Druhý český prezident Václav Klaus oslavil v pátek na Pražském hradě narozeniny. Své dárky přidal i současný prezident Miloš Zeman, který neváhal vyzvat Klause k návratu do politiky: „Chybíš nám. Myslíš si, že jsi dost v politice, když píšeš různé komentáře. Je to málo a měl by ses do aktivní politiky vrátit.“ Tato Zemanova slova byla následně odměněna bouřlivým potleskem. „A myslím, že řada lidí včetně mých voličů by tě v tom podpořila. Nu a mám tě rád, přeji ti vše nejlepší, hodně štěstí, zdraví a životní pohody. Jo, a abych nezapomněl, nech se očkovat,“ zažertoval opět Zeman a připil Klausovi na zdraví vychlazeným pivem.

„Ačkoliv oba prezidenti prožili různé životy, mají toho hodně společného. Patří ke stejné generaci, studovali celý svůj život stejný nebo hodně podobný obor, který bych se nebál nazvat politickou ekonomií, politickou kariéru začali dělat na nejvyšší úrovni díky listopadovému převratu a následující politické a ekonomické transformaci,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. „Oba, na rozdíl od mnoha svých současníků, se nepřestali názorově vyvíjet, stále se učit, jak dělat českou politiku v době, kdy ji chtěly ovlivňovat různé zájmové skupiny doma i v blízkém a vzdáleném zahraničí. Byli přímými svědky zániku Československa, ve kterém žili stále ještě větší polovinu svého života a neztratili svůj charakteristický smysl pro humor,“ dodal.

K oběma prezidentům má Zbořil i tuto poznámku: „Pro oba je politika něco jako opium, ale na rozdíl od svých malicherných kritiků se na tomto třetím informačním poli pohybují s nadhledem. Rád bych chtěl přát takový formát osobnosti jejich nástupcům, ale i když se snažím být ohleduplný, přesto musím sdílet skepsi obou odcházejících a obávat se po jejich odchodu spíše toho horšího.“

Klaus za přání poděkoval. „Některé ty věci, které tady byly vysloveny, jsem eventuálně schopen realizovat a doporučení pana prezidenta splnit, ale myšlenku, že bych se nechal očkovat proti této pofidérní nemoci pofidérní vakcínou, to ode mě nikdo snad nemůže očekávat, ale nechci to bagatelizovat,“ prohlásil s úsměvem. Bývalý prezident také ocenil Zemanem psané blahopřání, které obdržel. „Musím sebekriticky uznat, že tak hezké blahopřání, jako napsal on mně, bych já jemu určitě nenapsal. Byl sem tím vyloženě zasažen,“ chválil Klaus, který byl očividně v dobrém rozmaru.

Zdeněk Zbořil

„Ve Francii mají hezké pojmenování pro politiku – jeux politique, které v obou případech, o kterých zde mluvíme, bychom mohli používat v doslovném překladu. Oba pánové vědí, že politika je také hra, ale i že je to hra, při které jde někdy o život. A také vědí, že mají mnoho nepřátel zejména mezi těmi, kteří se neumějí vyrovnat, jak nedávno připomněl Václav Klaus, se svým zneuznáním,“ podotýká Zbořil.

Prezident Miloš Zeman v oficiální gratulaci také uvedl: „Mnozí to nechápali, protože vidí svět jako místo zápasů absolutních, kde není prostor pro přemýšlení, ale jen k odvetě. Budoucnost proto dobře ocení, jsem si jist, tolik kritizovanou opoziční smlouvu, Tvé prezidentství i čas po něm následující. Protože v tom všem byla a je již zmíněná odvaha.“ Vyzvedl Klausovu politiku. „Byl jsi po celých deset let výrazným prezidentem s jasnými názory, žádný zaprášený oleandr někde v koutku, žádná nic neříkající prázdná schránka bez špetky odvahy. Nejen v šedi politického průměru jsi byl výjimečným prezidentem republiky, což vyvolávalo zlost neschopných, ale i všehoschopných. Jistě sám vidíš, že v tomto se doba nezměnila. Možná že těch šedivých myší poněkud přibylo,“ pokračoval. „Nabízí se mi napsat, že patříš mezi poslední mohykány svobody. Ze tvé svobodomyslnosti budou čerpat naši nástupci, kteří zatouží po svobodě bez přívlastků a balastu ideologií,“ věří současný prezident.

