Minská dohoda o příměří na Ukrajině, která se zrodila v noci ze středy na čtvrtek, byla prý během soboty porušena. Sice příměří na Ukrajině má podle minské dohody platit až od dnešní půlnoci, ale hovoří se o masivním útoku. Co se stalo?

Ráno ukrajinská armáda bombardovala části Doněcku, a to dokonce kazetovými bombami. (V sobotu ráno zahájili povstalci masivní útok na armádní pozice u azovského přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Oznámily to v sobotu ráno ukrajinské zpravodajské servery a potvrdilo to i velení doněckých separatistů. Do bojů byly nasazeny tanky a dělostřelectvo – pozn. red.)

Vypovídá to o něčem?

Už ráno hlásili radikálové – to znamená Pravý sektor a další bataliony - že vytvoří paralelní generální štáb, že nebudou respektovat minské dohody a že boje pokračují dál. Porošenkův podpis na té dohodě navíc označili za zradu.

Dá se rozklíčovat konkrétněji, kdo hovoří o zradě?

Jak už jsem řekl, jsou to radikálové. O zradě hovořil především v ukrajinském parlamentu Dmytro Jaroš. (Dmytro Jaroš je vůdce nacionalistické ukrajinské strany Pravý sektor. Jaroš na svém Facebooku již zveřejnil prohlášení, v němž jeho hnutí odmítá mírové minské dohody. Jeho jednotky prý budou na východní Ukrajině pokračovat v aktivním boji podle vlastních plánů - pozn. red.)

Dohoda o příměří na Ukrajině se ale rodila mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou, Vladimirem Putinem, Petro Porošenkem a Francoisem Hollandem dlouhých 16 hodin. Proč to probíhalo tak dlouho?

Ony totiž byly na programu velmi konfliktní body. Například to, co si lze představit pod zvláštním statutem Doněcké a Luhanské oblasti. Co to bude ten zvláštní statut? To může mít řadu výkladů. Nebo problémy stažení těžké techniky – kdo to bude kontrolovat? Nebo další věci, které se týkají komunálních voleb, kdy každá strana si jejich kontrolu vysvětluje jinak. Měl jsem možnost se seznámit s oním textem, a podle něj by se tam měly ony komunální volby konat teprve poté, co se vyřeší zvláštní statut těch dvou oblastí. Ovšem to bude velmi problematická věc. Stejně tak jako na vyřešení zvláštního statutu se váže i to, že se mají na ukrajinskou hranici dostat ukrajinští pohraničníci. To jsou ale dost složité věci, které se dají vykládat různě.

Bude "minská dohoda" znamenat opravdu průlom kolem ukrajinského konfliktu? Jak jsem totiž zaznamenala, tak existují stále dohady o tom, do jaké míry bude zmiňovaná dohoda důležitá – zda jde vskutku o mezník. Do jakého světla ji lze podle vás stavět?

Minimálně to bude znamenat utlumení vojenských aktivit.

Už jsme probírali úskalí základních bodů memoranda. Ale co bude dál? Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hovořil ve čtvrtek o tom, že je třeba vyřešit dva poslední body dohody. Které to jsou?

To jsou ty, o nichž jsem již hovořil. Tedy problém stále je se zvláštním statutem těch dvou oblastí – a pak se od toho odvíjejí další věci, tedy i zmiňované komunální volby a pak rozmístění pohraničníků v oblastech.

Senátor Jaroslav Kubera řekl nedávno pro ParlamentníListy.cz, když byl tázán na šanci ohledně ukončení konfliktu na Ukrajině, že bez ohledu na politické souvislosti Rusko znervózňuje představa, že se bude posouvat západní hranice. "Třetí světová válka je nevyhnutelná. Důvodem je, že neexistuje ekonomický způsob, jak zamést pod koberec dluhy světa. Svět je v situaci sociálně slabé rodiny a žije z dávek v hmotné nouzi,“ uvedl Kubera. Jak na vás jeho slova působí?

Já si myslím, že senátor Kubera ví o ekonomii velmi málo. Samozřejmě existuje celý komplex světových ekonomických nerovnováh, koneckonců o tom psal i ekonom Robert Mundell. Ten problém je ale spíše takový, jak jej popsal současný řecký ministr financí Janis Varoufakis, jehož knížka Globální Minotaurus vyšla i v češtině. On to popsal tak, že vlastně Spojené státy vykonávají svou kontrolu nad světem prostřednictvím obrovských deficitů. Od sedmdesátých let se totiž změnil přístup USA; místo přebytků, které Spojené státy investovaly v zahraničí a kontrolovaly tím ostatní země, tak nyní kontrolují svět právě prostřednictvím oněch kolosálních deficitů.

