O soukromých bezpečnostních službách bylo hodně slyšet, když se do Poslanecké sněmovny dostaly Věci veřejné v čele s Vítem Bártou. Jak to je ale nyní s tolik potřebným zákonem o soukromé bezpečnostní činnosti?

Téma je nesmírně aktuální. Tím, jak se některé skupiny radikalizují a vzhledem k množství teroristických útoků, se potřeba tohoto zákona dostala na pořad dne. Teroristé a radikálové neútočí na vojenské cíle, ale zaměřují se na obchodní domy, divadla či školy. Takzvané měkké cíle. A takové cíle většinou hlídají soukromé bezpečnostní služby.

Proto se domnívám, že zákon o bezpečnostních službách je v Česku velmi potřeba. Nicméně návrh, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a vychází z konceptu roku 2011, už není aktuální. Svolali jsme expertní skupinu, tedy kulatý stůl odborné veřejnosti, zástupců ministerstva vnitra a poslanců, abychom si tam vyjasnili názory a domníváme se, že ten zákon potřebuje více času, aby se zpracoval znovu právě z důvodů aktuálních hrozeb a toho, co potřebujeme v současné době v sektoru bezpečnostních agentur.

Buďte konkrétní. Jaké byly vaše připomínky k návrhu zákona?

V návrhu třeba chybí kategorizace pracovníků. Jinou úroveň vzdělání a kvalifikaci může mít člověk na vrátnici, který otevírá závoru, a jinou ten, co hlídá obchodní centrum. Právě on by měl vědět, jak zabránit teroristickému útoku či jak se chovat po něm. To se ostatně týká všech dalších veřejných budov, které by se mohly stát měkkými cíly.

Stejně tak není jasná kategorizace měkkých cílů. Aby bylo jasno, jak přistupovat ke střežení různých obchodních domů, energetických společností či veřejných akcí, jako jsou i rockové koncerty. Známe to z Paříže. Není v něm třeba vůbec zmíněna kybernetická bezpečnost. Podle mě by tyto body měly být do návrhu zákona zapracovány. Osmého června by mělo skončit mimoresortní připomínkové řízení a šest dní poté chceme svolat další kulatý stůl. Tam by se mělo rozhodnout, jaký další postup zvolíme.

Když mluvíme o teroristických hrozbách, tak jak moc jsou podle vás pro Česko opravdovými hrozbami?

To je těžká otázka. Nechci to zlehčovat, ale ani nechci strašit. V případě kybernetické bezpečnosti je to jasné. Zažili jsme již několik kybernetických útoků. V minulém roce jsme zaznamenali i útoky na ministerstvo zahraničních věcí. Ale opravdu nedokážu vidět do budoucnosti, jak se budou vyvíjet radikalizace v Česku či snahy teroristů zaútočit na další stát NATO, tedy na nás. Nevím, jestli se třeba Praha nestane někomu trnem v oku. Nicméně měli bychom být na realitu, která je všude kolem nás, připraveni. Nikdo nelobuje za to, abychom ten zákon schválili co nejdříve. Ale je zde skupina bezpečnostních agentur, která musí být usměrněna zákonem, abychom zajistili co nejvyšší kvalitu těchto služeb. Ostatně nejde jen o teroristy či hackery, ale jedná se i o živelné pohromy.