Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se v krátkosti vyjádřil podle mne k velice důležitému tématu, což bezesporu investiční pobídky jsou. Ve svém vystoupení budu usilovat o objektivní argumentaci vyplývající ze skutečných potřeb regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti opřené o reálná fakta a mé dlouholeté zkušenosti.

Opakování matka moudrosti, a tak mi prosím dovolte se vrátit do historie. V roce 1998 přijala vláda ČR usnesení číslo 298 k návrhu investičních pobídek pro investory v ČR, kterým souhlasila s uplatňováním této investiční podpory. Byl tak započat proces udělování investičních pobídek v ČR v tzv. předzákonném režimu. Od roku 2000 je poskytování investičních pobídek upraveno zákonem, neboť dne 1. května 2000 nabyl účinnosti zákon o investičních pobídkách.

Zákon byl za svou existenci novelizován šestkrát, naposledy prostřednictvím zákona číslo 159/2007 Sb. s účinností od 2. července 2007. Následně vláda ČR 26. ledna 2009 schválila návrh novely zákona o investičních pobídkách, který byl 17. února 2009 předložen Poslanecké sněmovně, avšak jeho projednání bylo odloženo. Původní znění zákona o investičních pobídkách shrnovalo slevu na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let. Hmotná podpora na nově vytvořená pracovní místa byla 200 tis. Kč na zaměstnance. V současné době je to bohužel jen 50 tisíc.

Souhlasím s částí důvodové zprávy v tom, že stávající systém investičních pobídek upravený poslední novelou zákona z roku 2007 ve změněných hospodářských podmínkách není již dostatečně efektivní, není pro investory ve srovnání s ostatními zeměmi regionu příliš atraktivní a neodpovídá současným potřebám ekonomiky. Z tohoto důvodu jsem doufal, že předložená novela zákona bude obsahovat úpravy, jako například snížení procenta investice do strojního zařízení v okresech nejvíce postižených nezaměstnaností, tj. z 60 na 40 %. Například v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností existují takové okresy s takovou strukturou pracovní síly, která je obtížně zaměstnatelná v projektech s vyšší přidanou hodnotou. Pro takovéto okresy je z tohoto důvodu přínosné získat investice, které nemusí mít ambice hi-tech výroby. V Moravskoslezském kraji jsou takovými okresy například Bruntál, kde míra nezaměstnanosti je 17 %, a Karviná, kde míra nezaměstnanosti je 15 %. Pro získání vhodného druhu výroby by bylo vhodné snížit celkové investice do strojního zařízení z 60 % na 40 %. Praxe ukazuje, že dosažení 60% hranice z celkové výše investice je pro investory ze zpracovatelského sektoru často příliš vysoká a v řadě případů je problematické takovéhoto procentního podílu dosáhnout. Zvýšení procenta celkové investice do strojního zařízení bylo ustanoveno pravicovou vládou zákonem č. 159/2007 Sb., který novelizoval zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách.

Dále jsem doufal, že novela bude obsahovat umožnění poskytování hmotné podpory již na počátku samotné investice. Při získávání zájmu investorů je totiž často klíčovou otázkou, kolik finančních prostředků mohou získat okamžitě při zahájení investice. Tyto peníze pomáhají investorovi zajistit další financování a posílit jeho cash flow, což je často rozhodující prvek pro umístění investice do dané země. V současné době již podpora na vytvořená pracovní místa nebývá vyplácena předem při zahájení investice. Ke změně způsobu výplaty při realizaci nákladů nedošlo z důvodu zneužívání podpory investory, existují dostatečné kontroly a renomované společnosti nemají zájem na negativní publicitě. Šetřit na této stránce výdajů je kontraproduktivní. Výdaje na nezaměstnané totiž nemají žádnou návratnost. V současné době, která je poznamenána krizí likvidity, investoři vysoce upřednostňují okamžité poskytnutí hmotných podpor oproti stávající praxi, kdy je hmotná podpora přiznávána až následně po splnění vytvoření určitého počtu pracovních míst.

