A co podle odborníků, kteří se zamýšleli nad uplynulými třemi roky vládnutí středopravé koalice, bylo největším negativem volebního období, které končí předčasně rozpuštěním Poslanecké sněmovny? „Za největší problém považuji způsob, jakým se vládlo. Koaliční strany, zejména Věci věřejné, ale i TOP 09, zvolily od počátku styl, že největším nepřítelem není opozice, ale koaliční partner. A tohle handrkování nakonec koalici rozložilo,“ je přesvědčen politolog Petr Sokol, že vypjatými vztahy mezi vládními stranami se uplynulé volební období lišilo od těch předchozích.

Malé politické strany podle politologa Rudolfa Kučery nedokáží většinou normálně fungovat v koalici, takové projekty končí špatně nejen v Česku, ale i v Polsku a Maďarsku. Mohlo by z toho podle něj plynout do budoucna poučení, že by raději měla vládnout menšinová vláda, která by se ucházela o podporu pro jednotlivé zákony.

Rozhodování o ekonomice bylo strnulé a dogmatické

Mnozí odborníci, politologové i ekonomové vytýkají vládě nepříliš úspěšnou hospodářskou politiku. „Vláda přijala určitá doporučení Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu, aby začala omezovat stoupající státní dluh. Začala šetřit, omezovat veřejné výdaje, i když zaleka ne tak, jak měla, ale hlavně začala škrtat sociální výdaje státu na úkor rodin, důchodců a zdravotně postižených,“ prohlásil politolog Rudolf Kučera. Ale to podle expertů způsobilo pokles spotřeby, lidé přestali nakupovat, omezili výdaje.

„Zatímco západní Evropa brzy poznala, že je to špatná cesta, že je třeba naopak udržet určitou úroveň spotřeby, protože je to jeden ze zdrojů hospodářského rozvoje, česká vláda na to neragovala. Trvala dál na škrtech, a to byla obrovská chyba,“ je přesvědčen Kučera. Na rozdíl od nás je politika v jakékoli evropské zemi podle něj velmi pružná, reaguje na to, jak se vyvíjí trh, spotřeba i příjmy obyvatel. „To se tady nestalo, rozhodování bylo dogmatické, strnulé, ideologické, a všichni na to doplácíme,“ podotkl politolog, v čem vidí největší neúspěch koaliční vlády.