Jak jste reagoval, když jste se dozvěděl o tragédii v Uherském Brodě? Je to v podstatě jen pár desítek kilometrů od města, kde starostujete…
Se starostou Uherského Brodu Patrikem Kunčarem jsem samozřejmě v kontaktu. I dnes jsme spolu mluvili. Je to ohromná tragédie. Obávám se jen, že v současném světě nelze takovým věcem zavedením jednoduchých opatření předejít. Náhodný zkrat nelze u nikoho předvídat a svou úlohu by měla sehrát společnost. Jenže pokud máme plná média násilí a pozornosti k násilným činům, pak tento stav podmiňuje možná u některých patologických jedinců jejich budoucí způsob chování. Museli bychom zrušit rozhlas a televizi nebo vysílat jiný žánr.
O čem střelba v Uherském Brodě svědčí? Vypovídá tato masová vražda o situaci ve společnosti, nebo šlo o náhodný čin labilního člověka, který měl opět čistě náhodou zbrojní pas? Jak situaci vidíte vy?
Je to kombinace. Jde o náhodný čin člověka, který ale zároveň reagoval na podněty společnosti. Jsem přesvědčen, že procento lidí, kteří mají nějaké psychické problémy, se nemusí dramaticky v průběhu času měnit. I zbraně lidé v minulosti měli, ale problém je v tom impulsu, který v patologickém jedinci nastartuje násilné úvahy, a na ten už má vliv společnost a mediální svět, ve kterém žijeme.
Myslíte si tedy, že vraha osmi lidí z Uherského Brodu ovlivnilo i to, že je násilným činům věnovaná velká pozornost v médiích?
Určitě ano, ale nejde jen o to. Jsou to filmy, pořady, které nereagují na dokumentování věcí, které se dějí, ale navozují prostředí, jež má k násilí velmi blízko. Mám na mysli i skladbu pořadů, kterou v televizi vidíme, nejde jen o informace o tom, co se děje. Podívejte se na množství filmů, které se zabývají násilím… To vše má na labilní lidi vliv. Možná by pomohla větší kontrola při vydávání zbrojních průkazů a psychologické testy. Tím to ale nezachráníme.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá