Hodně se teď rozebírá role ČSSD ve vládě, sociální demokraté zvažují, zda v ní mají zůstat. Vy jste se ČSSD věnoval ve svých červnových textech na serveru Vaše věc. Jako na první chybu ČSSD ve vládě upozorňujete na jmenování Tomáše Petříčka ministrem zahraničí. Doslova uvádíte, že „je typickým představitelem rétoriky TOP 09 a STAN a neskutečné střevo“. Jak tedy hodnotíte českou zahraniční politiku pod vedením ministra Petříčka? A je podle vás on tím nejhorším ministrem současné vlády, jak vychází z nějakého průzkumu veřejného mínění?

Byl to výzkum agentury SANEP, kde měl dvanáct procent úplně na posledním místě. Petříček je nepochybně nejhorší ministr zahraničních věcí od vzniku České republiky. V mnoha ohledech jsem nesouhlasil s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Tehdy se v jisté fázi dala jeho politika pochopit, protože vztah k Západu k nám nebyl tak zlý. Ale Petříček je naprosto šílený. On jede jako ministr zahraničí na Ukrajinu za Porošenkem ho podpořit. Přitom si má zjistit, že Porošenko drtivě prohraje a vláda padne. Teď jede do Gruzie, kde jsou mohutné demonstrace protiruské, ale současně i proti současné vládě. Pokládám ho vyloženě za nemocného člověka. Připomíná mi bolševiky v prvních měsících v roce 1948. Plni fanatismu a nadšení, ale hloupí.

Není spíše problém, že on je naprosto nezkušený, zatímco ministři zahraničí – se kterými jste třeba i nesouhlasil – byli alespoň politici zkušení?

Ne. O tom to není. Že je nemocný, je formulace emotivní. Myslím to ideologicky. Něco jako Jakub Janda. Ideologicky bude vždy a za každé situace proti Rusku. Ne že by Západ Rusko miloval. Ale ví, že je plno věcí, kdy s nimi musí mluvit. Že to jinak nejde. On vždy bude proti nim bojovat. Nemá ani předvídavost v tom, že se politické procesy mohou měnit. Všichni vědí, že ve Venezuele barevná revoluce neprošla, a on tam ještě posílá deset milionů. Není to tím, že je mladý. Má hodně informací, ale destruovaných v jednoznačném směru.   

Další věcí je spor o ministra kultury Staňka. Píšete, že předseda ČSSD ho vydržel hájit jen jeden den. Dnes je Staněk nejpopulárnějším ministrem ČSSD. Je to tím, že voliči ČSSD příliš nechápou jeho odvolání, které následovalo poté, co sám odvolal ředitele Národní galerie pana Fajta, se kterým naopak souhlasí?

Úplně jinak myslí voliči ČSSD a voliči TOP 09 či Pirátů. Ti všichni budou odvolání Staňka tleskat. Naopak voliči ČSSD, když poslouchají ty komentáře umělců, které jsou velice pohrdlivé vůči obyčejným lidem. Zatímco moje generace před třiceti lety umělce milovala, dnes – zvláště sociálnědemokratičtí voliči – tento typ umělců (a je jich bohužel devadesát procent) doslova nenávidí.

Takže když se může umělcům něco zatrhnout, tak s tím souhlasí. Když si navíc ještě ředitel dá mimo zákon přes milion, tak je to pro ně nehoráznost. Takže u TOP 09 můžete chtít Staňkovo odvolání. Ale ne u levicové sociální demokracie. To jsou jasné věci. Nebo vezměte Jana Hamáčka, jak protestoval proti tomu kandidátovi do Rady ČT.

Myslíte Michala Semína?

Ano. Je absurdní, aby se kvůli němu hrozilo odchodem z vlády. Řadový obyčejný člověk ho vůbec nezná a neví, kdo to je. Byl jsem v té straně dvacet let, proto se vždy rozčílím, když vidím, jak to vedou. Mohli spokojeně žít a udělali by sedm, osm až deset procent. Ale neměli blbnout. Nikdy neměl Hamáček bojovat za Petříčka, nikdy neměl bojovat za Pocheho a teď konečně měl ministra, který lidi zaujal, a on ho odvolává. Je už přece nějakých dvacet let sociálním demokratem. Zná naladění jejich voličů. Stále mluví jakoby k voličům TOP 09. Čte Respekt. Ten voliči ČSSD určitě nečtou. Čtu ho já jako labužník, ale normální lidi ho číst nemohou.

„Pomalu to vypadá, jako by se Hamáček dohodl s pravicovou a pirátskou opozicí, že udělá vše pro to, aby ČSSD zmizela z Poslanecké sněmovny, aby opozice jednoho dne s odřenýma ušima mohla Babiše porazit,“ jste také napsal. To je myšleno v určité nadsázce...?

Ano. Nadsázka. Ale zároveň trošku bolestná. Oni se nepoučí z chyb. Bohuslav Sobotka skončil na tom, že četl liberálnědemokratické tiskoviny. Hospodářské noviny ho chválily, byl z toho nadšený. Odvolával Babiše, šel na ulici, tam mu tleskali. Za čtrnáct dní zjistil, že mu propadly preference. Ten, kdo tleská novinářům, neznamená, že by volil sociální demokracii.