Demonstrace, změny ve vládě, nestabilita, politická krize... I tak by se dala popsat první polovina roku, kdy si připomínáme 30. výročí sametové revoluce. V kontextu tohoto výročí, co jsme se za uplynulé měsíce dozvěděli o naší společnosti? Byl uplynulý půlrok skutečně extrémně neklidný, nebo máme jen tendenci si idealizovat minulost?

Poslední půlrok nebyl jiný než půlrok předtím. Určitou politickou krizi tu máme od voleb v roce 2017. Nikdo nezpochybňuje výsledky voleb, ale určité části veřejnosti, a vidíme to i na průzkumech, vadí, že premiér země je člověk, který byl nomenklaturní komunista, estébák a je vyšetřován. Má problémy s Čapím hnízdem a s čerpáním dotací. Záležitosti, které se týkají Andreje Babiše, se budou stupňovat, a krize bude pokračovat i v tomto pololetí. Výměna ministra kultury je v celkovém kontextu jen malá epizoda. Hlavní problém je Andrej Babiš. 

Jak podle vás dopadne vládní krize?

Krize bude pokračovat. Obávám se, že vše koncem července neskončí.

Nejsme schopní vnímat to, jak nás vidí svět. V sousedním Rakousku měli krizi v souvislosti s krajně pravicovou stranou a panem Strachem mnohem větší a byla během dvou dnů vyřešena. U nás nejsme schopní za dva měsíce vyměnit ministra. Poškozuje to naši pověst a neprospívá to ani naší kultuře. Přitom kultura je pro národ velikosti českého národa velmi důležitá.

Myslíte si, že budou předčasné volby nebo vláda odborníků?

Já si nemyslím, že ČSSD z vlády odejde. Od počátku jsem tvrdil, že vstup do vlády s Andrejem Babišem je chyba. Říkal jsem, že strana, která dostala tak velký výprask v parlamentních volbách, musí jít do opozice. ČSSD ale tento výprask nestačil a dostala ještě dva větší, první loni na podzim při komunálních a senátních volbách a druhý v letošních evropských volbách.

Vedení strany je ale stále přesvědčeno, že být ve vládě je jediná možnost, jak prosazovat program. Chtějí být ve vládě za každou cenu, i když strana ztratila v očích veřejnosti už téměř všechnu autoritu, důstojnost a stává se pro lidi čím dál víc směšnou. Vedení strany trvá na tom, že toto je cesta, že by se mimo vládu strana ztratila. Je to naprosto lichá úvaha. V demokracii sice nejvíc prosadíte ve vládě, ale když na vládu nejsou síly personální ani ideové…

Od toho je čas v opozici, aby se strana znovu postavila na nohy a pak byla úspěšná. Hrozí, že se strana bude svého postu tak dlouho držet, až volič v příštích parlamentních volbách stranu z Poslanecké sněmovny vyhodí.

Předseda Jan Hamáček ale vystupoval celkem přesvědčivě. Šmarda, nebo ČSSD končí ve vládě…

Obávám se, že jde jen o další odsouvání problému. Jak znám prezidenta Zemana ještě z doby, kdy jsem byl mluvčím ve vládě… Když si něco usmyslí, bude na tom trvat. Obávám se, že Michala Šmardu do pozice ministra kultury nikdy nejmenuje. Sociální demokracie bude muset dilema koncem července a začátkem srpna opět řešit. A ať to bude řešit jakýmkoli způsobem, prodělá na tom. Obávám se, že k situaci bude ČSSD přistupovat podobným způsobem, jako když šlo o ministra zahraničí. Zřejmě prezident ministra Staňka odvolá a pak se bude týdny řešit, kdo bude nástupcem.

Politická krize začala jmenováním ministryně spravedlnosti Marie Benešové do funkce. Ale ministryni málokdy vidíme v médiích a požadavky demonstrujících se rozrůstají. Když se na to podíváme s odstupem: co nám vlastně Milion chvilek pro demokracii ukazuje? Demonstrace budou pokračovat…

Demonstrace budou pokračovat z toho důvodu, že premiérem je osoba Andreje Babiše. Jedno z hesel demonstrací zní: máme toho dost. Ti lidé mají dost toho, co si premiér dovoluje. Ale znovu říkám: nikdo nezpochybňuje výsledek voleb. Nikdo nezpochybňuje, že hnutí ANO vyhrálo volby. Nikdo neorganizuje majdan, jak se snaží odpůrci včetně mluvčího prezidenta lidem namluvit.

Druhou linkou hnutí Milionu chvilek je, aby si lidé uvědomili, že to, jak bude demokracie vypadat, je záležitostí nás všech. Nic za nás neudělá EU, NATO, kdokoli. Když jsou lidé nespokojení, ať je to na obci, kraji, kdekoli, musí se snažit o to, aby nějakým způsobem vstoupili do politiky, do stávajících stran nebo si novou vytvořili a pomocí demokratického procesu voleb se snažili situaci měnit. Nejde o majdan nebo převrat, ale o vzdělávání a kultivování celé společnosti.