Co říkáte současnému stavu klimatu, respektive tornádům u nás, záplavám po světě? Zlobí se na nás naše planeta?

Asi vás zklamu, pane redaktore. Ale klima mně připadá normální. To jen my lidé si pořád myslíme, že nám někdo ubližuje a snažíme se to přenést na naši planetu, která funguje tak, jak má a od lidí si nedá poroučet. Však vzpomínáte, že jsme chtěli poroučet větru, dešti a nějak nám to nešlo. Dosud jsou státy, kde se o to snaží, místo toho, aby pochopily přírodní zákonitosti a řídily se jimi. No, my to také děláme, ale už to nevytrubujeme do světa a ani se tím moc nechlubíme, i když stále vykřikujeme, kolik jsme postavili dálnic, kolik jsme kolem těch dálnic postavili plechových bud a kolik jsme zase zabrali zemědělské půdy a jaké máme výnosy řepky, místo toho, abychom si ve své vlastní hlavě přebrali, jaké jsou výnosy chlebového zrní, kolik jsme sklidili brambor, cukrové řepy, luštěnin a dalšího podobného sortimentu, aby naši lidé neměli hlad a nemuseli jsme potraviny těžce platit.

O tornádu už toho bylo v posledních týdnech napsáno mnoho. Tornádo je prudce rotující sloupec vzduchu, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který je v kontaktu jak s povrchem Země, tak s oblakem typu cumulonimbus nebo ve vzácných případech se základnou oblaku cumulus a je dostatečně silný, aby mohl na povrchu Země způsobit škody. Většina tornád má rychlost větru pod 180 km/h a šířku pod 80 m, přičemž délka trasy činí maximálně několik kilometrů. Nejsilnější tornáda však mohou dosahovat rychlosti větru kolem 500 km/h, šířky přes 3 km a putovat dále než 100 km. Kromě nejběžnějšího typu tornáda s jedním vírem je možno se setkat i s méně obvyklými typy: Například tornádo s více víry či vodní smršť. Mezi tornádu podobné přírodní jevy patří například rarášek neboli písečný vír či ohnivý vír.

Nejvíce tornád se vyskytuje v Severní Americe, velmi častou oblastí výskytu je americký středozápad a jih, takzvaná tornádová alej, respektive tornádový pás, která se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Appalačským pohořím – státy Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Dalšími oblastmi výskytu jsou Evropa – především severozápadní, Bangladéš a východní Indie, jižní Afrika, západní a jihovýchodní Austrálie, Nový Zéland a jihovýchodní Jižní Amerika. Tornáda se občas vyskytovala, vyskytují a budou vyskytovat i v Česku. Většinou málo silná, ale někdy i velmi silná, jako to na Moravě. Stejně jako záplavy. Byly u nás v letech 1997 i v roce 2002, byly i v minulosti a budou i v budoucnosti. I krupobití u nás byla. V roce 1905, v roce 1986, i na počátku let padesátých minulého století. Není to úmyslem přírody, ani matičky Země, či trestající prst Boží, prostě to tady je a my s tím musíme žít a uvědomovat si neustále, že překročíme-li zákonitosti přírody, trpce to odskáčeme.

...a toto všechno využívají takzvaní rádoby ochránci přírody, v čele s Gretou i dalšími... A požadují razantní řešení, která budou bolet, ale prý nás zachrání...

Razantní řešení nás nezachrání. Snad by pomohlo očkování proti lidské hlouposti, ale muselo by být povinné na celém světě. Co si představujeme pod razantními řešeními? Že nebudeme jíst maso? Zvláště ne hovězí, když krávy produkují tolik plynů nepříznivých pro naše ovzduší? Nebo že se nebude létat letadly, jezdit auty? Udělají se auta na elektřinu? To si myslím, že je jedna ze slepých cest rozvoje průmyslu. Že řešení tohoto problému ještě čeká na své objevení. Těžké a drahé baterie nejsou řešením. Stejně většina obyvatel Země na to nemá peníze. Zvláště, když nemá ani na bydlení. A to je dražší a dražší. Takže asi podle těch Grétiných přívrženců budeme sedět doma. Stejně hodně nás nemá na to, aby jelo k moři, letělo na Havaj tam za vodou a stejně z nás hodně nemá na to potřebné zdraví. Razantně řešit není ani to, co propaguje Evropská unie, a to snižování emisí oxidu uhličitého spalováním fosilních paliv. To se jim to tam píská, když si kupují naši elektřinu z jádra a uhlí. A ještě nás za to kritizují, že pro snižování emisí děláme málo.

A prosím, neurážejte ochránce přírody! Ti, kteří tohle vymýšlejí, jsou přívrženci strany Zelených a doporučuji vám, abyste si příležitostně přečetl jejich program. Ti, co skutečně ochraňují přírodu, jsou buď mizerně placení úředníci bez řádných pravomocí, nebo dobrovolníci, kteří ve svém volném čase zadarmo pro tu přírodu pracují. A nejen jednorázově, ale neustále. Zkuste si to někdy jen tak, z lásky ke kytičkám, zvířátkům a kamenům, čistit přírodu od nepořádku druhých, či si nechávat namlátit neurvalými mladíky i dospělci za to, že je upozorníte na jejich nepravosti.

A co třeba takové elektromobily, sdílení obydlí nebo život bez jádra?

Myslím, že jsem na tuhle otázku již odpověděl. Ale ještě k těm bytům. Copak je jich u nás postaveno a opraveno málo? Jen nejsou řádně rozděleny. Já vím, že developerské organizace potřebují vydělávat, ale vždyť všechny byty nemusí být vybaveny na jedno použití a ne všechny rodiny s dětmi mají peníze, aby si kupovali velké byty. Generace, které nyní přicházejí do života, nejsou skromné a je to bude určitě jednou bolet, že zjistí, jaká je skutečná hodnota nejen peněz, ale i života, zdraví a třeba i víry v něco. Zatím hodně bytů, které se staví, je určeno ke spekulaci, kořistnictví, a to vše se může jednou vymstít. Revoluce už vznikaly z mnohem malichernějších důvodů. Ano, lidé volí strany, které jim slibují snadný a lehký život ve zdravém prostředí a vůbec si neuvědomují, a možná, že ani ty strany, jaká je jeho hodnota.