Přednášejícími byli zejména lesničtí experti, mezi nimi také Hubert Demmelbauer, předseda Občanského hnutí na ochranu Bavorského lesa. Mezi vystupujícími se za řečnickým pultem vystřídali také odborníci z jiných profesí – sociolog, historik, publicista, lékařka a další. Přednášky a diskuse nebyly tentokrát pouze z oblasti stavu lesů v NP Šumava, ale i s důrazem na společenská témata. To proto, že šumavská lesní, krajinná a sociologická tragédie nemá jen racionální původ, ale je i problémem ideologickým, politickým a duchovním.

Mezi přítomnými senátory nechyběli Jiřina Rippelová a Tomáš Jirsa ze šumavských senátních obvodů. Přítomni byly i další osobnosti z veřejného života – Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR a František Talián za Občanské sdružení Zachraňme Šumavu.

Přednesené příspěvky přinesly drsnou satisfakci lesníkům: letité kompromisy mezi lesnickým a biologickým způsobem ochrany přírody se nevyplatily. Na konci byl vždy suchý les. Přednášející a diskutující také zhodnotili úspěšnost Správy NP Šumava v ochraně lesů před kůrovcem:

Ani po pěti letech se nepodařilo zastavit kůrovcovou kalamitu. Množství vytěženého kůrovcového dříví vypovídá o tom, že v jihočeské části parku je kůrovec na ústupu. Ovšem v lesích na území Plzeňského kraje gradace usychání lesů trvá a stejný stav lze předpokládat i v letošním roce.

Proč tomu tak je, když v lesích mimo park je již po kalamitě? To byla spíše otázka na ministra ŽP Tomáše Chalupu, který se jednání v Senátu nezúčastnil a za to sklidil kritiku z předsednictva. Právě on, na jaře 2011, vyřídil Stráského žádost o povolení zásahů proti kůrovci polovičatě. Výsledkem jeho naivního rozhodnutí a následných organizačních zmatků bylo nejméně 100 000 suchých stromů, které mohly zůstat zelenými. Dle uvedeného odborného odhadu mohla být roční těžba zhruba o tolik nižší, pokud by se zasahovalo včas a tam, kde to bylo nutné.

Ministr Chalupa se nepřítomností také vyhnul obhajobě jeho návrhu zákona o NP Šumava. V něm je navrhováno vyhlásit 26,5% prvních zón ihned a 35% v budoucnu. Jde tedy o 9 000 ha lesů, v nichž by mohl i nadále existovat vysoký zelený les a v jeho stínu růst nový. A protože je známa tragická historie lesů v NP s rozsahem pouze 13% prvních zón, jen „zelený“ snílek si namlouvá, že uvedené tisíce ha lesů zůstanou v budoucnu zelené. Na semináři bylo tak na místě, aby ministr garantoval, že 9 000 ha neuschne. Toho se však účastníkům nedostalo.

Petr Martan, předseda MO SPOZ Čkyně, poradce v lesnictví