Rakouský kardinál Christoph Schönborn pronesl varování při příležitosti křesťanského svátku Jména Panny Marie, který je připomínkou a vděkem za vítězství nad Turky v bitvě o Vídeň před 333 lety. Podle informací z vídeňské arcidiecéze kardinál řekl: „Dojde k islámskému dobytí Evropy? Mnoho muslimů po tom touží a tvrdí, že s Evropou je konec.“ Kardinál Schönborn požádal Boha o smilování nad Evropou a jejími obyvateli, kteří podle něj jsou „v nebezpečí zániku křesťanského dědictví“. Souhlasíte s ním? Je „saracén“ opět hrozbou?

Současná bohatá Evropa si myslí, že nemusí rodit děti a bere si lidi z třetích, převážně muslimských zemí na práci, kterou se jim nechce dělat – zahradníky, řidiče, dělníky, zdravotní sestry. Řada Evropanů prostě vůbec nechápe, co má být cílem jejich života a rodina se stává pro mnoho mladých lidí sprostým slovem. Současný výzkum a experimenty v oblasti reprodukční medicíny často vedou k naší postupné degeneraci a pokud se včas neprobudíme, jsme na nejlepší cestě k zániku. Prostě děti nikdy čáp nosit nebude a k jejich stvoření a především výchově jsou potřeba dva rodiče.

Co říkáte výsledkům posledních zemských voleb v Německu a tomu, jak se k nim staví Angela Merkelová?

Sleduji německou politiku přes dvacet let a pamatuji si generaci silných zemských lídrů CDU a CSU například v letech 2006–2013. Ale doba se bohužel změnila. Německá CDU prochází určitou generační krizí, kterou známe i před několika lety v KDU-ČSL. Chybějí jí výrazní lídři a lídryně v řadě spolkových zemích ve věku 30–50 let. Proto zemské výsledky CDU nelze v žádném případě pouze interpretovat jako reakci na politiku Angely Merkelové, ale i na to, co se děje v celé CDU. V řadě států bývalého východního Německa se strach z nekontrolované imigrace na výsledku zčásti podepsal, podobně jako se podepsal a podepíše i v Česku při krajských a parlamentních volbách v příštím roce. Jinak i Angela Merkelová bude muset svou politiku změnit a uvidíte, že jí s blížícími se volbami na podzim 2017 i změní.

Někteří evropští politici začínají brát částečně zpátečku a – tu více, tu méně – začínají vystupovat proti migraci.Také hovoří o tom, že je třeba otevřeněji komunikovat s občany a brát na ně více zřetel. Viz například poslední neformální summit EU v Bratislavě. Co je k tomu vede? To zázračně prozřeli, nebo se bojí lidí?

Pamatuji si, jak ještě před rokem byla v Evropském parlamentu úplně jiná atmosféra. Jak státy střední a východní Evropy byly předmětem výtek například šéfa liberálů Guy Verhofstadta, který najednou úplně otočil a říkal, že náš postup byl racionální. Prostě ne státy východní a střední Evropy, ale té západní tehdy vůbec nepochopily situaci. A nyní po mnoha porážkách mění rétoriku. To se občas stává. Důležité je, zda si z toho vezmou poučení.

Ale změní se podle vás něco v migrační politice Evropské unie i v jiných oblastech? Je vůbec EU schopná nějaké sebereflexe a zásadní změny k lepšímu? Lidé důvěřují EU stále méně, přesto Brusel a Berlín volají po větší centralizaci a vytvoření evropské armády... A směrnice, nařízení, předpisy, kvóty, výhrůžky pokutami za nepřijetí uprchlíků chrlí dál...

Politiky máme takové, jaké si zasloužíme. Brusel i Berlín reprezentují také voliče. A já vždy každému říkám, že je nutné opravdu volit lidi, kteří už mají něco za sebou a jsou předvídatelní. Velká politika hodně lidí změní. Řada lidí začne toužit po Nobelových cenách a chovat se proti rozumu. Osobně věřím, že je EU reformovatelná a udělám maximum pro to, aby k tomu došlo. Jinak často se v České republice píše o hloupostech, které nějaký politik navrhne. Málokdy se tady ale píše o tom, že 99 procent takových nesmyslů nikdy neprojde.

A myslíte si, že evropským elitám lidé tuto, zatím jen verbální, změnu postoje uvěří? Může se vůbec současná částečně zdiskreditovaná „elita“ typu Junckera, Schulze, Merkelové, Hollanda... zachránit? Nenahradí je spíš „populisté“ typu Le Penové, Hofera...? Nebo někdo jiný?