Je potřeba si uvědomit, že o investory soutěží ČR se státy minimálně ve střední Evropě, a tímto se ČR se stává nekonkurenceschopnou ve srovnání s okolními státy, kde jsou schopni nabídnout dotace okamžitě. Změna by mohla být iniciována pouhou změnou přístupu Ministerstva práce a sociálních věcí při uzavírání dohod o hmotné podpoře nových pracovních míst a rekvalifikace.

Dále jsem doufal, že novela bude obsahovat opětovné zvýšení části podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo z 50 tis. na 200 tis. Kč. Vzhledem k nákladům státu na nezaměstnaného, podle kterých se stanovovala původní vyšší hranice podpory, a také vzhledem ke skutečnosti, že jak investor v rámci mzdových nákladů tak jím zaměstnaní lidé platí daně, jedná se o efektivnější formu investice státu než v případě přímých plateb nezaměstnaným. Jsem přesvědčen, že cílová částka by měla být opětovně zvýšena z 50 tis. na původních 200 tis. Kč.

Dále jsem doufal, že novela bude obsahovat posílení role agentury CzechInvest při získávání investic. Aby investiční pobídky mohly být řádně implementovány a docházelo ke zvyšování povědomí o příznivém investičním prostředí v České republice, je žádoucí, aby agentura CzechInvest měla dostatečně silný mandát. Proto by bylo vhodné posílit reprezentační a akviziční roli agentury CzechInvest při získávání perspektivních zahraničních investorů pro kraje České republiky prostřednictvím účasti na světových investičních veletrzích a fórech.

Je nevyvratitelným faktem, že investiční pobídky, zavedené za vlády sociální demokracie, byly jedním z klíčových motivačních aspektů v přílivu investic, převážně zahraničních, do zpracovatelského průmyslu, a velice pomohly v zásadní diverzifikaci nabídky pracovních míst v některých sociálně slabých oblastech, jako jsou například okresy Karviná či Bruntál v Moravskoslezském kraji. Bohužel, změny tohoto zákona, zavedené v roce 2007, tuto situaci změnily k horšímu.

Dovolte, abych vám připomněl, že v Moravskoslezském kraji je v současné době bez práce 74717 lidí a počet volných míst klesá už pátý měsíc v řadě. Toto číslo si lze představit jako druhé největší město v kraji, jako celý Havířov. V Ostravě nyní hledá práci přes 20 tis. lidí a na Karvinsku přes 19 tis. lidí. Nepoměr mezi nabídkou a poptávkou pracovních míst je obrovský. Například na Bruntálsku se nyní o jedno pracovní místo uchází 40 lidí.

Abych nemluvil jen teoreticky a dokázal, jaký význam mají investiční pobídky, dovolte mi malý příklad z praxe z města Karviná a malý výpočet. V Karviné je cca 30 tisíc práce schopných obyvatel. Zde vytvořená průmyslová zóna Nové Pole dnes zaměstnává cca 1900 lidí, z toho cca 80 % je z Karviné, zbytek z přilehlých obcí. Odhadem průmyslová zóna Nové Pole vytváří cca 3000 pracovních míst, přímých i nepřímých, přímo z Karviné. V případě, že by tato místa nebyla, odhaduji, že by nezaměstnanost v Karviné mohla být na úrovni 20 - 25 %. V současné době se pohybuje "jen" kolem 15 %, zdůrazňuji "jen" 15 %.
Náklady státu na jednoho nezaměstnaného jsou cca 15 tis. měsíčně. U 3000 pracovních míst tímto vytvořených je to 45 mil. měsíčně, 540 mil. ročně, za pět let 2,7 mld., za deset let 5,4 mld. To jsou neskutečná čísla. To vše při investici státu a města do průmyslové zóny Nové pole ve výši 150 mil. Kč.

Investiční pobídky nejsou samospasitelné, ale pro sociálně slabé oblasti jsou velmi efektivním nástrojem, zvláště v kontextu s faktem, že investiční pobídky - jak jsem již před chvílí řekl - má řada našich okolních sousedů a dalších zemí. Z toho vyplývá, že úroveň investičních pobídek musí být konkurenceschopná s našimi sousedy.

