Dupová a spol.“ budeme nadále bedlivě sledovat. Zároveň vyzýváme i dosud převážně jednostranně zaměřená média a politiky, aby si uvědomili, že pluralitní společnost znamená pluralitu a ústavní svobody i pro ty, s jejichž názory nemusíme souhlasit a od kterých se v rámci společenské debaty můžeme distancovat. Je politováníhodné, že média a politici při svém kampaňovitém vystupování nevěnují samotnému tématu ani takovou pozornost, aby si uvědomili, že pokud jsou souzení mladí lidé dáváni do souvislosti s údajným neonacismem, nejde ve skutečnosti o politický extremismus pravicový, nýbrž levicový. Spíše je to však záměr odvést občany od skutečnosti, že jde o stejný druh extremismu jako je komunismus, který u nás, žel Bohu, stále požívá ochrany, jehož ctitelé zastávají vysoká místa ve státní správě, průmyslu i jinde, a jehož zástupci sedí v Parlamentě.

Konzervativní strana