„V roce 1285 byl vzduch v Londýně tak zamořený, že král Eduard I. založil první komisi pro kontrolu ovzduší na světě a o 22 let později tentýž král postavil spalování uhlí mimo zákon. Tento zákon však neměl dlouhého trvání,“ dodává autor (cit. Brimblecombe, P. The Big Smoke: A History of Air Pollution in London since Medieval Times).

Budou mít i současná nařízení a směrnice zaměřená na boj proti globálnímu oteplování krátké trvání? Snad jen do té míry než se karta obrátí a světová média objeví nová alarmistická témata těžící ze sebedestrukce, vyčerpání zdrojů nebo katastrofických důsledků porušení přírodní rovnováhy. Není vyloučeno, že namísto globálního oteplování může přijít nová „litanie“ v podobě globálního ochlazování.

 Informace o změnách klimatu nejsou ničím novým a vyskytovaly se v médiích v průběhu celého minulého století. Hysterie se překvapivě netýkala pouze globálního oteplování, ale také globálního ochlazování a to v závislosti na zanedbatelných výkyvech klimatu v průběhu jediného století. Na počátku 20. století tak například Los Angeles Times píší: „Pátá doba ledová přichází: lidský rod bude muset svést boj o přežití s chladem.“ List Chicago Tribune v roce 1923 varuje, že arktický led zavalí Kanadu, Asii i Evropu. (cit. Anderson, R. W., Gainor, D. Fire and Ice). Během dalších desetiletí ale nastupuje pozvolné oteplování a tak se objevují zprávy opačného charakteru. Deník New York Times v roce 1952 upozorňuje na světové oteplování a v roce 1959 opakovaně varuje před slábnoucím ledem v Severním oceánu. (cit. tamtéž) Ale teploty se znovu klesají a v 70. letech se vracejí obavy z globálního ochlazování. Varování se opět týkají narůstajících ledovců a nabývají extrémní podoby. Úvahy o chaosu, válkách či hladomorech v důsledku klimatických změn nejsou ničím výjimečným. Úsměvné je tvrzení listu Science Digest z roku 1973 o tom, že „v této chvíli se světoví klimatologové shodnou jen na dvou věcech, že totiž nemáme k dispozici pohodlný odstup desetitisíců let, během nichž bychom se připravili na další dobu ledovou a že to, jak bedlivě budeme sledovat znečišťování naší atmosféry, bude mít přímý vliv na nástup této klimatické krize.“ (Bray, A. J. The ice-age cometh-remembering the scare of global cooling) Citovaná slova v mnohém připomínají výzvy Al Gora, který apeluje podobným způsobem, ale již v duchu globálního oteplování: „pokud svět rychle nepodnikne rázná opatření, která by globální oteplování zmírnila, v příštích padesáti letech se bude 40% lidstva nejspíš potýkat s velice vážným nedostatkem pitné vody.“ (Gore, A. An incovenient truth). Vraťme se ale do období 70. let. V britském dokumentu „The Great Global Warming Swindle“ vzpomíná na tuto éru někdejší redaktor časopisu New Scientist Nigel Calder. Podle jeho slov varovala BBC před hrozící katastrofou v podobě globálního ochlazování již v roce 1974 dokumentárním filmem „The Weather Machine“.  Podle zmíněného dokumentu nastane zásadní ochlazení, v jehož důsledku nás převýší přírodní led. S řešením přichází mimo jiné i švédský vědec Bert Bolin, který zvažuje využít člověkem vyprodukovaný oxid uhličitý k ohřátí světa. Jestliže máme mnoho ropy a uhlí a jestliže budeme pokračovat v jejich spalování, možná se nám podaří oteplit klima až o několik stupňů.

 Dnes se znovu vracíme (pokolikáté již?) k tvrzení o globálním oteplování. Vedle výzev Al Gora můžeme narazit na mnohé další, které nelze na tomto omezeném prostoru citovat. Snad alespoň jeden citát britského vědce Jamese Lovelocka hovořícího za všechny: „Než toto století skončí, zemřou miliardy z  nás, a těch několik plodných párů, které to přežijí, bude obývat Arktidu, kde bude ještě klima snesitelné.“ (Lovelock, J. E. The Earth is about to catch a morbid fever that may last as long 100 000 years). Dost možná, že se i naše generace dožije dalšího obratu. Obratu, ve kterém právě ti, kteří varovali před globálním oteplováním, budou znovu varovat před globálním ochlazováním. Troufám si předvídat, že pro mnohé z nich by taková změna nebyla až tak zásadní. Podstatné přece je, vyvolat dojem, že se děje něco výjimečného, mimořádného a nebezpečného. A z tragických důsledků pro lidstvo se přece dá docela dobře žít.

Iveta Kubová je místopředsedkyní Jihomoravského sdružení Svobodných

 Zdroj: B. Lombrog: The Skeptical Environmentalist. Cool It. The Sceptical Environmentalist´s Guide to Global Warming