Vladimir Putin podle agentury TASS prohlásil, že Rusku nevyhovuje světový pořádek po rozpadu SSSR, který chce v podstatě zakonzervovat jednopolární svět v čele s USA. Podle Putina je to v zásadě polookupace, ale Rusové kvůli tomu prý válčit nebudou. Dá se tento jeho výrok – pokud je správně médii přeložen – vysvětlit?

Myslím si, že Rusku těžko může vyhovovat stav, který vznikl za Jelcina, kdy jsou vlastní měna Ruska i aktivity ruské centrální banky fixované na dolar. Emise vlastní měny rublu je tedy vázaná na dolar, a to je záležitost, kterou patrně budou chtít změnit. Cest ale určitě bude více a já osobně zlatému standardu nevěřím. Zlatý standard (zlatý standard je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je tedy odvozována od ceny zlata – pozn. red.) není ekonomicky rozumná věc. Dolar není totiž dnes v podstatě krytý ani tolik aktivy samotné Ameriky, jako spíše tím, že se v dolarech obchoduje ropa a plyn. Co se týče deficitu, tak tady si (americké) cenné papíry kupují jiné země, které pak mají přebytky z tohoto obchodu s nimi, ovšem na druhou stranu tím vlastně jiné země zvyšují uměle i poptávku po dolaru, čímž se dolar stabilizuje. To ale je situace, která není úplně vyhovující nejenom pro Rusko, ale ani pro řadu dalších zemí.

Koncem loňského roku jsme dennodenně slýchávali zprávy o tom, jak je ruská ekonomika v těžkém šoku a jak rubl padá dolů. Jak je na tom ekonomická situace Ruska dnes?

Podpora Putina je v Rusku stále na 83 procentech, což je podpora, o níž se Obamovi v USA může jenom zdát. Pokud jde o příjmy z ropy, tak ty klesají v dolarovém ekvivalentu, ovšem v přepočtu na rubl země vlastně dostává totéž. Takže dopad na Rusko se děje jenom v té míře, pokud ruský spotřebitel nakupuje produkty, které závisí na dovozu. To sice má své dopady, ale ty se nedají nijak dramatizovat.

Sankce ale mají zároveň i opačný dopad: Vývoz zemí Evropské unie do Ruska se odehrává v řádu 120 miliard eur a z toho jen vývoz Německa představuje 30 až 40 miliard eur. Američané do Ruska vyváží pak relativně málo - deset miliard eur je z toho vývoz zboží a služeb. Ovšem když si vezmete podíl Německa z částky 120 miliard eur, tak to je poměrně významná věc... Český obchod má sice také svou váhu, ale když se vyjádří v korunovém ekvivalentu, tak jsme do Ruska v roce 2013 vyvezli za 116 miliard korun zboží a služeb, ale odtamtud jsme dovezli 155 miliard, většinu tvořily energie a suroviny.

Co se týče sankcí, které jste již zmínil, tak tam je dopad na Rusko aktuálně jaký?

Sankce mají sice na Rusko nějaký dopad, ale ten není tak dramatický, jak se o tom mezi novináři hovoří.

Takže v zásadě má Vladimir Putin pravdu, když o sankcích hovořil v mírném tónu koncem roku na tiskové konferenci?

Jak já si vyhodnocuji onu situaci, tak Rusko tyto věci překoná a čeká jej v nejbližších čtyřech či pěti letech nastartování ekonomického růstu.

O něčem takovém, pokud si dobře vzpomínám, tak Putin opravdu v prosinci hovořil též - na zmiňované tiskové konferenci totiž ohledně ekonomiky Rusům slíbil, že do dvou let bude krize pryč, ruská ekonomika si s ní prý poradí, neboť centrální banka již učinila adekvátní opatření. Rusko má podle něj navíc dostatečné devizové rezervy, aby vše rychle překonalo. Jenže problém je v tom, že mnoho lidí tehdy jeho slova nebralo moc vážně...

Já si myslím, že jejich rezervy jsou značné. Problém Ruska je v tom, jestli v těch nejbližších čtyřech, pěti letech nastartuje novou vlnu průmyslové expanze. To je věc, na níž to hodně závisí.

Co byste řekl na konto výstavy v sídle KSČM v ulici Politických vězňů, která je nazvaná "Dni zářící hvězdy; dni narození věčného generálního tajemníka korejské strany soudruha Kim Čong-ila“? Výstavka vyvolala v médiích velký rozruch a možná proto byla ve čtvrtek upravena.

O tom nevím nic. Je to záležitost, která je doprovázena nějakými obrazovými materiály, u nichž si každý může udělat obrázek sám. Já nejsem ten, který by jako Jiří Dolejš nad tím dělal nějaké morální soudy. Jiří Dolejš měl nechat soud na lidech, kteří tuto výstavu navštíví.