Nárok menších obcí a měst na narovnání příjmů z daňových výnosů je legitimní, nemůže ale jít na úkor velkých měst, která jsou přirozenými centry regionů.

Poslanci začali projednávat novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Předkladatelé argumentují „nespravedlností“ současné normy. Souhlasím s nimi v  tom, že současné přerozdělování daní mezi obcemi je špatné. Dnešní chaotický stav vychází ze skutečnosti, že se přerozdělování daní neřídí jasnou strategií rozvoje státu, krajů, měst a venkova. Míra odpovědnosti za financování společensky žádoucích služeb není jasně určena, proces se přespříliš rozmělnil v  době převodů odpovědností z krajských na okresní úřady a následně při rušení okresů na města. Rozhodně nemohu souhlasit s názory, že „malí jsou biti na úkor velkých“. Novela je špatná. Žádný řád nepřináší. Podívejme se na celou věc třemi pohledy.

Pohled první

Pokud dnes sečteme daňové příjmy krajů a obcí, dojdeme k tomu, že například na jednoho obyvatele Prahy vychází trojnásobný příjem proti příjmu na jednoho obyvatele Zlínského kraje. Plzeňský kraj pak má o polovinu daňových příjmů na hlavu více, než občan z vesnice u Zlína, který se ocitá v republice na posledním místě. Jistě, proč by tomu tak mělo být?

Pohled druhý

Brno, Ostrava a Plzeň, tedy města, kterých se navrhovaná novela nejvíce dotkne, plní funkci přirozených spádových center pro širší aglomerace.

Zajišťují regionální administrativní funkce, nabídku pracovních příležitostí, jsou sídlem významných vzdělávacích institucí, místem kulturních, sportovních a volnočasových aktivit pro obyvatele a veřejnost ve spádových oblastech. Nepromyšlenost novely budu demonstrovat na příkladu Ostravy. Pro mimoostravskou veřejnost, především pro obyvatele spádové ostravské aglomerace, vynakládá město Ostrava na dopravu zhruba 390 milionů korun, na kulturu 230 milionů korun, na sport 100 milionů korun. V případě sociálních služeb a  zdravotnictví jde zhruba o 50 milionů, bezpečnosti 100 milionů, školství více než 20 milionů korun. Dohromady se jedná téměř o miliardu korun! Podobný ekonomický výčet by se příliš nelišil ani u Brna a Plzně.

Pohled třetí

Připusťme, že s novelou budeme souhlasit a Ostrava přijde o miliardu ročně. Pak ovšem máme nezpochybnitelný nárok na adekvátní podíl například příspěvku na dopravní obslužnost. Moravskoslezský kraj rozděluje mezi obyvatelstvo zhruba miliardu a třista miliónů s výjimkou Ostravy. Ta nedostává nic a ještě přispívá ze svého zhruba miliardu korun na provoz dopravního podniku. Očekával bych, že na tuto křivdu bude v návrhu novely pamatováno a bude obsahovat proceduru, jak Ostrava získá alikvótní podíl ve výši cca 330 milionů korun na dopravu. A můžeme pokračovat dál.

Samospráva kraje vlastní a financuje téměř všechny domovy pro seniory mimo osmi na území Ostravy. Očekávám, že je novela převede pod správu krajského úřadu. Město ušetří 130 milionů. Položme si otázku, proč by Ostrava měla financovat kulturní instituce, jako jsou Národní divadlo moravskoslezské a  Janáčkova filharmonie? Hlavní město Praha také nefinancuje provoz Národního divadla a České filharmonie. Můžeme jednoduše navrhnout převod těchto institucí pod správu kraje nebo ministerstva kultury. Naše město se „zbaví zátěže“ ve výši 250 milionů ročně. Co uděláme s městskou policií, na kterou město Ostrava ročně vynakládá zhruba 370 milionů.

Z mého pohledu stát v oblasti bezpečnosti už dlouho neplní své povinnosti a přenáší šikovně náklady na města. Máme dvě možnosti. Převést městskou policii včetně financování na stát nebo výrazně omezit její činnost pro nedostatek peněz. Politickou zodpovědnost za takové rozhodnutí ponese jednoznačně vláda. Nelze opomenout ani náklady ve výši 150 milionů korun na stát správu, které město Ostrava de fa to platí za stát na  základě vládních rozhodnutí. Sečteno a podtrženo, Ostrava doplácí ze současných příjmů více než miliardu dvě stě milionů korun za společensky žádoucí služby občanům, které ostatní města a obce financovat nemusí, protože je za ně vykonává kraj nebo stát.

Vypadá to trochu jako legrace, ale není. Poslanecký návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní je míněn vážně a jeho přijetí může mít fatální dopad na rozvoj velkých měst i celé republiky. Napadá vás, jak je  vůbec možné, aby ministerstvo financí předkládalo takto nepromyšlený a  nesystémový návrh? Odpověď je jednoduchá. Jde o politikum, o prosazování separátních zájmů. Není bez zajímavosti, že návrh novely není předkládán do  parlamentu vládou, ale poslaneckým klubem TOP 09/STAN reprezentovaný především ministrem financí Kalouskem a předsedou poslaneckého klubu Gazdíkem.

Tito se snaží stavět do role „ochránců zájmů“ malých měst a obcí, či  dokonce do role „napravitelů starých křivd“. Jejich politické argumenty jsou nepochopitelné a negativní. Taktiku stavět menší města a obce proti velkým „rozhazovačným“ městům považuji za záměr. Já osobně i ostatní primátoři velkých měst od počátku jednoznačně proklamujeme, že nejsme zásadně proti úpravě zákona o rozpočtovém určení daní.

Vnímáme nárok ostatních obcí a měst na  narovnání příjmů z daňových výnosů jako zcela legitimní. Nemůže ale jít na úkor velkých měst, která jsou přirozenými centry regionů. Zadělali bychom na velký problém, který by v dohledné době negativně ovlivnil také životy občanů malých měst a obcí.

Věřím, že v parlamentu zvítězí zdravý selský rozum.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.