Překvapivě nižší je i odhad růstu za celý rok 2011, který dosáhne jen 1,7 procenta (meziročně). Současně však prudce roste inflace a meziročně dosahuje 3,5 procenta. Pokles ekonomiky při růstu cen, to je vysvědčení Nečasovy vlády a politiky „tupých škrtů“.

Nižší růst a vyšší inflace komplikují i vývoj veřejného zadlužení ČR. Míra zadlužení se zhorší, protože veřejný dluh 1,56 bilionu korun bude poměřován HDP s nižším přírůstkem než předpokládaná 2 procenta. Vyšší inflace by se mohla promítnout do úrokových nákladů dluhu, které byly zatím pro rok 2012 plánovány ve výši 80 miliard korun.

Pokles ekonomiky je především důsledkem výpadku domácí poptávky, jak spotřebitelské, tak veřejné, která je poznamenána i neschopností čerpat z evropských fondů.

Státní rozpočet na rok 2011 přitom počítal s růstem o 3,7 procenta v běžných cenách. To je jen další potvrzení toho, že státní finance i hospodářská politika Nečasovy vlády se pohybují mimo realitu.

V české ekonomice funguje jen to, co je mimo dosah vlády – zahraniční firmy, které prostřednictvím subdodávek participují na německých vývozech do Číny a dalších rostoucích trhů.

Dnes oznámený růst inflace je způsoben zvýšením dolní sazby DPH a růstem cen energií a nájmů. Růstem DPH si „předplácíme“ na penzijní reformu, která je výhodná pro 15 procent nevyšších příjmů, ale zaplatí ji lidé s nižšími příjmy, protože DPH působí degresivně.

Růst cen energií a nájemného je rámován faktem, že ČR vyváží třetinu vyrobené elektřiny a prožívá dramatickou stavební krizi. Ceny v některých oblastech rostly děsivým tempem, zatímco mzdy čeká pokles, důchody byly valorizovány jen nepatrně a úsporné vklady jsou úročeny sazbou blízkou nule.

Pro příklad: v bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 25,1 % (ze 22,2 % v prosinci), vodného o 11,8 % (ze 6,2 % v prosinci), stočného o 10,1 % (z 5,8 % v prosinci), tepla o 6,8 % (z 1,9 % v prosinci). Čisté nájemné bylo vyšší o 5,7 %, z toho regulované o 13,8 % a tržní o 1,9 %. Ceny elektřiny se zvýšily o 4,2 %.

Například sousední Slovensko přitom rostlo dvakrát rychleji (o 3,4 procenta). Možná tomu pomohl pád tamní pravicové vlády Ivety Radičové.

Vláda by měla rychle formulovat a prosadit opatření k obnově hospodářského růstu. NERV však s takovými návrhy opatření v zásadě nepřichází. Proto připomínám několik námětů z našeho protikrizového programu, který jsme představili již v litospadu:

-uplatnit krizový management čerpání peněz z fondů EU do konce současné finanční perspektivy EU v roce 2013 – uskutečnit co nejvyšší čerpání z cca 750 mld. Kč (30 mld. eur), které jsou pro léta 2007 – 2013 k dispozici

-podpořit český export cestou posílení finančního zázemí EGAP, ČEB a ČMZRB

-inovovat zahraniční politiku státu jako nástroj umožňující více diverzifikovat nejen zahraniční obchod země, ale také příliv nových investorů nejen z EU či USA a Kanady, ale také ze zemí BRICS, Japonska a dalších států s dynamicky se rozvíjejícím hospodářstvím

-motivovat kombinací daňových odpočtů z daňového základu a dotačního programu malé a střední podnikatele na vytvoření nového pracovního místa ve firmě či živnosti zejména pro absolventy škol a pro nezaměstnané

-rozšířit funkci ČMZRB jako státní rozvojové banky zejména pro investice do infrastrukturních a dalších projektů obcí či krajů (školky, školy, infrastruktura, silnice, ochrana klimatu atd.)

-připravit legislativu umožňující obcím a krajům vytvářet sociální podniky, ve kterých by nezaměstnaní udržovali získané pracovní návyky a dlouhodobě nezaměstnaní by si je obnovovali či nově získávali

-využít finanční prostředky státních podniků a národního podniku Budvar k podpoře státní investiční politiky zejména k financování státních programů na podporu výstavby komunálních nájemních bytů (zejména k dotacím části úroků z úvěru či k financování základní infrastruktury při zainvestování pozemku)

-vytvořit úřad státní expertízy (při současném snížení počtu pracovníků státní správy o jeho pracovníky), z níž by všechny centrální úřady dostávaly odborné odhady skutečných nákladů na pořízení větších a velkých investic nad určitou výši s tím, že by se veřejné výběrové řízení zastavilo, pokud by nejlepší nabídka byla vyšší nežli odhadní cena stanovená státní expertízou

-vytvořit jeden centrální úřad (delimitací odborníků z ministerstev), který bude namísto jednotlivých centrálních úřadů státu organizovat všechna výběrová řízení nad určitou hranici

-rychlé rozvinutí projektů PPP zejména k výstavbě chybějící dopravní infrastruktury, investic do životního prostředí a výstavby univerzitních kampusů, škol, nemocnic, ústavů sociální péče atd…

-urychleně zpracovat a předložit parlamentu programy výstavby komunálních nájemních bytů a družstevní bytové výstavby

-přehodnotit systém investičních pobídek s cílem zvýšit příliv domácích a zahraničních firem do hospodářsky zaostávajících oblastí

Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21