Válka proti terorismu v Afghánistánu trvá už dvacátý rok, ale jakoby se nic nestalo. Tálibán prý ovládá ještě větší území, než v minulosti...

Ono se toho stalo docela dost. V Afghánistánu je demokratická vláda, jeho bezpečnostní složky jsou silnější než kdy jindy, Kábul a některé další regiony jsou takřka bezpečné, mladí vidí naději a země se začíná zvedat z popela. Jen Tálibán má jako kočka sedm životů. To lze říct nicméně i o dalších arciteroristických organizacích jako jsou Daeš či Al-Káida. Dvacet let se proti nim bojuje a pořád je to špatné.

Co nejdůležitějšího se tam stalo v minulém roce?

Afghánská vláda propustila všechny vězně, ale Tálibán nic nezaručil. Na svobodu se tak dostalo přes 4700 bojovníků, z nichž bylo přes pět set cizinců. Tálibové byli tedy posíleni o vězně a cizí státní příslušníky si rozbraly jejich státy. Hlavně tedy Velká Británie, Francie, Německo a tak dále. Teroristický šmejdy si tedy Evropa potichu rozebrala. Alespoň to jsem se po celý koronarok dozvídal z afghánských novin. Samozřejmě, že to byla chyba. Prostě mírová jednání byla dosti jednostranná, přičemž Tálibánci nepřestali střílet. Ostatně v současnosti na územích ovládaných Tálibánem umírá hodně novinářů.

Nicméně Tálibové asi nikdy nepřestanou vyznávat něco jiného než právo šaría nebo ano?

Tálibán by se měl u jednacího stolu jasně zaručit, že bude dodržovat demokratickou ústavu. Jde o to, aby se přetransformoval v politickou stranu a účastnil se voleb. To by byl ideální vývoj, ale tak to není. Pořád se všichni dohadují. Někteří Afghánci, hlavně mladí lidé, už jsou z toho unavení.

Zemi by měli do půl roku opustit, alespoň podle nařízení končícího prezidenta Donalda Trumpa, všichni američtí vojáci. Je to dobré rozhodnutí?

Není. V tom případě by zemi mohli začít opouštět i další vojáci, tedy evropští spojenci z NATO. Pakliže to nový prezident Joe Biden nezmění, tak těch dvacet let boje bylo k ničemu. Oběti těch, co tam zahynuli, by byly zbytečné. Práce různých charit a neziskových organizací také. Tálibán se ještě víc rozroste a produkce drog se zvýší. Křehká demokracie se rozpadne. Vždyť máme sousedy, z jedné strany Írán, z druhé Pákistán, kteří ke klidu v oblasti rozhodně nepřispívají. Spíše naopak.

Cizí vojáci by tam měli zůstat jako garant bezpečnosti. Když se to nestane, Tálibán dobyje další území, popraví vládu a šup, už tam bude Islámský stát. Vždyť to jsou stroje na zabíjení, u nich žádné náboženství nehledejte. Takže se tam zase budou všichni vracet bojovat proti IS? Vždyť to je blbost!

Jak vlastně v Afghánistánu vypadá boj proti pandemii Covidu-19?

Moc se to tam neřeší. Mnoho lidí ví, co se děje, ale běžný život probíhá jako vždy. Rodiny se scházejí, autobusy jsou plné pasažérů a tak dále. Vždyť v Kábulu se dokonce konalo setkání  dvou tisíc představitelů vlády, parlamentu a místních samospráv téměř pod jedním stanem. Někteří občané ale nosí roušku, to ano.

A v takové nejasné situaci jste dal s kolegy dohromady Česko-slovensko-afghánskou obchodní komoru (CSAOK). Nejde o snahu s dost nejistými výsledky?

Zahájila činnost loňského prosince a je to dobře. Mírová jednání afghánské vlády s Tálibánem jsou v chodu a dopadnout mohou všelijak. Věřím v dohodu a určitý posun. Zatím to, pravda, moc dobře nevypadá, ale boj pokračuje. Vidím naději hlavně v tom, že se afghánská armáda a policie stává silnější a silnější, vždyť je tam trénují odborníci z celého světa. Mírový proces pokračuje. Možná Afghánistán bude v mezičase vypadat jako určitá forma autonomie Spojených arabských emirátů, kde budou na různých územích různé formy vládnutí.

Na druhou stranu šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley konstatoval: "Ocitli jsme se ve strategickém patu, kdy afghánská vláda nikdy nedokáže Tálibán vojensky porazit a kdy Tálibán nedokáže vojensky porazit námi podporovanou afghánskou vládu." Co k tomu říct?

Situace v Afghánistánu je velmi pohyblivá. Přesuny různých islamistických skupin střídají přesuny vládních vojáků. Každý boží den se bojuje. Afghánská armáda ukazuje svou sílu. Tálibán je navíc hodně nejednotný a často se za něj schovávají i jiné, ještě násilnější, skupiny. Jak už jsem řekl, jde o Daeš, Al-Káidu a další.

Nicméně na mnoha územích jsou různé projekty v běhu a jiné se chystají. Opravdu to není tak, že země je úplně celá v rozkladu. Mnohá území jsou bezpečná, televize vysílá, noviny vycházejí a tak dále.

Příští měsíc by tam měla odletět delegace českých politiků a podnikatelů. Jaké projekty budete dohadovat?

Prostor pro hospodářský rozvoj už je připraven. Zejména se bude jednat o účasti českých firem na rozvoji městské dopravy v Kábulu. Ostatně tomu dal zelenou i afghánský prezident Ašraf Ghaní. Bude třeba udělat studie, kde by byly dobré autobusy či trolejbusy a tak dále. Důležité je pokračovat ve výcviku našich policistů a vojáků, ale i začít s průzkumem nerostného bohatství. Afghánistán je sice válkou dost zničený, ale má obrovské nerostné bohatství. Navíc mu pomáhají různé rozvojové programy.

Z české strany se o dobré československo-afghánské vztahy zasloužil předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, který je čestným prezidentem CSAOK. On se v tom opravdu hodně angažoval.

Nicméně jste hovořil i o rozšiřování vztahů, co se týče sportu a kultury...

Budou se třeba pořádat mezistátní turnaje v bojových sportech a tak dále. Ostatně jsem i zástupce Olympijského výboru Afghánistánu pro Česko a Slovensko. Známý textař Jan Krůta sepsal nádherný text písně vzájemného přátelství. Je to o rodině, národu, předcích. Teď se překládá do dvou hlavních afghánských jazyků. Za Čechy by ho měli zpívat Lucie Vondráčková, Petr Kolář a Sámer Issa.