Opustí slovenský premiér Robert Fico Úřad vlády a přestěhuje se do nedalekého Prezidentského paláce, nebo se hlavou státu stane popradský podnikatel Andrej Kiska? Brzy bude jasněji, neboť na Slovensku se právě dnes konají prezidentské volby. Případné druhé kolo volby bude o dva týdny později, přičemž nový prezident by měl být inaugurován 15. června 2014.

Že se druhé kolo s největší pravděpodobností uskuteční, tak o tom je přesvědčena dokonce vtěšina politologů, mezi nimi i profesor Oskar Krejčí. Ke zvolení v sobotním prvním kole by totiž podle jeho připomenutí musel kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů všech oprávněných voličů, což ale při očekávané účasti, která má být zhruba padesát procent, není moc reálné.

V jednom z posledních průzkumů z ledna 2014 totiž 38,7 procenta respondentů uvedlo, že se voleb „určitě chtějí zúčastnit“ a 38,9 procent pak svoji účast „zvažuje“.

Rozhodne až druhé kolo

„Nejpravděpodobnějším výsledkem prvního kola voleb je, že postoupí Fico a Kiska. Rozdíl mezi Kiskou a ostatními kandidáty je tak velký, že by se muselo stát něco absolutně dramatického, aby se to změnilo. To však nepředpokládám,“ řekl v této souvislosti pro deník Právo již politolog Grigorij Mesežnikov. Oskar Krejčí je pak s ním v tézo úvaze zajedno.

Seznam kandidátů na slovenského prezidenta ZDE

„Základní problém Roberta Fica je, že vůbec je druhé kolo prezidentské volby. Kdyby se mu totiž podařilo zmobilizovat své voliče podobně, jako se mu podařilo zmobilizovat voliče v poslaneckých volbách, tak tam by byl jeho úspěch jednoznačný. Problém druhého kola je ovšem v tom, že pravice na Slovensku umí jít do boje proti kandidátovi, který se jim nelíbí a stáhnout tak všechny body na svou stranu, což Ficovi samozřejmě v této fázi hrozí,“ upozornil ParlamentníListy.cz Krejčí.

Podle něj je známo, že Kiska sbírá hlasy nespokojených a frustrovaných voličů, podobně jako tomu bylo nedávno u nás u Andreje Babiše.

„Je tady proto očekávání, že ve druhém kole bude Kiska sbírat hlasy těch, kdo nechtějí za prezidenta Fica, a jejich kandidát bude v prvním kole neúspěšný,“ nastínil Krejčí.

Slovenští politici jsou výraznější než čeští...

Obecně ale podle něj platí, že slovenští politici jsou výraznější než čeští politici, ať se jedná o pravicové nebo levicové tváře. „První problém tam ovšem je, že podnikatel Andrej Kiska není politikem, proto ani o něm v zásadě nic nevíme, tak jako se neví nic o politických názorech Andreje Babiše, má-li vůbec nějaké,“ zmínil Krejčí.

„Podle mého názoru je Fico vynikající politik a těžko najdete v Evropské unii někoho takto výrazného a schopného postavit se za národní zájmy Slovenska. Musíme ale mít na paměti, že Slovensko je malou zemí, takže jeho schopnost prosadit se v evropském politickém kruhu je hrozně malá,“ zauvažoval dále politolog.

Fico vyprofiloval ekonomickou linii

Síla Roberta Fica je pak třeba podle něj také v tom, že dokázal čelit ve svém prvním premiérském období různým tlakům, dokázal se třeba postavit nad národní monopol a jasně vyprofiloval ekonomickou linii. „Proto to je odzkoušený člověk do deště, zatímco Andrej Kiska je velká neznámá,“ zdůraznil Krejčí.

Andrej Kiska má pak údajně jiné plus – je-li to reálně vůbec nějaká výhoda – a to je fakt, že vládne velkým majetkem.

„Podobně jako u Babiše hrají u Kisky velkou roli peníze, a v tlaku mediálním a propagandistickém to na nerozhodnutého voliče dokáže hodně zapůsobit. Navíc peníze jsou pro něj i velmi dobrou agitací,“ zmínil v této souvislosti Krejčí.

Schwarzenberg to není

Případný souboj na Slovensku, který by se ve druhém kolem mohl odehrát mezi Kiskou a Ficem, ale nelze prý rozhodně chápat tak, že by třeba Kiska nápadně připomínal českého Karla Schwarzenberga, jehož ve druhém kole prezidentské volby podporovali hlavně umělci a tzv. pravdoláskaři:

„Karel Schwarzenberg byl vyhraněná politická osobnost, Kiska je ale neznámou entitou podobně jako Andrej Babiš. Na tom se ovšem na druhou stranu dá i hodně vydělat, neboť podobně jako u nás, tak i na Slovensku jsou lidé politikou a politiky obecně znechuceni a hledají proto 'nové tváře'. Navíc podléhají naivní představě, že kdo nemá špinavé ruce z politiky, tak už si je nikdy nezašpiní, a v tom případě hlasují pro ty takzvaně neposkvrněné.“

Ve druhém kole podle Krejčího může nadto zafungovat tlak i té části pravice, která je aktivistická a půjde k volbám. „Pak se objeví nebezpečí mečiarovského efektu, kdy Mečiar byl nejpopulárnější, ale byla to jen relativní populárnost a když se proti němu všichni sjednotili, tak neměl šanci,“ sdělil ParlamentnímListům.cz v této souvislosti politolog.