Mohl bych zde uvést řadu případů umístění investice mimo Českou republiku poté, co investora odradila nevhodnost systému investičních pobídek v České republice, čímž došlo ke zmaření vytvoření několika set pracovních míst. Jen pro zajímavost, mám zde podrobné porovnání investičních pobídek mezi Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem, Polskem, Německem i Rakouskem. Nechci vás zdržovat, a tak zájemce z vašich řad s těmito fakty rád seznámím.

Podobnost nabídky jednotlivých středoevropských regionů je velmi vysoká. Bohužel, mé očekávání nebylo naplněno, a proto jsem předloženou novelou zklamán.

Předložená novela je důkazem toho, že vláda a Ministerstvo průmyslu a obchodu nejsou ve věci oživení a zefektivnění investičních pobídek dostatečně aktivní a pravděpodobně neshledávají stávající situaci v investičních pobídkách za alarmující. Podle mého názoru dostatečně nevnímají dopady nefunkčnosti pobídek na snížení zájmu investorů o Českou republiku.

Investiční pobídky bohužel stále vyvolávají polemiku a přetrvávají často zkreslené názory o jejich vlivu na podnikatelské prostředí, o možnostech zneužití finanční podpory investorem a neefektivním využívání prostředků daňových poplatníků a podobně. Tyto zkreslené názory jsou šířeny i mezi některými z vás a mohly by vás ovlivnit při vašem hlasování. Naposledy jsem se s nimi setkal u mého stranického kolegy včera při cestě do Prahy.

Z tohoto důvodu mi dovolte uvést v krátkosti na pravou míru nejčastější mýty, které jsou o investičních pobídkách šířeny. Říká se, že pobídky jsou určeny pouze pro zahraniční investory. Naopak. Pravdou je, že investiční pobídky jsou určeny pro investory bez ohledu na zem původu. České podniky mají rovnocenný přístup k investičním pobídkám. Za období 2005 až 2008 bylo například v Moravskoslezském kraji z celkového počtu 112 projektů podpořeno 34 projektů, které realizovali čeští investoři a vytvořili 870 pracovních míst. Faktem je, že na hranici 20 mil. Kč v začátcích tohoto století české podniky nebyly kapitálově připraveny, což však dokazuje, že exogenní kapitál byl a je pro region žádoucí, jelikož umožňuje růst HDP a tvorbu pracovních míst rychleji než vlastními silami.

Velké firmy typu OKD, Třinecké železárny, jsou z procesu investičních pobídek vyloučeny kvůli nepodporovaným sektorům, jako je těžba surovin, že jejich produkce spadá do nepodporovatelných kategorií stanovených ve vyhlášce č. 250/2004 Sb. ze dne 20. dubna 2004, ale to jistě všichni víte.

Říká se, že nepotřebujeme montovny. Naopak, pravdou je to např. v Moravskoslezském kraji není žádný z provozů zřízených v rámci přímých zahraničních investic pouhou montovnou, to je technologicky nenáročným provozem. Jsou to naopak závody s vysokou automatizací a robotizací, kde jen v části je zapotřebí méně kvalifikovaných pracovních sil pro manuální montážní činnosti.

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že v celé České republice mohou být lokality, ve kterých jsou žádoucí pracovní místa pro tuto méně kvalifikovanou pracovní sílu, pro kterou jinak není na trhu nabídka práce. To platí právě i pro již zmiňované Karvinsko a Bruntálsko v Moravskoslezském kraji.

Zpracovatelský průmysl proto má své oprávnění v nároku na investiční pobídky, protože také slouží jako předvoj pro další investice s vyšší přidanou hodnotou, když investor pozná prostředí kraje, jeho úroveň technicky vzdělaných pracovních sil a rozhodne se pro umístění například centra technologického vývoje do regionu. Opačně tento proces nefunguje.

