„Milí čtenáři. Tak to vypadá, že teprve teď vypuklo to opravdové léto. Teploty šplhají ke třicítce a začíná pravá okurková sezóna. Kdo by se v takové době a v takovém počasí zaobíral politikou. Máme teď jiné starosti. Jak dovézt děti na prázdniny, jak přemístit babičku na hlídání na chalupu, nebo naopak, jak je zas dostat bez úhony zpět.
A to přímo souvisí se silnicí. A právě proto mě zaujal jeden článek, v němž se píše, jak motorkáři rozčilujou automobilisty,“ říká na úvod dnešního Nedělního rána Ivan Vyskočil. A hned vysvětluje.
Nesmrtelná teta... je to závist!
„Jedním z důvodů té zloby je něco, v čem snad český národ přímo vyniká: je to závist! Některé řidiče prý zlobí, že když nastane zácpa, motorkář často díky svým rozměrům může projet a nemusí stát v zoufalé zácpě. Tady se projevuje právě ta ‚nesmrtelná teta‘, závist. Jak to, že já musím stát, a on si klidně projede dopředu?“ pokládá herec se smíchem otázku, kterou jsme si jistě mnozí z nás jako účastníci silničního provozu nejednou také položili.
„Mám to štěstí, že pohled na tyto situace a zkušenost s nimi mám z obou stran. Jsem motorkář a samozřejmě často také sedím za volantem. Víte, že jak za volantem, tak za řídítky motocyklu lehce poznáte, kdo jede před vámi. Musím ke cti našich šoférů konstatovat, že situace není zas až tak špatná,“ říká.
Slušný řidič, „školitelé“ a klobouk
„Jelikož se často pohybuji po Praze, kde o nějakou tu zácpu opravdu není nouze, zaznamenávám spoustu řidičů vstřícných. Většina, když se pohybují v té tlačenici přískoky a slyší za sebou motorku, tak uhne, aby mohla projet. Slušný motorkář děkuje pozdravem, často jen nohou (rukou drží plyn). Téměř vždy jsou takto ohleduplní kamioňáci a autobusáci. Snad, že ta výška jejich ‚mastodontů‘ jim dává jakousi velkorysost.
A pak jsou tací, co vám do té mezery ještě vjedou, jen aby vám znemožnili předjet. Přitom se většinou tváří nadutě a dělají, že vás nevidí. Já jim říkám ‚školitelé‘! To jsou přesně ti, které znáte i při jízdě autem. To jsou ti, co jedou po dálnici v levém pruhu, jedou předpisově 130, nic proti tomu, ale zásadně neuhnou. Mají důležitý výraz a často klobouk a jejich obličej přísně říká: ‚Jedu 130 a víc se tady nesmí! Tak co bys mě předjížděl!
Já ho zrovna tedy nepředjíždím, mám ‚čopra‘, a tak snad nemusím nic říkat. Na těch se jezdí pro požitek z jízdy – pomalu. Říká se o nás takový vtip, že na čoprech se také závodí. Vítězem je ten, kdo přijede poslední! Jen výjimečně se někam spěchá, a to já nemám rád,“ usmívá se Ivan Vyskočil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora