Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Magdy Vášáryové, Pavla Svobody (ze 7.6.) + (19.5),  Adama Michnika, Marka Ženíška (z 2.6.) + (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) ( , Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

V posledním týdnu eskalovalo téma běženců v Evropě. Začaly se jich tu objevovat desetitisíce, už se běžně mluví o humanitární krizi. Dá se podle vás ještě najít nějaké uspokojivé řešení, nebo už vybíráme jen z několika špatných to nejméně nesnesitelné?

Neexistuje uspokojivé řešení. Spíše jsme na počátku masivního stěhování národů a miliony proudících již v Africe či na Blízkém východě, ale i do USA či Ruska začnou teď dorážet do Evropy. Rozhodně se musí na tento problém připravit Evropa a hlavně každá země EU, protože pro každou zemi to bude představovat zcela jiný problém. Ty příčiny jsou v podstatě jasné. Bez válek v Iráku, Afganistánu, Sýrii či útoků na Libyii by Evropa před tímto hrozivým problémem nestála. Byl to Západ, USA, a z evropských zemích zejména Francie a Velká Británie, které nesou rozhodující podíl na vzniku této kalamity.

Mimochodem, to jsou země, které by měly nést též rozhodující podíl na řešení důsledků a dobrovolně by měly přijmout jakékoliv množství uprchlíků. Je naprostou arogancí a drzostí, že například zrovna nyní na bezpečnostní konferenci na Slovensku francouzský prezident Hollande, jehož předchůdce napomohl likvidaci sekulárního diktátora Kaddáfího, jehož režim úspěšně brzdil masy uprchlíků do Evropy, a dokonce sociálně přijatelně na arabské poměry svou zemi vedl, odmítá přijímat další uprchlíky. Totéž platí o Cameronovi, neboť Británie se zásadně a ohnivě účastní všech vojenských dobrodružství. Nevím, proč byli na té konferenci, ale jsou-li tam hlavní evropští pachatelé tohoto stavu, pak se těžko Evropa jako celek dopídí smysluplného výsledku. Nebo řeknu-li to úplně natvrdo, v tomto fatálním útoku na naše jistoty, se každá země bude muset spoléhat především na sebe.

Naši nesmírnou výhodou je, že do Česka absolutně žádní uprchlíci z afrického kontinentu nemíří, nikdo z nich zde nemá zázemí, nikdo nezná zdejší jazyk. Zeměmi zaslíbenými jsou Německo, Dánsko, Švédsko a samozřejmě Velká Británie. Mám-li být upřímný, souhlasím s tím, že je třeba prosazovat návrat uprchlíků, výstavbu dalších táborů na severu Afriky, souhlasím i s tím, že je třeba vést Itálii a Řecko k důraznější ochraně vnějších hranic EU. Ale na rovinu říkám, že když se tato opatření nepodaří a přece jenom k nám nějací uprchlíci dorazí, pouštějme je dál. Není naší chybou, pokud si proklestí a zřejmě i nelegálně cestu až k nám a buďme rádi, že nejsme pro ně tak přitažliví, že by zde chtěli zůstat.

Když se v úterý o problému jednalo v Poslanecké sněmovně, premiér Sobotka mimo jiné uvedl, že k problému přispěly i špatné vztahy s Ruskem, které by v některých afrických a asijských zemích mohlo s řešením situace pomoci jako prostředník. Jak se díváte na tento názor? A jak jste vnímal celý premiérův projev?

Já jsem velmi kritický k premiérovi co do postojů k Rusku, ale na druhé straně, přece jenom beru v úvahu, že na rozdíl např. od našich politiků z TOP09 či fanatických protiruských politiků z Polska či slovenského prezidenta Kisky, je rozhodně vyváženější. Nemohu chtít zázraky. Jeho analýza příčin masivní migrace byla takřka bezchybná včetně odpovědnosti Západu, byť ji možná, na rozdíl ode mne, nevyjádřil tak adresně. Pokud se týče jeho odkazu na Rusko, pak je nepochybné, že Rusko díky svému trvalému soužití s islámským obyvatelstvem v rámci jednoho státu, tedy bývalého Sovětského svazu, má nesmírné zkušenosti jak s bojem, tak i s nutnou kooperací s islámským světem.

Střetává se jak s teroristy, ale umí prosazovat podle mne jedině možný model relativně civilizovaného řízení tj, silně autoritativní vedení typu Čečny. Samozřejmě, že tamější prezident Kadyrov neodpovídá škatulkám liberálně demokratického představitele, že vítězí absolutní většinou a stejně velkou podporu má v Čečensku i Putin, ale pokles extremismu je příkladný. Druhou věcí je, a na to se zapomíná, že svět se rozděluje. USA v mnoha zemích světa včetně Afriky jsou velmi kritizované. Naopak Rusko nepoučuje, nediktuje a je bráno v dnešní době jako jakýsi vojensko-politický lídr nezápadního světa. Tím ekonomickým je samozřejmě Čína. Jsem rád, že Sobotka si je vědom zvláštního postavení Ruska ve světě.

Naopak se objevil i názor, že podíl na rozkladu zejména afrických zemí má i SSSR, který ve studené válce podporoval různá africká národnostní či separatistická hnutí, a dlouhodobá nestabilita, kterou to v regionu způsobilo, dnes vede k uprchlické vlně. Co byste k tomu řekl?

Blábol.

Druhým zásadním tématem týdne je Řecko. Zatímco EU jej (spolu s MMF a dalšími finančními institucemi) stále kritizuje a nutí k dalším reformám, zdá se, že nachází porozumění v Rusku. Prezident Putin hovoří o společných projektech i finanční pomoci, řecký premiér Tsipras naopak sebe sama označuje jako „most do Ruska“. Co může toto spojenectví znamenat pro Řecko? A co to bude znamenat pro celou EU?

Můj vztah k Evropské unii jako celku je nesmírně kritický. Mimo jiné kvůli EU jsme zataženi do nejabsurdnějšího konfliktu mezi Západem a Ruskem a jeho spojenci, stejně tak EU svým řeckým balíčkem prakticky rozvrátila řeckou ekonomiku, protože politika škrtů ještě nikoho nespasila, a nyní by ho chtěla dorazit. Za této situace Tsipras bez ohledu na to, že v Bruselu prakticky ob den různá grémia a podgrémia jednají o Řecku, si v pohodě odejel do Petrohradu a tam, mimo jiné, se hlásí k myšlence spolupráce a přátelství s Ruskem. To prostě nemá chybu a Tsipras je pro mě jediným součaným premiérem z celé osmadvacítky, za kterým bych stál.