Co si, pane Krampole, myslíte o současném stavu v naší zemi?
Je to opravdu děsivá, strašlivá doba. To je ten raný reálný kapitalismus, kdy se jen korytaří, krade, tuneluje a zcela bezostyšně. A kdy mnozí takzvaní politici rozkradli kdeco, nebo takzvaní „špičkoví manažeři“ - a ještě odešli se zlatým padákem na rozloučenou. To se vážně nevidí.
Co říkáte na obsazování důležitých postů čistě podle stranického klíče a politických dohod?
No to je vrchol. To se mi hnusí! Jak může ta ženská, jak se jmenuje, Peake, vůbec být šéfkou armády? Mně nikdy neublížila, neznám ji, ale jak může někdo takový vést armádu, rozhodovat o vojácích v misích, rozhodovat o zakázkách za miliardy a vést jeden z nejdůležitějších resortů? Jak mi řekl jeden můj kamarád z Ameriky, to si vážně u vás už děláte pr…l? To dopustíte, aby kdejaký tele vedlo resort, o kterém snad ví jen to, že je? Vážně jsme hlupáci a to je to, co mne mrzí. Nejsme hrdí na to, že jsme Češi a necháme si opravdu od politiků líbit cokoli.
Máte pocit, že se právě obsazování vrcholných postů za 23 let nějak změnilo?
Vůbec ne! Naopak! Za komoušů jsem pochopil, že přišel nějaký soudruh a tomu dali funkci kvůli tomu, že to byl třeba dobrý straník. Budiž, byla totalita a lidi neměli sebemenší šanci to ovlivnit. Ale dneska - v čem je to jiný? Kdejaký blb vede kdejaký resort, bere za to strašný peníze. A když už sám není odborník, měl by si tam vzít skutečné odborníky. Ale ono je to opačně, jako třeba ta Peake, ona vyhodí nejzkušenějšího člověka, kterého jsme vůbec měli. Ten by byl ve světě maršálem a ona se ho zbaví a nikoho se neptá. To je opravdu vrchol arogance.
To já taky můžu přijít do nějaké nemocnice a říct – mně je pětasedmdesát, jsem herec, už jsem v důchodu, tak já tu budu teď dělat primáře nebo ředitele. Asi by mne poslali do prčic a poklepali by si na hlavu. To nechápu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kraus