Politici jako Marine Le Penová nebo Nigel Farage nikdy nenabídnou a nebudou nabízet žádné řešení. Oni nikdy nepracovali a pracovat nebudou. Dokážou jen kritizovat. Podle mě, když dostanou funkci, tak jsou v ní naprosto ztracení. Vidíme to na britském ministru zahraničí Borisi Johnsonovi, který působí jako slon v porcelánu. V EU se rodí řada nových politických elit, které působí velmi dobře a mají výborné předpoklady být lídry. Například Manfred Weber na straně evropských lidovců, Ska Keller u zelených nebo někteří mladí socialisté z Itálie či Španělska. To jsou lidé, kteří v budoucnu významně ovlivní směřování EU. Ještě bych rád poznamenal, že je skutečně velký rozdíl mezi lidmi jako Le Penová versus rakouský prezidentský kandidát Hofer. On je pragmatik. Velmi zkušený a pracovitý politik, který se nebojí jít proti proudu. A velký pragmatik. To v případě Le Penové říct nemohu.

Hovoří se o možném rozpadu EU. Myslíte si, že k němu dojde? A bylo by to dobře, nebo špatně?

V rozpad EU nevěřím. Je lepší, když spolu státy spolupracují, než když spolu soupeří. Evropa solidární, pomáhající a společně tvořící hodnoty je lepší, jak Evropa 28 nezávislých států. Myslím si, že myšlenka spolupráce mezi státy EU je velmi silná, ale nesmíme si jí sami pohřbít tím, že budeme dělat rozhodnutí odtržená od reality… 

A nebylo by lépe postavit spolupráci evropským národů na nových základech bez nynějších zdiskreditovaných evropských a bruselských politiků a úředníků typu Junckera či Schulze a bez těch desítek tisíc stran unijního práva a předpisů a těžkopádné zabetonované mašinérie?

Většina předpisů lidem v EU pomáhá, ale o tom tu nikdo nemluví. Právě sjednocení legislativy má pozitivní vliv na podnikání a rozvoj evropských zemí. Ten, kdo tvrdí, že bychom si bilaterálně vyjednali lepší podmínky, je buď hlupák, nebo naivní. Síla malých států je v EU založená na schopnosti vyjednávat a spočívá v kompetentních lidech. Jinak, pořád nadáváme na EU, ale koukněte kolik nesmyslů tady vyplodili za poslední tři někteří čeští ministři. Možná, kdyby fungovalo vládnutí v Česku tak, jak se rozhoduje o některých věcech v Unii, už bychom to Německo rozhodně dvakrát předběhli.

A co „Visegrád plus“ jako alternativa? Mohly by se přidat část Balkánu, Pobaltí... V minulosti sehrávalo v prostoru mezi Ruskem a Německem určitou stabilizující a bezpečností roli po určitou dobu habsburské soustátí. Není tedy alternativou vytvořit zde nějakou alianci suverénních států a zónu volného obchodu?

Idea Visegrádu je dobrá jako protiváha návrhů některých velkých států, ale již několik klíčových hlasování v Radě ukázalo, jaký je to pytel blech. Myslet si, že Češi, Maďaři, Slováci a Poláci změní svět k lepšímu a budou se snažit spolupracovat vždy a všude, tomu prostě nevěřím. Unie je daleko širší koncept a postoje Česka jsou mnohdy velmi blízké názoru Rakouska, Dánska, Nizozemí nebo i Německa. Například v ekonomických věcech.

Když jsme vstupovali do EU, zaznívalo, že budeme pod dohledem „vyspělejších“ zemí. Někteří skalní zastánci EU říkají, že si v ČR neumíme a nemáme vládnout sami, ale potřebujme, aby nám vládl „moudrý“ Brusel či Berlín, kde je politická kultura na vyšší úrovni, je tam menší korupce, jsou tam kvalitnější zákony...

To opravdu někdo řekl? Podle mě je to tvrzení nesmysl. Západem a jeho vyspělou kulturou například v boji proti korupci nebo v právech zákazníků bychom se rozhodně měli více inspirovat. Ale nikdo nikdy neřekl, že by nám to mělo být diktováno. Demokracii se musíme učit a musíme k ní dozrát. A někdy je ta cesta hodně dlouhá.

Také se říká, že Češi jsou „potížisté“. Máme vše odkývat Bruselu a Berlínu a Washingtonu, jak někteří prosazují? Nevyjednáme více, když budeme dělat drahoty? Není to lepší než se chovat jako laciná holka, která za pár drobků hned vleze s každým do postele? Není lepší naopak zvažovat různé možné nabídky dle rozumného kalkulu, co nám více přinese, a zvyšovat tak cenu za to, co můžeme pro někoho udělat?

Potížisté jste v případě, že nedokážete nabídnout alternativu. Ale tu my často nabídnout dokážeme. V posledních dvou letech se pohled na Českou republiku výrazně změnil a i díky skvělým diplomatům se dokážeme postavit jako most mezi západem a východem. A to si myslím, že by mohla být správná cesta pro naši politiku a posílení našich pozic.