V posledních zveřejněných průzkumech posiluje ANO. Lídr Andrej Babiš o svém hnutí říká, že jde o pravý střed, ale podle jiných cílí na levicové voliče. Kam řadíte ANO vy?

Já bych umístění ANO do pravého středu docela i potvrdila z hlediska schopnosti oslovit určitý okruh voličů. A to zejména voliče, jako jsou drobní podnikatelé, živnostníci, kteří oceňují to, že ten člověk má za sebou nějakou ekonomickou aktivitu, dokázal něco vybudovat a pokud vystupuje, tak svým způsobem vystupuje s určitou zodpovědností za lidi, které zaměstnává, ale i za výsledky hospodaření. Takže problém se zařazením ANO na pravý střed bych neměla. Otázka je, jak dalece by byl pan Babiš schopen vytvořit koalici s tou či onou politickou stranou, to se před volbami těžko říká.

Považujete za pravděpodobné, že by v případě potřebných procent získaných ve volbách vytvořilo ANO jako pravý střed pravicovou koalici s ODS a TOP 09?

Problém koalice s TOP 09 a s ODS bych viděla v tom, že pan Babiš se hodně vyjadřoval protikorupčně. A nedokážu si představit, že by mohl vytvořit vládu s těmito lidmi, kteří jsou velmi silně vnímáni jako lidé spjatí s korupčním prostředím. Ale člověk by si měl umět představit všechno. Když si vzpomeneme na opoziční smlouvu, jíž předcházela velmi nenávistná kampaň od ODS i ČSSD, tak je možné všechno.

Podle čerstvého průzkumu pro Českou televizi by se do sněmovny dostalo osm stran. Podle některých komentářů by nastala paralýza sněmovny a posílila se role prezidenta Zemana. Co říkáte těmto úvahám?

A to podle zmíněného průzkumu zůstali těsně pod pěti procenty lidovci a bez šancí nejsou ani Piráti. Ale z hlediska paralýzy sněmovny nejde až tak o počet stran, které se do ní dostanou. Samozřejmě těch osm stran je hodně, ale není to nic, co by bylo velkou katastrofou. Z politologického hlediska je klíčové, jestli lze vytvořit jistou spolupráci na programové shodě. Z těch stran, které by se mohly do sněmovny dostat, by byl velmi silný koaliční problém s Okamurou, protože to je typická, populistická krajní pravice, tam by koaliční potenciál byl velmi malý.

Kromě Okamurova Úsvitu se o dalších aspirantech na vstup do sněmovny nemluví, že s jejich koaličním potenciálem nebudou problémy?

Tak třeba SPOZ je strana, která cílí na podobné voliče jako sociální demokracie, tak tam by teoreticky míra spolupráce těchto dvou stran byla obsahově možná. Ale naopak je tam riziko možných konfliktů mezi těmi stranami jako důsledek snah dostat sociální demokracii pod prezidentskou kontrolu. Je tedy otázkou, jak by spolupráce, která by programově byla možná, pak ve skutečnosti fungovala. Zelení jsou koaličním partnerem, který může být využit, tam by problém nebyl. Otázkou je začlenění komunistické strany do systému, což je otázka, která je nastolována hodně dlouho.