V komentáři, který zazněl v pořadu Názory a argumenty Českého rozhlasu Plus a který převzala řada dalších médií, jste uvedl: "Na podporu hnutí Pegida, tedy Patriotických Evropanů proti islamizaci starého kontinentu, se demonstruje převážně v bývalých zemích NDR, zatímco ve starých spolkových zemích se manifestuje převážně proti tomuto hnutí.“ Čím to může být způsobeno?

Historickým vývojem. Ve starých zemích žijí 4 miliony Turků a spousta dalších cizinců. Lidé jsou tam zvyklí se setkávat s jinými kulturami, protože s nimi žijí od konce padesátých nebo začátku šedesátých let, kdy je dokonce verbovali v Turecku a na nádraží vítali kapelami. Bývalá NDR byla uzavřená země stejně jako my, a proto na přistěhovalce nejsou zvyklí, i když, jak říkají výsledky průzkumu Technické univerzity v Drážďanech, lidé neprotestují proti muslimům, protože se s nimi ani nepotkají, ale spíš proti politice vlády.

Vámi zmiňovaná studie hovoří také o tom, že se do protestů Pegidy zapojují lidé s dobrým vzděláním, kteří pochází ze střední sociální vrstvy. Domníváte se, že se jim nelíbí to, že kancléřka Merkelová podporuje imigraci nebo přistěhovalectví?

Zatím nic bližšího neznáme, vycházím z výsledků studie univerzity v Drážďanech. Komentáře z jiných univerzit hovoří o tom, že demonstranti mají strach o práci a ze snížení životní úrovně. Vidí to jako příležitost k protestu. Teď čtu na německých webech, že se sjedou do Mnichova, kde chtějí demonstrovat. Uvidíme, jak tato manifestace proběhne. Zřejmě se uskuteční protesty dva. Jeden proti Pegidě a druhý pro Pegidu.

Původně se mělo protestovat v Drážďanech. Tamní policie ale zakázala shromáždění kvůli reálným obavám z atentátu. Jak rozumět tomu, že povolili demonstraci v Mnichově?

Zřejmě jedině tak, že tajné služby odposlechly nebo vyčetly instrukci o tom, jak se mají spící buňky chovat, že se mají zamíchat do davu a odpálit se. V Bavorsku na to zřejmě nejsou buňky připraveny. Asi si nedokáží představit, že by tam demonstrovalo 25 000 lidí. Předpokládám, že přijde mnohem méně demonstrantů, ale jsou to spíš mé spekulace.

Místopředseda pravicové Alternativy pro Německo Alexander Gauland v demonstrantech Pegidy vidí spojence své strany a přirozený potenciál nových členů. V názoru na Pegidu se tak neshoduje s kancléřkou Angelou Merkelovou, která odmítá hnutí jako xenofobní a demonstrujícím vzkázala, že islám do Německa patří. Může situace přivést voliče ke krajní pravici?

Není to tak jasné. V Alternative für Deutschland jsou dvě křídla. Jedno se chce spojit s Pegidou a druhé ne. Teď se čeká na březnový Parteitag, česky bychom řekli sjezd, a je možné, že se kvůli tomu dokonce Alternativa rozdvojí, proto je teď předčasné říkat, jak to dopadne. 

Hnutím Pegida se nechali inspirovat dánští odpůrci islámu a založili nové hnutí Pegida Dánsko. Na pondělní podvečer svolalo svou první demonstraci do Kodaně. Budou se protesty šířit dál?

V nějaké podobě jsou taková hnutí pod různými názvy všude, protože všude jsou také obavy. Například v Belgii žije půl milionu muslimů. V Holandsku 800 tisíc a jsou to malé země. Evidentní je, že problémy budou. Ve Francii ale Marine Le Penová trochu zmírnila postoje, když vidí, že se národ sjednocuje a nepodporuje ty, co by aktivně řvali proti muslimům. Ve Francii to ani moc dobře nejde, protože tam žijí čtyři miliony muslimů s francouzským pasem a další minimálně tři nebo čtyři miliony těch, kteří jsou v zemi hosty, a to už představuje i velký politický potenciál.

O hnutí Islám v Česku nechceme se hovoří jako o české verzi Pegidy. Jak jejich působení vnímáte vy?

Probíhá logická vlna odporu proti zavraždění 17 lidí, takže tu a tam dojde i k vyvolání těchto reakcí. Jsou strany jako je Úsvit, které na tom chtějí profitovat, bohužel se k tomu přidává i ODS, což mě překvapilo zvlášť proto, že podle posledních čísel statistického úřadu u nás žije 3 385 muslimů, z toho 663 v Praze.

Z reakcí našich politiků, zaujal vás v poslední době nějaký postoj na toto téma?

Překvapuje mě jedině ODS a paní Černochová v tom, že se vyjadřuje podobně jako Úsvit. Jinak se naše politická reprezentace v tento moment v obecném postoji chová stejně jako celá Evropa, to znamená, že tvrdí, že naši nepřátelé nejsou muslimové, ale teroristé. My přistěhovalce do Evropy potřebujeme, protože vymíráme, a průmysl by bez cizinců v Evropě nemohl fungovat. Ani u nás.

Ještě před koncem roku jste v komentáři připomenul: "Je zřejmé, že bez nové migrace v Evropské unii, tak emigrace v rámci celé naší civilizace, se již ekonomika v euroatlantické civilizaci neobejde, a to se týká i Švýcarska, které není členem Evropské unie.“ Jak se události promítnou do přístupu k přistěhovalcům?

Evidentně bude zpřísněno azylové řízení - a to je samozřejmě v pořádku, protože džihádisté se mohou vmísit mezi uprchlíky.

Loni v září jste psal: "Bavoři hodlají znovu zavést hraniční kontroly. CSU to zdůvodňuje tím, že Itálie nedostatečně kontroluje své hranice a do Evropy proudí utečenci hlavně z Afriky.“ Myslíte si, že v kontextu aktuálních událostí k tomu dojde?

Bavorsko se chová takto tradičně. Zároveň ale musí dodržovat spolkové zákony a zákony Evropské unie, takže prostor ke zcela výjimečně přísným opatřením mají značně snížený.

Na co bychom si měli dávat pozor v době teroristických hrozeb my v České republice, ať už se to týká politiků nebo veřejnosti?

Například generál Šándor reaguje velice jasně, když hovoří o tom, že situaci podceňujeme a ještě navíc kritizujeme tajné služby, což sem může přilákat některé teroristy, protože se u nás budou cítit bezpečněji než ve staré Evropě. Reagujeme kampaňovitě a nemáme vypracovanou dlouhodobou strategii, o které se začalo hovořit až teď. Premiér Sobotka sice zmiňoval, že se na ní pracuje už delší dobu, ale nikdo o tom nevěděl.