"Poslanci KSČM společně s poslanci ODS a ČSSD zbavili firmy povinnosti platit poplatky za znečištění ovzduší.“ Nejen tuto větu jsme mohli tento týden číst z pera Jana Kellera. Soudím, že zřejmě neměl čas přečíst si celý zákon o ochraně ovzduší a nastudovat si více souvislostí. Pro všechny, které zajímá více než opakovaně publikovaná kritika bez argumentů, bych ráda připomněla konkrétní argumenty. Tady jsou:
 
Poslanci, kteří se rozhodli nebýt zaslepeni populismem a vzali v úvahu další sociální a ekonomické aspekty dopadů zákona, podpořili postupný útlum poplatků. Zdůrazňuji postupný, ne okamžitý. Vzali v potaz, že firmy budou v následujících letech platit nejen investice do technologií, bez jejichž zavedení by nemohly provozovat svou činnost, vzali rovněž v úvahu, že prakticky všechny firmy začnou nakupovat tzv. emisní povolenky, což bude znamenat deseti až dvacetinásobně větší příjem do státní pokladny, než u současných poplatků.
 
Nejde v žádném případě o omezení domácího průmyslu. Jde o odstranění v budoucnu zbytečného ekonomického nástroje, který bude nahrazen mnohem účinnějšími nástroji ekonomickými (nákup emisních povolenek) i legislativními (evropské směrnice).
 
Pokud má nejenom J. Keller, ale kdokoli z občanů důkazy, že některý podnik na Ostravsku či jinde překračuje předepsané emisní limity, měl by raději podat podnět České inspekci životního prostředí, která, jak jsem měla možnost poznat u jiných kauz, bude určitě neprodleně konat.
 
Data o škodách na životním prostředí a na zdraví obyvatel ve výši desítek miliard Kč fascinují opakovaně nejenom J. Kellera. Nikdo z těch, kdo tyto argumenty používají, však doposud nepředložil věrohodný odborný materiál, kterým by bylo možné dokázat nejenom skutečnou výši těchto škod, ale především jejich skutečného původce. Je přitom zřejmé, že průmysl není největším, a už vůbec ne jediným, původcem znečištění ovzduší. Způsob, kterým jsou odhady škod (zdůrazňuji slovo "odhady") na životním prostředí přebírány z různých materiálů a účelově interpretovány v médiích, musím jednoznačně odmítnout.
 
KSČM jak při jednání v Poslanecké sněmovně, tak ve výborech a Státním fondu životního prostředí vždy prosazovala navýšení částky na zdravotní pobyty dětí. Byli to také poslanci KSČM, kteří již před více než rokem začali požadovat tzv. kotlíkové dotace, a budeme v tom důsledně pokračovat, aby po tzv. pilotním projektu v Moravskoslezském kraji za 20 miliónů byl tento dotační titul rozšířen, jako standardní pomoc občanům v postižených regionech. Stejně tak jsme zhruba před dvěmi lety upozorňovali na problém s nedostatkem odborníků na ČIŽP v Ostravě, kteří by mohli kontrolovat střední a velké zdroje znečištění, a díky tomu došlo k navýšení počtu lidí na Ostravské inspekci… Podporujeme projekty na modernizaci a ekologizaci výroby. Byl to právě Moravskoslezský kraj, vedený ČSSD a KSČM, který před dvěmi lety navrhoval legislativní iniciativu jako vůbec první omezení pro lokální znečišťovatele, kterou pravice bez jakékoli odborné diskuse v PS PČR zamítla. To jsou podle nás konkrétní kroky, které přispívají k ochraně ovzduší i života a zdraví lidí. Nevedeme lživé kampaně ani se nechytáme jediného ustanovení zákona, pracujeme a na to jsem hrdá.
 
Složité zákony, ke kterým zákon o ochraně ovzduší patří, jsou vždy dobrým nástrojem pro manipulaci veřejným míněním. Je to pochopitelné. Většina občanů nemá možnost zabývat se detailně obsahem složitých zákonů. Přirozeně pak věří informacím, které se dozvídá z médií. Mělo by být zodpovědností profesionálních médií, aby informovanost veřejnosti nebyla jednostranná nebo dokonce zkreslená. Pokud se informace týkající se zákona o ochraně ovzduší smrskne na debatu o poplatcích za znečištění ovzduší, je to špatně. Tento zákon totiž obsahuje mnoho daleko důležitějších ustanovení, která mohou skutečně pomoci zlepšit stav ovzduší na Ostravsku i jinde. Zlepšit ovzduší, nikoliv pouze vybírat další daň, která bude vládou této země spíše rozkradena, než použita ve prospěch všech občanů. Vzhledem k mnohaletým zkušenostem z práce v Poslanecké sněmovně jsem si jista, že poplatky za znečištění ovzduší nejsou ničím jiným než další z mnoha daní, kterými si stát zvyšuje příjmovou stranu státního rozpočtu. Proto taková „starost“ ministra financí Kalouska. Pro zákon nakonec hlasovali i někteří kolegové z TOP09, na to pan profesor „nějak“ zapomněl.
 
Za posledních dvacet let se stalo mnohokrát, že poslanci KSČM hlasovali stejně jako poslanci ODS či poslanci jiných stran. Hlasovali STEJNĚ, nikoliv "ruku v ruce", jak píše J. Keller. Hlasovali tak, protože byli přesvědčeni, že hlasují správně. A to je nejdůležitější. Hlasování proti svému přesvědčení, které nemá jiný důvod, než se vymezit proti nějaké straně či koalici, nelze považovat za nic jiného, než za porušení poslaneckého slibu a za zradu na voličích. V jiných případech tento principiální postup poslanců KSČM J. Kellerovi dosud nikdy nevadil.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně a stínová ministryně KSČM pro resort životnhoí prostředí

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.