Jak je to s kauzou údajného ruského agenta a „kufříku s jedem“? Odkud mohla informace pocházet, a může být pravdivá? Nejen na tyto otázky Erik Best reaguje. Podíváme-li se na celý příběh od počátku, je podle něho nutné mít na paměti, jakým způsobem Respekt svůj tehdejší článek na toto téma formuloval. 

Analytik připomíná, že prvotní sdělení v časopisu Respekt nebylo publikováno jako klasický zpravodajský článek, ale jako pouhá glosa jeho autora Ondřeje Kundry. Glosa je specifický žánr, ve kterém de fakto autor publikuje své názory či postřehy a nemusí je mít podložené zdroji.

„Píše se tam, že ‚podle zdrojů Respektu pasažér přicestoval s kufříkem, ve kterém měl mít smrtící jed‘. Všimněte si té formulace: měl mít. Takže co ty zdroje vlastně řekly? Tvrdí, že jed možná měl, a možná ne. Už ta formulace znamená, že ta věta je víceméně bezcenná. Co ty zdroje řekly? Že to tam asi je. To není žádný zdroj. Je to domněnka, odhad. Není to žádná informace. Další média to posléze interpretovala úplně jinak a říkala, že jed v tom kufříku byl. Ne že tam možná byl. Když jsem to četl v Respektu poprvé, musím přiznat, že jsem se nad tím ani nepozastavil. Četl jsem to tehdy ráno a teprve odpoledne toho dne, když to začala další média řešit, jsem si uvědomil, že jsem to vlastně četl a nebral jsem to zpočátku vážně, protože Respekt žádnou informaci nepřinesl. Takže byla snaha udělat z komára velblouda,“ míní Best.

Nakonec to podle jeho slov nepovede k zamýšlenému cíli, protože sám autor článku už prý začal brát zpátečku. „Hospodářské noviny citovaly pana Kundru, jak říká, že zpravodajské služby pracovaly s dvěma verzemi. Říkal, že dostaly anonymní dopis a buď je to pravda, že ten člověk přijel a měl v kufříku jed, anebo že je to provokace. Píše, že kdyby ten diplomat byl zadržen a žádný jed by se nenašel, šlo by o skandál a oslabení demokratické instituce tohoto státu. Výsledek je co? Žádný jed nenašli, protože toho člověka nezadrželi. Takže máme vlastně třetí verzi, která zní: žádný jed, žádné zadržení a obrovský skandál, kterým je oslabení demokratické instituce tohoto státu. Takže pokud Rusové chtěli dosáhnout onoho oslabení nějaké instituce, tak Respekt s BIS toho docílili sami a Rusové nemuseli nic dělat. To je výsledek celé akce,” je přesvědčený.

„Spíš než demokratickým institucím českého státu tak pan Kundra pomohl Rusku, ale nemyslím si, že by tuto kauzu Rusku výrazně vyhrálo. Tady nevyhrává nikdo, protože i reakce ze strany Ruska nebyly nic moc, také to přehnali. Jednoznačně je ale na straně BIS. Kdyby chtěli, možná to o něco víc mohli svést na Ministerstvo zahraničních věcí, což jsem očekával, ale evidentně se rozhodli, že to neudělají a BIS to odnese,“ předpokládá Erik Best.

Jistotu prý nemáme ani v tom, že existuje nějaký anonymní dopis, který by česká kontrarozvědka obdržela. „Kdo ten anonymní dopis měl napsat? V jakém jazyce, prosím vás? Pokud přišel anonymní dopis, proč ho brali vážně? GRU nebo FSB posílá anonymní dopisy? Kdyby to celé byla pravda, ty informace budou mít tři čtyři lidi na světě a jeden z nich napsal anonymní dopis? Možná neexistuje ani ten dopis,” pokračuje politický analytik.