Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s verdiktem svého soudu, jenž vyhověl stížnosti hotelu, který dříve dostal pokutu za to, že odmítl ubytovat Rusy, pokud podpisem nestvrdí nesouhlas s anexí Krymu. Jak se na veřejně deklarovaný Rychetského nesouhlas díváte? 

Příjemně mě překvapil. Zdravý rozum ještě občas probleskne v záplavě ideologického šílenství.

A co samotný nález Ústavního soudu?

Vynechám právní problematičnost týkající se otázky diskriminace a především velice pravděpodobný rozpor s tzv. Helsinským závěrečným aktem. To nejhorší je, že otevírá Pandořinu skříňku dalšího růstu polarizace ve společnosti. Otevírá další bojovou linii, do té doby na mírovém území, kde vládla tolerance. A to je opravdu hanebné. Vracíme se k věcem typu „židům nenaléváme“? To jako vážně? Distancovat by se měli i všichni ostatní členové ÚS.  Mimochodem to také demaskuje disfunkčnost této instituce, protože nepodléhá žádnému kontrolnímu mechanismu. Neexistuje přímý způsob, jak takové scestné rozhodnutí napravit. To je systémová chyba. 

První část auditu Evropské komise hovoří o tom, že premiér Andrej Babiš se skutečně dostal do střetu zájmů. Auditoři uvádějí, že k jednoznačnému porušování zákona dochází od 9. 2. 2017, kdy byl přijat tzv. „lex Babiš“. Česko by tak mělo donutit Agrofert, aby vrátil všechny dotace od tohoto dne, tedy téměř 2,5 roku dozadu. Jak se na závěry auditorů Komise díváte?

Pan Babiš je ve střetu zájmů od začátku vstupu do politiky. Lex Babiš byl nefunkční pokus tento střet zájmů omezit. Každý, kdo podniká nebo má obdobné zkušenosti, ví, že vliv majitele nelze omezit žádným administrativním opatřením. Převod majetku do svěřenského fondu nic neřeší. Jen přestal své firmy řídit napřímo, ale přes další „manažerskou vrstvu“. Vše ostatní jsou pohádky.  Ale mohlo to být i tak, že někdo připravil „lex Babiš“ jako past, kterou bude možné sklapnout dle potřeby. 

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že si nepřeje předčasné volby. Jan Hamáček se ovšem nechal slyšet, že kdyby měl být Babiš obžalován, ČSSD z vlády odejde. Měli bychom tedy potom menšinovou vládu, opřenou o tichou podporu SPD a KSČM? Je pro Andreje Babiše taková varianta dlouhodobě udržitelnou strategií? 

Především si je třeba uvědomit, že Jan Hamáček (jako mnozí další progresivističtí politici) je významným členem Aspen Institutu, za kterým stojí Bakala a který zde prosazuje zájmy tzv. amerických státních elit (deep state). Ti prosazují pravý opak toho, co je v bytostném zájmu České republiky: nepřijímat euro, hájit zbytky suverenity, pragmaticky se připravovat na vícerychlostní Evropu či dokonce rozpad EU, bránit eskalaci napěti s Ruskem, postavit se gender a multi-kulti šílenství a vzít vážně bezpečnostní rizika plynoucí z migrace. Naší budoucnost totiž v tuto chvíli určuje převážně zahraniční a bezpečnostní politika, nikoliv domácí mocenské půtky.