Kdo by ale byl lepší volbou a nejvíce prospěl vzájemným diplomatickým a ekonomickým vztahům mezi Českou republikou a Slovenskou republikou?

Fico by byl pro ČR větším přínosem

„Samozřejmě, že pro českou politiku je mnohem čitelnější Robert Fico. O Ficovi je známo, že umí řešit reálné problémy, ale zda to tak umí i Kiska, tak to nevíme,“ odvětil na to Krejčí a připomněl, že Miloš Zeman se navíc osobně podílel i na Ficově první parlamentní kampani na Slovensku.

„Fico je chápán jako sociální demokrat, který se snadno domluví s Bohuslavem Sobotkou a tak platí, co jsem již řekl předtím. Jenže v případě Kisky existuje stejné riziko podobné tomu - když ještě u nás byla parlamentní volba prezidenta - kdy se některé politické strany postavily za bankovního a akademického úředníka, ale přitom vůbec nevěděly, jestli je schopen obstát takový člověk v krizových situacích, když ani nebyl politicky odzkoušený. Musíte totiž vzít v úvahu, že přeměřujete tady nejvyšší post ve státě s postem vrchního velitele armády. Prezident je totiž zároveň člověk, který má ručit za bezpečnost státu, ale obávám se, že právě Kiska a jemu podobní podnikatelé ani nevědí, jakým způsobem to funguje. Navíc je to člověk, kterého jsme neviděli, jak řeší nejenom tlak politický, ale i jak je schopen vůbec jakémukoliv tlaku čelit,“ dodal k této věci Krejčí.

Připomeňme, že podle průzkumu slovenské agentury Focus má nyní Robert Fico na své straně 36,1 procenta potenciálních voličů, Andrej Kiska 27,1 procenta, na třetí příčce je pak podle Focusu Milan Kňažko s 11,1 %, a dále Radoslav Proházka (10 procent) a Pavol Hrušovský (5 procent).

Kňažko skončí mimo, už není člověkem do nových časů

Mohl by tak mít případně šanci postoupit do druhého kola třetí z průzkumu Milan Kňažko? „Volič v Česku a na Slovensku je nevyzpytatelný, ale ta čísla, která známe z průzkumů veřejného mínění, tak ty říkají jednoznačně, že Kňažko skončí mimo druhé kolo,“ zareagoval na to rázně Krejčí. Podle něj navíc Kňažko už jaksi zapadl v dějinách slovenské politiky.

„Je už mimo politiku, i když čeká na 25. výročí listopadové revoluce, které bude veřejně připomínat. Ovšem pro většinu lidí to není člověk do nových časů. Navíc na Slovensku je výraznější zklamání z chování polistopadových elit nežli v Česku - u nás ona 'pravdolásková' skupina je homogennější, drží pozice v České televizi, takže taková ta věčná restituce těchto tváří je tady samozřejmostí, zatímco na Slovensku to tak nefunguje,“ uzavřel Oskar Krejčí.

O prezidentský post bude na Slovensku usilovat až 14 kandidátů: Gyula Bárdos, Jozef Behýl, Ján Čarnogurský, Robert Fico, Viliam Fischer, Pavol Hrušovský, Ján Jurišta, Andrej Kiska, Milan Kňažko, Stanislav Martinčko, Milan Melník, Helena Mezenská, Radoslav Procházka a Jozef Šimko.

Současný prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič v této volbě už nebude moci kandidovat.

Nesedli byste do letadla, které pilotuje nezkušený

Robert Fico, který prezentuje na Slovensku vládní Smer – sociální demokracie, ještě před několika měsíci měl preference stabilně nad 40 procenty. Jenže z jeho konkurentů náhle začal bodovat Andrej Kiska, a to především díky zdůrazňování své nestranickosti a nezávislosti.

Na stoupající Kiskovy preference reagoval posléze Ficův štáb antikampaní v tisku. Celostránková inzerce ve slovenském deníku Nový čas tak třeba upozorňovala voliče, že Slovensko se může stát evropským unikátem, pokud by se prezidentem stal člověk bez politických zkušeností, oproti tomu zdůrazňovala, že Fico je již uznávaným evropským politikem.

„Nesedli byste do letadla, které pilotuje člověk, který je nikdy předtím neřídil,“ stojí třeba v inzerci.

Kiska odrazil úder prohlášením, že SR je už nyní evropským unikátem, když na funkci prezidenta kandiduje premiér v polovině svého funkčního období. „Všechny ústavní a jiné důležité funkce ve státě v rukou nominantů jedné jediné politické strany – to by byl evropský unikát,“ zasmečoval Kiska na své webové stránce.

Kdo je Andrej Kiska? Kvůli svým dřívějším podnikatelským aktivitám v oblasti financí se Kiska podle listu Sme stal nedávno terčem letákové kampaně neznámého autora, který ho přirovnává k lichváři. Kiska byl totiž v minulosti spolumajitelem společností zabývajících se splátkovým a katalogovým prodejem, jakož i poskytováním půjček. Kiskova rodina zbohatla údajně na prodeji těchto firem slovenské bance VÚB. Sám Kiska se pak podílel na založení neziskové organizace Dobrý anděl, do které vložil údajně až třicet milionů tehdejších slovenských korun (zhruba milion eur). Dobrý anděl finančně podporuje rodiny těžce nemocných.