Překvapil vás výrok britské premiérky Theresy Mayové na poslední teroristické útoky? Po dřívějších útocích zdůrazňovala, že teroristé neporazí tradiční britské hodnoty, po posledním útoku v Londýně byla mnohem radikálnější, když prohlásila, že Velká Británie byla vůči extremistům až moc tolerantní a že nastal čas říci, že už toho bylo dost. Myslíte si, že to inspiruje i Evropu k nějaké změně?

Celá Evropa je v boji s islámským fundamentalismem a terorismem, na tom nic nezmění fakt, jestli Velká Británie zůstane nebo odejde z Evropské unie. I přes odchod Velké Británie z Evropské unie budou dál tajné služby i ozbrojené složky členských států EU a Velké Británie spolupracovat. To je velmi důležité, protože výměna informací je v boji proti terorismu klíčová. Pokud paní premiérka říká, že teď budou postupovat jinak, uvidíme, co připraví a navrhne, protože boj s terorismem je permanentní prací a nikdy se nám nepodaří úplně všechny potencionální útoky odhalit a eliminovat. 

Co říkáte tomu, že česká vláda se nyní překvapivě rozhodla nepřijmout žádného uprchlíka podle unijních kvót z Itálie a Řecka? Uvítal jste toto rozhodnutí?

Já jsem to uvítal, ale na druhé straně mi přišlo jako předvolební prohlášení ministra vnitra Chovance a permanentně klesající ČSSD. Bylo by lepší, kdyby česká vláda, zejména ministr Chovanec byli aktivnější v Bruselu a snažili se přesvědčit své kolegy, aby systém kvót byl revokován, protože se ukazuje, že v praxi nefunguje. A není to jen o tom, že by některé členské státy odmítaly přijímat uprchlíky, je to podle mého názoru a informací o tom, že ti uprchlíci nechtějí v některých zemích žít. Ukazuje se, že systém povinných kvót  je nefunkční. Podařilo se umístit jen asi dvanáct procent uprchlíků z plánovaného počtu, což je naprostá menšina. Takže důvod není ten, že země Visegrádu odmítají přijímat uprchlíky, ten systém nefunguje celkově. Proto si myslím, že by česká vláda měla být aktivní hlavně v Bruselu, vyvinout obrovskou ofenzivu a vyzvat ostatní členské státy Evropské unie tento systém zrušit. Takhle mi to připadá jen jako předvolební vzkaz pro české voliče.

Je to dva roky, co začala velká vlna migrační krize. Jak podle vás obstáli evropští a čeští politici tváří v tvář tomuto problému, který má a ještě bude mít obrovské důsledky pro společnost v evropských zemích? Našla už Evropská unie nějaký recept, rýsuje už se nějaká změna v přístupu k této krizi?

Bohužel Evropská unie řešení migrační krize nezvládla. To, že lídři evropských zemí přistoupili na systém povinných kvót pro rozdělení uprchlíků, vedlo k tomu, že se nehledala jiná řešení. A nyní nastala situace, že umělé kvóty nefungují a jiná řešení v zásadě nejsou. Musím říci, že tady Evropská unie, a mne to mrzí, neodvedla dobrou práci, protože se upnula k nefunkčnímu systému. Proto ho kritizuji a považuji za nadbytečný. Na druhou stranu jsou jiné aspekty, jako třeba dohoda Evropské unie s Tureckem, která funguje a vede k tomu, že se výrazně snížil proud uprchlíků z Východu, který plynul do Evropy přes Turecko. To znamená, že nemůžeme říkat, že se Evropské unii v této krizi nic udělat nepodařilo.

Označil jste rozhodnutí vlády o nepřijímání žádných uprchlíků podle povinných kvót  za předvolební rétoriku, která souvisí s pádem volebních preferencí sociální demokracie. Zdálo se, že sympatie v nedávné vládní a ústavní krizi jsou převážně na straně premiéra Bohuslava Sobotky, a ne na straně prezidenta Miloše Zemana nebo Andreje Babiše, ale teď se ukazuje, že je to právě ČSSD, která na tom nejvíc tratí. Jak si to vysvětlujete?

