O čem podle vás svědčí útoky na kostely, namátkou ty, ke kterým došlo tento víkend na Srí Lance, tedy v zemi, kde jsou jak křesťané, tak muslimové, pouhými minoritami?

Svědčí o tom, že místa, kde se střetávají různé kultury a náboženství, jsou potenciálními ohnisky násilí. Není to nic nového, o tomto problému byly napsány celé knihy. Ale je smutné vidět, že tento fenomén nemizí, spíše naopak. Zejména soužití s muslimskou menšinou je v tomto ohledu bohužel problematické, byť chci věřit, že je to otázka jen úzké radikalizované vrstvy.

Dochází ve světě k útisku křesťanů?

Ano, dochází, a rozhodně nejde o okrajový jev. V Praze se v loňském roce konala konference s názvem Pronásledování křesťanů: Fakta a svědectví 2018, která upozornila na to, že křesťané jsou v celosvětovém měřítku nejpronásledovanější náboženskou skupinou. Počty křesťanů, jejichž svoboda je potlačována, jdou podle údajů z této konference do stovek milionů. Je otázka, proč média nevěnují tomuto problému dostatečnou pozornost a proč se o pronásledování křesťanů hovoří jen v souvislosti se spektakulárními útoky podobnými tomu na Srí Lance, které už nelze ve zpravodajství přehlédnout.

Jak se díváte na soužití muslimů a křesťanů v Evropě, funguje?

V České republice žije jen zanedbatelný počet muslimů a v soužití s nimi jsme naštěstí nezaznamenali žádné významné problémy. Ze zkušeností, které můžeme sledovat v jiných zemích, to vypadá, že existuje určitá kritická hranice procentuálního zastoupení muslimské populace, od které soužití fungovat přestává. Evropské státy, které si vyvinuly z historických důvodů silné nástroje ochrany práv jednotlivce i menšin, se dostávají do situace, kdy nemají k dispozici dostatečné prostředky, jak vzniklým problémům čelit. Právní předpisy vytvořené pro hodnotově víceméně homogenní společnost, která většinově uznává například rovnoprávnost žen a svobodu vyznání, narážejí na životní styl, náboženské přesvědčení a posléze i politické požadavky této menšiny. Přijatelné řešení tohoto problému není podle mého názoru v dohledu.

Čeho je požár katedrály Notre-Dame vlastně symbolem? Americká společnost Pew Research Center ve svém průzkumu zjistila, že mladé generace Evropanů mají výrazně slabší vztah k náboženství než ty staré. Praktikujících křesťanů ubývá. Odchází náboženství z Evropy?

K požárům významných budov občas dochází a je na nás, zda v nich chceme hledat symboliku. Požár chrámu je podle mého názoru spíše příležitost k zamyšlení, zda bychom stejně, jako litujeme zkázy materiálních hodnot, neměli postrádat i ztracené hodnoty duchovní. Chrám lze znovu postavit, ale pokud v honbě za moderním, konzumním životem ztratíme vědomí toho, co nás přesahuje, může být velmi obtížné to znovu nalézt ve chvíli, kdy nás neustálá spotřeba přestane naplňovat.