V současné době se hodně hovoří o tom, že by měli odcházet dříve do důchodu horníci. Vy sám ale opakovaně upozorňujete na to, že i jiné profese by si zasloužily více uznání a určitých úlev. Proč a z jakého důvodu?

Jsem poslední, kdo by těžkou práci horníků zpochybňoval, a tím i podobné jejich "výhody“. Nicméně opravdu je řada dalších profesí, kde to není zase až tak o moc jiné. Práce v nich je nejen fyzicky, ale i psychicky, velmi vyčerpávající. Jelikož jsem celý život strávil v nemocnicích, jistě nikoho nepřekvapí, že mám na mysli hlavně zdravotní sestry. Pracující v nepřetržitém provozu, v dvanáctihodinových směnách. 365 dnů do roka. Přestože na poště je právě kvůli ženám limitována hmotnost balíku, zde i 130 kg ležící klient pochopitelně nějakým "balíkem“ není. O to náročnější je však o něj 24 hodin denně pečovat. Dát pod něj podložní mísu, omýt ho, přestlat jeho lůžko atd. Tu dřinu si umí málokdo představit. Bez tohoto ošetřovatelského nasazení se přes všechny zázraky vědy a techniky péče o pacienta nedá realizovat. Proto jsem přesvědčen, že turnusové sestry z některých nepřetržitých nemocničních provozů by si předčasný odchod do důchodu zasloužily naprosto stejně jako horníci. Zatím jsem však s tímto nápadem neuspěl.

V tuto chvíli se už určitě chystá mnohý z našich čtenářů namítat, že i on třeba ví o těžkostech dalších profesí…

Pochopitelně, chápu to, nejde jen o zdravotní sestry. Být například čtyřicet let řidičem či řidičkou tramvaje ve velkoměstském provozu není také žádný med. A tak bychom mohli opravdu pokračovat.