Ani rok a půl koronavirové pandemie nezvrátilo trend, kdy se společenské a ekonomické uspořádání světa mění a začíná vycházet ze zcela odlišných základů než dříve. Už není důležité, kdo co je, ale jak se cítí. Jak charakterizovat období, které teď zažíváme a které zřejmě je počátkem nové epochy lidstva?
Dnes lidé s jistými vlastními životními zkušenostmi určují životy ostatních v rámci empatie a práv, které však jsou dávno známé. Nastala emancipace různých menšin a sociálně slabších, postižených i handicapovaných, a to vše na pozadí rekodifikace podstaty člověka, kdy nebinární osobnosti převažují a vztahy lidí se přesunují do komunit až jakýchsi tlup majících dobré úmysly, ale především vlastnících touhu po zisku a moci. To cituji úryvek z komentáře Pavla Veselého pro Konzervativní noviny, který nynější stav přesně vystihuje.
Jak se sám díváte na to, že ze Západu – ze Spojených států do západní Evropy a pak dál do světa – se rozšiřují ideologie, které ve svém důsledku vedou k oklešťování osobní svobody a upřednostňování menšin na úkor většinové společnosti?
Americký plán směřuje až k tomu, jak potlačit práva i představy jednotlivců a jak by se měl jejich život uspořádat. Dokonce se proslýchá, že prezident Biden chce do lepších čtvrtí v amerických městech nastěhovat obyvatele ze slabších sociálních lokalit, aby se podařilo dosáhnout jistého stupně rovnosti. To vlastně napomáhá tendenci prosazování menšin, což se proslavilo třeba hnutím „na černých životech záleží“ (BLM). Ale stačí si vzpomenout na neblahé období amerického „mccarthismu“ (podle senátora Wisconsinu J. McCarthyho), což byla americká praxe padesátých let spočívající v přípravě nařčení z podvratné činnosti až velezrady jen za pouhé sympatizování s komunismem, a to bez ohledu na důkazy. Stěžejním orgánem byl Senátní výbor pro vnitřní bezpečnost (SISS) a Výbor pro neamerickou činnost (HUAC) a zastrašovací výsledky jsou dnes považovány za hanbu demokracie. Dnešní kormidlo tzv. neomarxismu si převzali studenti vysokých škol, zejména v centrálních městech USA, a zastrašují jenom trochu jinak. To může dojít až ke znovuzrozeným rudým gardám zapálených mladých – původem čínských – revolucionářů, kteří kdysi ve své nesmiřitelné vizi „pokroku“ plenili muzea, pálili knihy a dokonce i ničili lidské životy. Prostě dějiny se opakují na jiných úrovních. Ale kam to povede?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník