Zhoršená smogová situace, se kterou se některé regiony opět poslední dny potýkají, nám dala nahlédnout do blízké budoucnosti, kterou nám připravili poslanci svým naprosto nepochopitelným rozhodnutím. Nad změnou původního návrhu zákona o ochraně ovzduší, která ustoupila od tlaku na průmyslové znečišťovatele a otevřela cestu posvěcenému vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, mohu jen nevěřícně kroutit hlavou.

Z tolik potřebného zákona se návrhem občanskodemokratického poslance Bureše stala fraška, která opět nic neřeší. Křičím bravo průmyslové lobby, jež si umožnila vítězství soukromých zájmů nad čistým životním prostředím a lidským zdravím. Dlouhé prsty Mirka Topolánka, předsedy Teplárenského sdružení ČR, zapracovaly a daly vzniknout zákonu, který namísto aby ovzduší chránil, bude podporovat jeho další znečišťování.

Zrušením poplatků za znečišťování ovzduší bude chybět státu potřebný tlak na podniky, aby investovaly do modernizace svých provozů a zaváděly k životnímu prostředí šetrnější technologie. Od roku 2015 by měly být zrušeny poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, od roku 2021 pak za znečišťující tuhé látky. To znamená, že viníci, kteří v současné době mají největší podíl na smogové situaci, budou vesele ve svém znečišťování pokračovat.

Ministr životního prostředí Chalupa jmenoval tento zákon jako jednu z priorit svého rezortu. Bohužel, nyní si ji může zařadit do seznamu „prohra na plné čáře“. Jako ministr měl více apelovat na poslance a razantněji prosazovat svůj původní návrh. Musím konstatovat, že Chalupa svoji úlohu v tomto případě naprosto nezvládl.

Změnit toho velmi nešťastné rozhodnutí bude mít ještě Senát ČR, kam nyní zákon zamíří. Vyzývám proto senátory, aby odmítli tuto podobu zákona a dali jasně najevo, že ochrana životního prostředí jim není lhostejná.