„Nevím, zda asertivní a sebeobdivný pan senátor Fischer přežije tato slova ve zdraví. Ale možná ani nepozná, že prezident těmito slovy také popisuje právě jeho politickou budoucnost, ke které se přihlásil svým veřejným vystoupením ve prospěch svého zvolení nástupcem Václava Klause a Miloše Zemana. Možná by si mohl svůj čtyřicetistránkový elaborát hanobící Miloše Zemana ještě jednou přečíst ve společnosti sobě rovných a zamyslet se nad tím, zda by neměl společně s nimi „zůstat zapomněn být v tichu,“ komentuje Zbořil.

„Nesluší se při tak významném jubileu kohokoliv počítat jen jeho hříchy“

Že Klaus jako nejvýraznější postava české polistopadové scény zaslouží velkou gratulaci, říká europoslanec a místopředseda ODS  Alexandr Vondra. Té se bohužel příliš nedostává. „Bohatou zemí jsme i díky němu,“ připomněl europoslanec v komentáři pro Lidové noviny, kde hovořil o tom, kam nás dovedla Klausova důležitá politická i ekonomická rozhodnutí. Návrat do politiky by měl podle Vondry zvážit. „Politik má dávat naději. V devadesátkách v tom byl neotřesitelný, teď je ta bilance rozpačitá,“ míní. Silný je jeho hlas prý tam, kde brání svobodu a vymezuje se proti politické korektnosti, která ji ničí. Slabší je naopak tam, kde upadá do pesimismu a skepse. Jedno je ale jisté: „O stát se ale bez jakýchkoli pochybností zasloužil a velká gratulace mu náleží zcela po právu. Ticho není namístě,“ uzavřel Alexandr Vondra.

„Nesluší se při tak významném jubileu kohokoliv počítat jen jeho hříchy. Ale je na místě spíše chválit než pomlouvat. To obstarají ti, které Jaroslav Veis v Lidových novinách roztomile nazývá poskoky. Určitě tím nemyslí Alexandra Vondru, ale Alexandr Vondra by si to mohl myslet o něm a jemu podobných. Vondra nenapsal nic jiného, než co si o Václavu Klausovi a době, kterou s ním prožil, myslí. A když máme třeba jiný názor, nejsme zde od toho, aby nám říkal něco jiného,  než o čem je přesvědčený,“ podotýká Zbořil.

Oslava ovšem řadu lidí naštvala. Mezi nimi byl i parazitolog Jaroslav Flegr, který vyjádřil naději, že sešlost na Hradě snad alespoň monitorovala Bezpečnostní informační služba. „I samolibí žlučovití staříci, dlouhodobě hájící zájmy nepřátelské mocnosti a hlásající nebezpečné nesmysly, mají právo oslavit v kruhu spřízněných duší své narozeniny. (Doufám, že se tak stalo pod dohledem BIZ.) A já budu mít zase právo oslavit ty jejich první nedožité,“ napsal doslova parazitolog Jaroslav Flegr.

„Nevím, kde té žluči ve službách politiky je rozlito více. Zda u dvou prezidentů nebo jednoho parazitologa. Ať si každý vybere. Ale těšit se na „oslavu prvních nedožitých narozenin“ obou prezidentů nebo kohokoliv jiného je dost perverzní. A hodné spíše parazita než parazitologa. Doufejme, že ho nestihne boží trest, jak už se některým ‚přejícím‘ dokonce stalo,“ komentuje Zbořil.