Jak vnímáte nově uzavřené příměří mezi Ázerbájdžánem a Arménií po bojích o území zvané Náhorní Karabach, s tím, že ho vyjednalo Rusko a ruské jednotky teď hlídají, aby k jeho narušení nedošlo?
Myslím si, že se jednalo o vynucenou akci v situaci, kdy probíhala genocida a docházelo k celé řadě válečných zločinů ze strany jak ázerbájdžánské, tak i turecké armády, jejíž důstojníci akce zřejmě řídili – podle informací, které mám. A bojových akcí se zúčastňovali také najatí žoldnéři a speciální jednotky z Pákistánu, takže to byla taková mezinárodní muslimská aliance proti Arménii.
Byli to právě Turci, kdo odmítal ruskou přítomnost na tamním území. Jak na to bude Turecko reagovat?
Turecko na to nebude v podstatě reagovat nijak, protože mají s Ruskem společné zájmy. Takže obě strany se vůči sobě chovají kooperativně, ať už se nám to líbí, nebo nikoliv.
Objevují se zprávy, že Arméni opouštějí území Náhorního Karabachu, která mají připadnout Ázerbájdžánu. Bojí se, že by byli mučeni a zabiti, kdyby ve svých domovech zůstali. Domníváte se, že takové nebezpečí jim reálně hrozí?
Takové nebezpečí reálně hrozí, Arméni mají své zkušenosti. Ale i zajatý žoldák ze Sýrie vypovídal, že byli instruováni zabíjet všechny civilisty a nikoho nešetřit. Genocida se prováděla, viděl jsem i videa, která si natáčeli sami ázerbájdžánští vojáci, kdy vraždili civilní obyvatele, zajatce z řad domobrany. Azeři také ničili civilní infrastrukturu, což je válečný zločin, neboť válka má být vedena pouze proti vojenským silám protivníka. Kromě toho používali kazetovou munici, která je mezinárodně zakázána, stejně jako fosforové bomby. Proto jsem navrhl zřízení mezinárodního tribunálu pro zločiny v Náhorním Karabachu. Uvidíme, jak se k tomu postaví Evropský parlament.
Vy sám jste to navrhl?
Předložil jsem to v naší politické frakci, aby to předložila jako návrh rezoluce Evropského parlamentu. Ovšem i ostatní poslanci naší frakce Identita a demokracie se chtějí podílet na formulaci rezoluce. Je ovšem otázka, zda vedení Evropského parlamentu vůbec dovolí návrh předložit na jednání pléna europarlamentu. Evropský parlament je nesrovnatelně méně demokratický než běžné národní parlamenty. Návrhy se k projednávání nepředkládají na základě hlasování celého europarlamentu, kdy zařazení nového bodu jednání může navrhnout kdokoliv, nejen organizační výbor parlamentu. V Evropském parlamentu zařazení bodu jednání schvaluje schůze prezidentů, tedy předsedů frakcí. Když to zamítnou, a k tomu stačí dohoda tří největších frakcí, návrh se na jednání pléna Evropského parlamentu vůbec nedostane, aniž bychom věděli, kdo to zabil.
Minulý pokus o předložení rezoluce o Náhorním Karabachu byl zamítnut. Nakonec byla připuštěna jen diskuse, kde si každý povídá, co chce, protože to pro nikoho není závazné, je to jen sbírka osobních stanovisek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová