Co říkáte změně ve vedení  ODS? Začíná jejich obroda, nebo je to jen "volný pád" do nevolitelných čísel?

Na hodnocení této změny ve vedení je příliš brzy. Do nově zvoleného předsednictva je nyní vkládáno velké očekávání. Především profesor Fiala měl již před samotnou volbou značnou podporu z regionů, ale jeho triumfální výsledek, kdy získal od 546 hlasujících 437 hlasů, což představuje podporu 80 procent delegátů, hovoří jednoznačně.

Velké očekávání musejí mít i samotní členové ODS, kterých je v současnosti přes 21 000, ale i od jejích dřívějších voličů. Připomeňme, že ve sněmovních volbách v roce 2006 se rozhodlo téměř 1,9 milionů Čechů vyjádřit této straně aktivní podporu. Vrátí se velká část této podpory k ODS?

Z vnitrostranického hlediska si troufám tvrdit, že olomoucký kongres byl podobně jako XIII. mimořádný sjezd z roku 2002 rozhodující a ovlivní vnímání značky ODS na politické scéně do budoucna. Ve Františkových Lázních roku 2002 se stal novým předsedou strany slovy Václava Klause „falešný a prázdný“ Miroslav Topolánek. Zajímavostí je to, že i tehdy byl prvním místopředsedou strany zvolen Jan Zahradil.

Z vystupování a sledování projevu Petra Fialy na olomouckém kongresu je stále vidět, že hovoří vysokoškolský profesor, který mluví ke svým posluchačům. Jeho projev je poutavý a živý, jsem zvědav, jak bude spolupracovat s novináři anebo s Václavem Moravcem. Odstřihnutí staré gardy z vedení strany, jako jsou Kuba, Pospíšil a jiní, nelze brát pouze mediálně.  Bude zajímavé sledovat, jaký budou mít skutečný vliv na rozhodování uvnitř strany nebo přímo ve výkonné radě. Jak se postaví regionální magnáti nebo tzv. kmotři k nově nastolené kultuře strany, kterou chce budovat Petr Fiala? Budou poslouchat svého nového pána, nebo se stanou neřízenou střelou, ba naopak lovnou zvěří? Mohou také získat vliv v jiných politických stranách, a tím se opět dostat k ovlivnění toků veřejných peněz ze státních zakázek.

Kdo je pak další z ustálených politických stran "na řadě"? Nezačal už pád sociální demokracie?

Sociální demokracie je v tuto dobu na stejném vrcholu jako byla ODS v roce 2007. I tehdy měl Topolánek novou koaliční vládu s KDU-ČSL, čestného předsedu ODS prezidentem - Václav Klaus, primátora Prahy Pavla Béma, 12 hejtmanů, 81 poslanců, 41 senátorů - což je většina v horní komoře Parlamentu, většinu primátorů statutárních měst a starosty v obcích.

ČSSD je v letošním roce v nezáviděníhodné pozici. Od května do října proběhnou troje volby, v kterých má ČSSD nadstandardní zastoupení. Lze předpokládat, že v letošních volbách pojme mnoho tradičních voličů sociální demokracie své hlasování jako projev o důvěře vládě, popřípadě prokáží sympatie Bohuslavu Sobotkovi. Tento rok bude pro premiéra Sobotku klíčový - obhájí-li alespoň pět europoslanců, pak lze takový výsledek prezentovat jako úspěch, ovšem obhájit 20 senátních křesel z 27 volených bude již téměř nereálné. Na podzim se po čtyřech letech nově zvolí zastupitelé měst a obcí. V roce 2010 byla motivace voličů ČSSD vyjádřit podporu vítězné sociální demokracii, kterou koalice ODS + TOP 09 + Věci veřejné odsoudila do role opozice.

Tento fenomenální úspěch se již pravděpodobně nebude opakovat a měla by s tím počítat i členská základna. Účtování s vládou ČSSD tak může nahrát podpoře k důraznější levici, a tou je KSČM, nebo u mladších popřípadě liberálních voličů například k podpoře různých alternativ - zelení, ANO ,SPOZ, KDU-ČSL a jiné.

Zkušenost s propadem podpory občanů již v ČSSD mají. Vždyť po pádu vlády Stanislava Grosse v roce 2005 měla sociální demokracie preference kolem 8 procent. S nástupem Jiřího Paroubka a jeho rolí předsedy vlády dokázal ve sněmovních volbách v r. 2006 získat úctyhodných 32 procent podpory. V podobný scénář věří i Petr Fiala a jeho ODS. Osobně tak bude záležet na připravenosti ostatních politických stran nabídnout alternativu voličů k vyjádření podpory. Strana zelených, KSČM i ANO již ohlásily své priority pro evropské volby a určitě věří, že jejich program přivede k volební urně k vyjádření aktivní podpory.