Mne to nepřekvapilo. Já jsem od začátku kritizoval přístup pana premiéra. Nejprve vzbudil velká očekávání, v první chvíli působil sympaticky, když prohlásil, že chce, aby ANO odešlo z ministerstva financí a všechny kauzy byly vyšetřeny, ale nakonec souhlasil s tím, že se ministrem financí stal kariérní politik hnutí ANO Ivan Pilný. Těžko můžeme předpokládat, když ministrem financí bude člověk, který je na kandidátce hnutí ANO do Poslanecké sněmovny, že bude mít zájem na tom, aby všechny kauzy byly řádně vyšetřeny a aby případně Andrej Babiš byl nějakým způsobem sankcionován. Na tom pan Pilný žádný zájem skutečně mít nemůže. Takže konstatuji, že pan Sobotka udělal takovou polorevoluci jako v mnoha  jiných případech a na konci jsme tam jako na počátku: ministerstvo financí dál kontroluje hnutí ANO, pan Pilný je jakýsi místodržící pana Babiše. Tak se nemůžeme divit, že voliče, kteří čekali, že premiér bude rázný a s hnutím ANO se rozejde, premiér zklamal. A vedle toho zklamal i nemalou část voličů sociální demokracie kvůli tomu, že došlo ve vládní krizi k velké kolizi s prezidentem. A marná sláva, voliči sociální demokracie se podle mého názoru z velké míry překrývají s voliči Miloše Zemana. Proto si myslím, že sociální demokracie zažívá pád preferencí, který odpovídá  tomu, jak se choval premiér Sobotka. 

Nepřipadá vám absurdní, že se mnohé politické strany, radují, že ve volebním průzkumu mají o jedno, dvě procenta víc než v předchozím, když dosahují sotva deset, jedenáct, dvanáct procent, a vůbec se nezabývají tím, že všechny válcuje hnutí Andreje Babiše s jednatřiceti procenty podpory?

Také si myslím, že není prostor pro radost. Pokud se chce někdo dostat pouze do Parlamentu a mít tam příjemné místo, pak chápu, že mu stačí získat ve volbách přes pět procent. Ale pokud chce někdo pozitivně ovlivňovat vývoj v této zemi a prosadit svůj program, pak jednocifernými preferencemi nemůže být úplně nadšený. Hnutí ANO je v tuto chvíli nejsilnější politický subjekt na české politické scéně, vládní krize ho podle mého názoru nijak nepoškodila, naopak pro mnohé nerozhodnuté voliče může být sympatické, že nakonec Andrej Babiš odešel, v zásadě dobrovolně, využil krizi a vybral za sebe pana Pilného, který může být pro mnohé zajímavý ministr financí, protože je to člověk s velkými životními zkušenostmi, vedl významné ekonomické subjekty, takže jeho výběr hnutí ANO může výrazně pomoci. Mrzí mě, že virtuálním vítězem krize může být pro mnohé občany Andrej Babiš. Kroky premiéra Sobotky se permanentně měnily a navíc je ani nedotahoval. Když se premiér rozhodl jít tvrdě proti Babišovi a odvolat ho z funkce ministra, měl na odvolání ve vztahu k prezidentovi trvat a nepřipustit, aby na funkci přišel zase kandidát ANO. Protože jakmile je tam jiný kandidát ANO, je v podstatě jedno, jestli je tam Andrej Babiš nebo nominant, kterého vybral Andrej Babiš. Když chtěl premiér ministerstvo financí odbabišovat, měl tam dát nějakého nezávislého experta. A jít do boje s Andrejem Babišem. 

Naopak premiér tak uvolnil Andreji Babišovi ruce před sněmovními volbami. Teď objíždí všechny akce, třeba koncerty, kde se shromáždí víc lidí, a dělá tam svoji předvolební kampaň. Neprospěl mu naopak?

Na počátku krize Sobotka řekl: chci, aby odešla celá vláda, protože nechci, aby Andrej Babiš byl mučedník, ale nechci, aby ANO bylo na ministerstvu financí. Co je nakonci? Andrej Babiš není na ministerstvu, ale pro své voliče je mučedník, což premiér od začátku nechtěl, a má dnes dost času na objíždění mítinků a dělání předvolební kampaně. A na ministerstvu financí sedí jeho místodržící, populární politik Ivan Pilný. Mám pocit, že pan Sobotka svými kroky docílil minimálně toho, že hnutí ANO neoslabilo, a já se obávám, že naopak může v dlouhodobém horizontu, i díky tomu, že pan Pilný je mnoha lidmi vnímán pozitivně, ještě posílit. Proto mne nepřekvapilo, jak Sobotka dopadl. Mnoho lidí mu na počátku vládní krize fandilo, vyjadřovalo mu podporu, ale on je zklamal tím, že na ministerstvo financí dal politika ANO. 

A teď jednu osobní otázku. Před časem jste říkal, že se v červnu definitivně rozhodnete, jestli budete kandidovat v přímé prezidentské volbě. Červen už máme, takže by mne zajímalo, jestli už jste se rozhodl?

Stále o tom debatuji, stále se účastním debat o budoucím prezidentovi, teprve se rozhodnu.