Pane docente, od amerických prezidentských voleb uběhl týden a v některých státech unie stále nejsou sečteny hlasy. O čem vypovídá fakt, že v tak staré a vyspělé demokracii se volební proces takto protahuje?

Souvisí to s obyčejně komplikovaným volebním systémem Spojených států a možnostmi, které tamní volič má k tomu, jak volit. Jde tu i jistě o souvislost s tím, že celé volební právo je tam nastaveno trošku podivně, neobratně a nemoderně. Tím pádem ztěžuje spočítat, kdo vlastně vyhrál. Co se teď děje, není úplně neobvyklé. Třeba o Pensylvánii se ví, že tam tradičně trvá několik dní do zjištění skutečných výsledků. Ani při předchozích volbách to nebylo ze dne na den. Máte ale pravdu, je trošku zvláštní, že hypermoderní společnost, aspoň tak navenek vypadá, jako jsou Spojené státy, není schopna rychleji zhodnotit, co se stalo. Další věc je to, o čem nejspíš budeme i mluvit, že se tam konaly jisté nesrovnalosti.

Mluvilo se o tom, že zpoždění ve sčítání je dané hlavně velkou mírou korespondenčních hlasů, které v těchto volbách byly využity enormně. Z druhé strany nutno připomenout značné překvapení, kdy v řadě států Donald Trump vedl o mnoho procent a zdálo se to být jasné, se začala později situace zcela obracet ve prospět Joea Bidena a souboj se konal na setiny procenta. Čím to je? Jak to působí navenek? 

Tohoto nepoměru oproti normální struktuře voličů jsem si všiml. Jistě, hodně lidí volilo písemně kvůli koronaviru, ale i přesto si myslím, že jde o něco velmi neobvyklého. Hlavně i to, že ti, kdo volili písemně, se pouze stavěli proti Trumpovi a pro Bidena. To podporuje domněnky, které mám i já, že to všechno nešlo tak, jak to fungovat mělo. Trump musel samozřejmě vědět, že Demokratická strana udělá všechno pro to, aby nebyl znovu zvolen, a osobně se divím, že se tématu volebního systému, sčítání a kontrole nevěnoval mnohem dříve jako jedné z velkých proměnných své vlastní politiky. Možná je právě tohle důvod, co ho kormě koronaviru stálo krk. 

Podívejme se teď na nejrůznější spekulace a pochybnosti, zda mohlo docházet k podvodům či manipulacím s hlasy. Objevili se i svědci, kteří tvrdili, že jim komise neumožnily volit s důvodem, že prý svůj hlas už odevzdali, což tito lidé odmítali. Dovedete si představit, že by skutečně k volebním podvodům docházelo?

Ano, to si dovedu představit. Říkejme tomu nesrovnalosti. To se odehrávalo vždycky v takto komplikovaných a ve sčítání hlasů dosti neprůhledných volbách. Tohle není ani překvapující. Otázka, kterou bychom si měli klást, je spíše, v jaké míře se tyhle nesrovnalosti výrazně liší oproti minulým rokům letos a jestli byly v takové míře, že by to mohlo znamenat pro Trumpa i důvod prohry. Nebo zda se mu podaří soudně vynutit přepočítání a ukáže se, že šlo o tisícové či desetitisícové posuny, a dokáže ty volby ještě ex post vyhrát. Trump je stále prezidentem, ačkoli Biden už pronesl cosi jako inaugurační projev.

Faktem je, že Donald Trump je plnohodnotně prezidentem USA do 20. ledna 2021. Podle vašeho mínění tedy existuje jistá šance, že výsledek voleb se může díky možnému přepočítání hlasů ještě zvrátit?

Asi ano, ale na druhé straně je to čistě pocitová záležitost. Nejde o nic, co bych mohl empiricky doložit, a nepřekvapí mě, když to tak nebude. Mám ale pocit, že je to jiné než při všech předchozích volbách. Typy různých možných nesrovnalostí jsou docela zásadní. Zároveň teď nevíme, zda ty zprávy jsou pravdivé, nebo nepravdivé, ale existují informace o tom, že se Trump snažil těm nesrovnalostem předejít tím, že údajně některé volební lístky nechal označit určitou technologií, což by mělo prokázat, zda a v jaké míře bylo něco falšované. Tyto spekulace se dosud v takové míře nikdy neprojevily. Svým způsobem to napovídá tomu, že by tu mohly existovat rozdíly mezi tím, jak bylo voleno a jaké jsou oficiální výsledky. 

Obecněji k politice ve spojených státech a celému tamnímu systému. Je evidentní, že demokratům a celému na ně napojenému systému šlo ve volbách o hodně a nejspíš byli schopni proti Trumpovu pořádku udělat cokoli. Všichni vědí, jak dokáže politika být ve své praxi špinavá. Z druhé strany ale mnozí říkají, že je naprosto nepředstavitelné, aby někdo falšoval volby, protože vyspělá demokracie to zkrátka neumožňuje. Jak se k tomu stavíte?

O mně je známo, že na politiku se dívám s velkým zájmem, ale zároveň velice realisticky a nedělám si vůbec žádné iluze o tom, že by jedna strana byla stranou světla a slunce a ta druhá stranou pekla. Ačkoli média celé čtyři roky Trumpa ilustrovala jako stranu pekla. S tvrzeními, že ve vyspělých demokraciích něco takového není možné, samozřejmě souhlasit nemůžu, to je naivní nebo účelové. Dokonce bych to přehnal do pointy, že pokud mluvíme o vyspělých demokraciích, mám často dojem, že současné demokracie Západu včetně těch evropských jsou tak vyspělé, až degenerují. Zažíváme to v různých excesech, pokud jde o politickou korektnost, národní stát nebo národní zájmy či migrační krize. Jde o projevy toho, že ti, kteří vládnou či vládu ovlivňují, se chovají dekadentně, tedy se sebezničujícími důsledky či možná se sebezničujícím záměrem. Existuje tam cosi jako jistá sebenenávist vyspělých společností, jejichž elity žijí z toho, že jim neustále něco vyčítají a pokládají je za vinné. V tomhle širším kontextu, na který jste se ptal, říkám, že toto je spíš téma, o kterém je třeba mluvit. Demokracie se neodehrávají pro lidi a mezi lidmi, nýbrž v akademických klubech, zákulisí, na univerzitách, v médiích a odehrávají se úplně špatným směrem mimo to, co zajímá většinu společnosti.