Někteří politologové soudí, že vítězem letošního roku je Andrej Babiš. Lze s tím hodnocením souhlasit?

Víceméně ano, pokud to hodnotíme pouze z hlediska jakýchsi politických emocí, protože tento úspěch je neočekávaný samotným Andrejem Babišem a hnutím ANO, ale v mnoha evropských zemích, zejména v sousedním Německu a Rakousku, se odehrává něco podobného, kdy se takřka přes noc objeví úspěšná strana. Obvykle však tyto strany pak rychle ztrácejí důvěru svých voličů a vzestup popularity je téměř v devadesáti devíti procentech případů provázen deziluzí a až masivním odlivem voličů nebo těch, kteří takovou stranu podporují.

Ve Spolkové republice Německo se to stalo na několika místech a děje se to kupodivu i zavedenějším politickým stranám, které třeba na území některého spolkového státu dosáhly neočekávaného výsledku, například zelení, a pak hned v následujících volbách ztrácejí. Takže úspěch tu rozhodně je, podíváme-li se na výsledky a podíváme-li se na morální podporu, ale před hnutím ANO je teď úkol naplnit očekávání, která jsou velmi různorodá, což pak samozřejmě může vést k těm deziluzím. Úspěch hnutí ANO to tedy je, ale zejména pokud jde o srovnání s "neúspěchem" ČSSD.

Bude vláda nakonec ustavena tak, jak se dohodlo? Nebo do toho ještě výrazněji zasáhne Miloš Zeman?

Já nevím. Myslím si, že prakticky už od léta, od doby, kdy se rozpouštěla Poslanecká sněmovna, nebyl dodržen ani jeden slibovaný termín, ať už ho navrhovaly ODS a TOP 09, poté ČSSD a jiné strany. Vzpomeňme si na poslední předvánoční prohlášení, že vláda bude do Vánoc, pak že bude po Vánocích, a nakonec se dozvíme, že bude 6. ledna podepsána tříkrálová dohoda. A nevíme, kteří skuteční tři králové to budou, kdo bude ten černý vzadu a zda budou ve vládě zastoupeni ministři všech těch tří stran (ČSSD, ANO, KDU-ČSL - pozn red.). A iniciativa k tomu, aby se změnil seznam ministrů, nemusí vůbec vycházet od Miloše Zemana, ale od samotných koaličních stran. Možná, že i tam se někteří členové stran a poslaneckých klubů mohou rozhodnout, že budou hlasovat nějak jinak, a to z nejrůznějších důvodů.

Důležité ale je, že 6. ledna zase nebude žádná vláda, bude v ideálním případě podepsaná koaliční dohoda, bude tam nějaký seznam ministrů, třeba ne úplný, ale potom teprve začne už dávno předem ohlašované individuální jednání prezidenta republiky s představiteli politických stran, aby si ověřil, že skutečně koalice je pevná. K tomuto jednání ale mělo dojít už před Vánocemi. Takže musíme počítat, že ne šestého, ale nejdřív třeba třináctého ledna, pokud nebude mít prezident nějaké výhrady k seznamu ministrů, by teprve mohlo dojít ke jmenování jednoho z těch, kteří jsou spolusignatáři koaliční dohody, premiérem. Sice Miloš Zeman slíbil, že to bude předseda vítězné strany, to bylo ještě před volbami. Ale také říkal, že se bude řídit jakousi zvyklostí, kterou zavedl kdysi Václav Havel, když pověřil Josefa Luxe vyjednáním koaliční vlády, ale pak to předsednictví vlády dal panu Tošovskému.

Takže ví Bůh, zda nemá prezident republiky připravený nějaký takovýto tah, protože se zdá, že koaliční dohoda není příliš pevná nebo jistá. Víte, on už první znak toho, že si koaliční partneři nevěří, je vidět na dohodě, která má, pokud se nemýlím, 51 stran. To znamená, že by v tom byl čert, aby se při jejím čtení nedal najít nějaký rozpor nebo něco, co by se mohlo použít proti druhému členu koalice.