Objevují se názory, že přijímaní imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality...

To jsou zoufalé a absurdní názory. Nemusíme být žádnými velkými ekonomy, abychom při letmém zkoumání statistických dat popisujících míru nezaměstnanosti v Evropské unii pochopili, že Evropa nedostatkem pracovních sil netrpí. Otázka stojí jinak: jsou „evropští“ nezaměstnaní zaměstnavatelní a chce se jim vůbec pracovat? Máme ze zkušenosti běžného života pocit, že by se u našich dveří přetahovali o práci spolehliví, přesní, slušní a zruční řemeslníci? Cožpak jsme ještě nikdy neslyšeli názor, že „za takovou mzdu se ani nevstává z postele“? Ne, evropská ekonomika nepotřebuje imigranty, potřebuje hlubokou reformu vzdělávacího systému, potřebuje se zbavit chruščovovského komunistického klišé o jakési evropské znalostní ekonomice. Potřebujeme reformovat sociální systém ve prospěch lidí aktivních a pracovitých.

Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech?

A co jsme čekali? Vždyť to je jeden z důsledků multikulturní evropské revoluce a politiky „otevřené náruče“. Za ohavnostmi v německých městech jsou jistě konkrétní osoby nebo čile zorganizované gangy, ale ten, kdo jim to fakticky umožnil, kdo nabídnul příležitost k takovému řádění, to byla Angela Merkelová a evropské politické elity.

A co říkáte reakcím německých politiků?

Jeden můj známý, špičkový český akademik, byl loni na podzim přednášet v Hamburku. Zdůrazňuji na podzim 2015. Vrátil se zděšený a s očima navrch hlavy vyprávěl o tamní situaci, o opilých bandách přistěhovalců povalujících se po chodnících obtěžujících kolemjdoucí ženy a dívky. A reagovali na to už tehdy nějak němečtí politikové? Vždyť silvestrovské násilí nemohlo být pro Němce ničím novým. Proč bych tedy nyní měl očekávat jinou reakci?

Vždyť jsou to stále titíž lidé, kteří buďto politiku „vítání“ imigrantů přímo organizovali, nebo bez protestů akceptovali. Nijak mě nepřekvapuje, že podle těchto politiků jsme to nakonec my, kdo máme zvažovat, co si na sebe oblečeme, abychom neprovokovali, a jsme to podle nich zase my, kdo se máme vyhýbat místům, která imigranti zabrali. Kdyby to nebylo tak tragické, bylo by to směšné. A i kdyby se přes noc jako mávnutím kouzelného proutku tihle lidé změnili, veřejnost už jim to stejně oprávněně neuvěří.

Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte?

Jistě, jsme konfrontováni s jiným hodnotovým a kulturním rámcem. Jen mě překvapuje, ale zase ne tak mnoho, že všechna ta naše či evropská nevládní feministická hnutí nebijí na poplach, že paní eurokomisařka Jourová, která má na starosti agendu rovnosti pohlaví, neburcuje Evropskou komisi a na obranu Evropanek plamenně nebouří v Evropském parlamentu.

Objevily se zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců...

Ano, slyšel jsem to a obávám se, že i to může být pravda. Umělé, násilné zamlčování informací či pravd je pouze přiléváním oleje do ohně nálad veřejnosti. A tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Pak i drobná, ve své podstatě i nevinná, událost může být spouštěcím mechanismem nálad a procesů, které se vymknou jakékoliv kontrole a jejichž vítězem mohou být síly, jejichž ideologie i mocenských prostředků bychom se měli obávat.

Šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl ve vstupu do země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní?

Tento výrok, pokud je autentický a skutečně zazněl, považuji za vyjádření nálad – zřejmě nemalé části – německé veřejnosti, za potvrzení obav tamních občanů, za touhu vrátit se k systému ochrany vlastních hranic, za výraz přání vrátit národnímu státu suverenitu v jeho hranicích. Jednoduše řečeno mít právo rozhodovat o tom, koho do svého domu vpustím, anebo koho si ve vlastní kuchyni nepřeji. Pokud to myslela takto, pak souhlasím.

Premiér Sobotka řekl, že hrozbu nepředstavují uprchlíci, těm je prý třeba pomoci, ale teroristé. Prezident Zeman řekl, že ale terorismus s uprchlickou vlnou souvisí. Kdo má pravdu?

Lžeme si ke své škodě do vlastní kapsy, pokud si namlouváme, že invazi běženců do střední Evropy lze oddělit od teroristických hrozeb. Souhlasím s prezidentem Zemanem a vyjádření premiéra Sobotky mi pouze potvrzují to, co si o jeho politice myslím. Svému slovenskému socialistickému souputníkovi Robertu Ficovi může pouze ze vzdálenosti několika světelných let závidět jeho charismatickou rozhodnost a přesvědčivost, s jakou ve věci masové imigrace brání Slovensko a zájmy slovenských občanů.

Sobotka také řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte? 

No, tak to je především špatná zpráva pro samotnou sociální demokracii a pro jejich voliče. Právě oni jsou průběhem i důsledky současné běženecké revoluce nejvíc oprávněně vystrašeni. Pokud jim dnes pan předseda ČSSD takhle vykresluje budoucnost strany, kterou vede a které jeho voliči ještě z nejasných důvodů věří, pak jim fakticky vzkazuje, že o jejich podporu už ani moc nestojí. A to je pak dobrá zpráva pro české komunisty i budoucí radikální hnutí. A že se na náměstích šíří xenofobie, nenávist a rasismus? To je jen další z důkazů, jak současná vládní politika není ochotna řešit problémy, o nichž si občané myslí, že jsou zásadní. Kdyby měli lidé pocit, že se jejich obav politické strany ujímají, že je řeší, pak by třeba nemuseli hledat náhradní řešení v proudech a jejich reprezentantech, s nimiž v podstatě nemají nic společného.