V noci z pátku na sobotu udeřili Američané spolu s Francouzi a Brity vojensky na režim prezidenta Bašara Assada v Sýrii. Důvodem měl být údajný chemický útok, kterého se měl syrský režim dopustit vůči civilistům. Experti přitom ještě před útokem na syrské cíle varovali – a připouštěla to i americká strana –, že případný úder může přerůst v ozbrojený konflikt nečekaných rozměrů, ve kterém hrozí i použití jaderných zbraní. V Sýrii jsou totiž vojensky přítomni Rusové a mohli by během úderu USA utrpět ztráty, k čemuž nakonec nedošlo. ParlamentníListy.cz se při té příležitosti vyptávaly komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, co o situaci soudí. Ondráček o den předtím ostrými slovy odsoudil názory podporující vojenský úder na sociální síti Facebook. 

Vy jste názory podporující možný vojenský úder ze strany Američanů a jejich spojenců na syrský režim prezidenta Bašara Assade poměrně ostře kritizoval na Facebooku. Jak hodnotíte o den poté nečekaný Trumpův vojenský úder?  

Jednoznačně se jedná o akt vojenské agrese vůči suverénnímu státu. Potvrdilo se jen to, co jsem již řekl, a to, že by ti, kteří k takovému úroku vydali rozkaz, měli stanout před mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny.

Co říkáte na reakci Rusů? Mohli reagovat jinak? Hovořilo se například o tom, že by Rusové mohli odpovědět vojensky a začít potápět americké lodě, což by zřejmě vedlo k další eskalaci...  

Rusko samozřejmě mohlo reagovat jinak a okamžitě zlikvidovat nosiče raket, ať již ve vzduchu nebo na moři, ale naštěstí se zase prokázala jejich rozvaha a zdrženlivost. Věřím, že jim za to jednou poděkujeme. Možná to je také tím, že o útoku předem věděli a po vyhodnocení, že škody budou jen na majetku, jim nestálo za to reagovat protisilou. Jedná se však jen o spekulace, protože máme jen velmi málo relevantních informací, ale to, že nejsou hlášeny oběti na životech, k tomu vybízí. Trump tedy své opozici dokázal, že je stále ten mezinárodní četník, který reaguje okamžitě, ale dokázal také, že není blázen, který by chtěl přímou vojenskou konfrontaci s rovnocenným soupeřem. Američtí válečníci tedy vyprázdnili sklady, rusofobové jsou v rauši a mnozí z nich prožívají ejakulaci svých emocí, my, odmítači válek a všech agresí, se vztekáme a Damašek a Syřané si žijí svým sobotním životem. Říká se tomu: Vlk se nažral a koza zůstala celá.    

Jak hodnotíte reakce vašich politických kolegů v Česku napříč politickými stranami. Řada z nich vyjádřila úderu podporu.

Postoj vlády jako celku jsem zatím nečetl, ale bývalý ministr války a dnešní zahraničí mi jen potvrdil, co si o něm myslím již dlouho, a povýšil to na druhou. Vážím si vyjádření pana prezidenta Miloše Zemana a odsuzuji všechny, kteří akt agrese schvalují. U politiků z DemoŽumpy se to dalo očekávat, ti si dnešní den vyznačí do svých deníčků jako den, kdy Velká Amerika zase ukázala zuby. U socanů je to jako obvykle půl na půl, což mě také nepřekvapuje.

Vojenský úder byl reakcí za údajné použití chemických zbraní proti civilistům ze strany syrského režimu. Jenže Rusové na druhé straně zase tvrdí, že mají k dispozici důkazy o tom, že chemický útok v Dúmá byl zinscenovaný a roli v tom měli hrát britské tajné služby. Co by takové odhalení znamenalo? 

Po informaci o spáchání chemického útoku jsme opakovaně žádali o předložení důkazů o vině toho či onoho. Logicky s tím mělo být provedeno nezávislé mezinárodní vyšetřování. Prezident Sýrie Asad s tím souhlasil, ale Američané již předem řekli, že jsou o jeho vině přesvědčeni a mnozí jejich slouhové v Evropě (včetně lokajské zahraniční politiky ČR) tupě přitakávají. Pokud Rusové tvrdí, že mají důkazy o zinscenování, nechť je předloží. Ona se pravda stejně, jako v minulosti opakovaně, nakonec provalí. Na to však Američané, Britové ani Franouzi čekat nemohli. Prokázala by se totiž pravda o organizování nebo dokonce o jejich spoluúčasti na těchto odporných činech. 

Jaká by měla být reakce mezinárodního společenství? Zdůraznil bych, že úder neproběhl s předchozím souhlasem Rady bezpečnosti OSN...

Jak jsem již řekl, je to válečný akt agrese. OSN a její Rada bezpečnosti tím jen prokazuje, že již neplní roli, kterou by plnit měla a je třeba se znovu vrátit za jednací stoly a hledat diplomatická řešení. Pokud diplomacie prohraje, je tu válka. Miliony mrtvých a možná i zánik civilizace. To by si měli uvědomit všichni, zejména ti s jaderným arzenálem v hlavicích svých raket.