Často se říká, že investoři vyčerpají pobídky a stejně odejdou. Ano, i z České republiky odešlo pár investorů, ale pravdou je to, že jejich počet je minimální. A přestože po využití investičních pobídek v České republice odešli do zemí s nižší cenou pracovní síly a většími investičními výhodami, zanechali za sebou vyškolenou pracovní sílu, která po dobu provozu investice platila daně. Jinak by byla nezaměstnaná a čerpala prostředky státu.

Reálné výpočty ukazují, že investiční pobídka na vytvořené pracovní místo ve výši 200 tis. Kč /dnes je to přitom jen - jak jsem již zmiňoval - 50 tis. Kč/ se státu vrátí už do jednoho roku. Opakuji - do jednoho roku. Stát nemusí platit podporu v nezaměstnanosti, sociální dávky a také sociální a zdravotní pojištění.
Náročnější investiční projekty, závislé na dostupnosti oborově kvalifikovaných pracovních sil, neumožňují snadný přesun v krátké době. Říká se, že pobídky investorům jsou hrazeny z našich daní. Naopak, pravdou je to, že systém investičních pobídek je stejně jako sociální systém součástí státního rozpočtu, obsahuje tedy naše daně. Předpokládejme však, že by investoři nerealizovali své projekty a nevytvořili by pracovní místa, lidé by nezískali zaměstnání a v rámci sociálního systému by dostávali prostředky od státu, tedy z peněz daňových poplatníků, bez jakékoliv návratnosti.

V systému investičních pobídek zaměstnavatelé a zaměstnanci platí odvody a daně a to se týká i zahraničních dělníků. Tento fakt a přínos nesnižuje ani skutečnost, že zahraniční dělníci a majitelé firem mohou spotřebovávat, investovat své výdělky mimo Českou republiku.

Říká se, že pobídky znevýhodňují malé a střední podniky. Naopak pravdou je to, že nástroje jako investiční pobídky a podpora malých a středních podniků, stojí vedle sebe. Přičemž každý z nich má své specifické poslání a nelze je vzájemně diskriminovat. U investičních pobídek jde o vytvoření jednorázového kritického množství pracovních sil v krátké době, v řadě případů s využitím zahraničního kapitálu, který umožňuje lokální vznik nového subjektu, avšak již zařazeného do globálních hodnotových řetězců. Naproti tomu podstata malých, středních podniků spočívá v jejich množství, rozličnosti, flexibilitě a dlouhodobých přínosech pro ekonomiku a zaměstnanost. Existuje řada programů, která je určená pro podporu malých, středních podniků.

Říká se, že podnikatelům se zhoršují podmínky pro podnikání. Pravdou je ovšem tom, že s příchodem kapitálově silných zahraničních investorů roste poptávka po pracovní síle a rostou mzdy. Zahraniční firma přetahuje zaměstnance a podnikatelé jsou nuceni zvyšovat mzdy stávajícím zaměstnancům. Podnikatelům se z krátkodobého hlediska opravdu zhorší podmínky jejich podnikání. Z dlouhodobého hlediska je konkurenční prostředí nutí hledat cesty k zvyšování produktivity práce a nové pozice na trhu a v konečném důsledku se stávají více konkurenceschopnými v zájmu vlastního přežití. Konkurenční prostředí je součástí globálního trhu a jeho vývoje.

Jak jsem již dnes několikrát řekl, současné nastavení investičních pobídek nereaguje na důsledky ekonomické recese a neplní funkci nástroje pro získávání exogenních investic. Vzhledem k opětovnému růstu nezaměstnanosti, k úloze, jakou investiční pobídky plnily v minulosti, jsem se rozhodl já, že z uvedených důvodů svou troškou přispěji k vylepšení zákona o investičních pobídkách tak, aby Česká republika si udržela minimálně stejné konkurenční výhody, jaké investorům nabízí okolní státy.

Z tohoto důvodu avizuji, že v podrobné rozpravě se přihlásím ke svým předloženým pozměňovacím návrhům. Děkuji všem poslancům a poslankyním za výdrž, pochopení a předem za podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji. (Ojedinělý potlesk poslanců ČSSD.)