Pane primátore, jak byste hodnotil současnou politickou scénu, jež zmítají korupční aféry? A jak se díváte na výroky ohledně existence dvojí policie?

Současná politická scéna je odrazem celkového života ve společnosti, protože nejde oddělit politickou scénu od občanské. Žijeme v jakémsi destruktivním období. Bojíme se zničení základních lidských hodnot. Bráníme se tomu, aby se porušování etických či mravních pravidel společnosti nestalo normou. A děsíme se rozkladu společnosti, která je už teď v Česku načichlá „blbou náladou“. Cítím, že lidé jsou znechucení, nedůvěřiví, podezíraví vůči sobě navzájem – a nejde se jim divit. Každý týden se z médií dozvídají o tom, že jim politici lžou a dopouštějí se korupce, na druhou stranu slyší, že to všechno jsou vlastně jen „předem připravené hry“. Neví, komu mají věřit. Korupční aféry, které takto destabilizují vnímání lidí, jsou pro společnost zátěží, protože ji deformují. Na druhou stranu ale vím, jak je jednoduché a rychlé, když vás někdo označí za korupčníka – a jak je pak složité očistit své jméno od nařčení. Jsem pro potírání korupce, ale zdá se mi, že v České republice se začínají pořádat „hony“ na politiky, kteří se dostávají do pozice štvané zvěře. Cítím ten posun i na jednání rady či zastupitelstva  města - a jde to až do absurdit. Začínáme se bát hlasovat třeba pro opravu pár metrů čtverečních chodníků, aby nás někdo nepodezíral z podjatosti třeba proto, že jsme s majitelem stavební firmy chodili do mateřské školy. I to je politická realita dneška.

A dvojí policie? Nevím, jestli existuje, tohle nemohu posoudit.

Vy sám čelíte spolu s pěti dalšími politiky nejužšího vedení přerovského magistrátu stíhání kvůli přestavbě zimního stadionu a domova pro seniory. Případ byl nedávno předán protikorupční policii k doplňování dokazování. Jak se kauza vyvíjí? A máte strach, že se kauza dostane až k soudu?

Kauza je otevřená, proto se k ní nechci příliš vyjadřovat. Případ byl předán protikorupční policii, a ta musí do konce července doplnit dokazování. Znovu opakuji, že jsem nevinný, o žádnou korupci se nejednalo. A jestli mám strach, že se věc dostane k soudu? Strach není to správné slovo, je to spíš směs různých pocitů a dojmů. Já jen věřím, že se potvrdí původní rozhodnutí olomouckého krajského státního zastupitelství, které před pár měsíci trestní stíhání zastavilo.

Vaši kolegové ze Senátu na začátku června podali nový návrh na omezení imunity zákonodárců. Považujete Vy osobně návrh za nejlepší možný, nebo byste volil ještě přísnější omezení? A podpoříte v Senátu návrh Vašich kolegů?

Návrh má mou podporu. Myslím si, že je to dostatečné opatření.

Na podzim Českou republiku čekají senátní a krajské volby. Jakým způsobem se do nich podle Vás promítne současná politická situace?

Současná politická situace, „blbá nálada“ lidí i právě probíhající kauzy se do výsledku voleb nesporně promítnou. Nejsem teď schopen odhadnout, jak vše dopadne, protože věci se mění takřka každým dnem. Každopádně si myslím, že k volbám přijde méně lidí, že se projeví jejich znechucenost a nedůvěra v současnou politickou scénu. Svou roli v tom jistě sehrají i média, protože těm lidé dnes věří více než politikům.

Jaké největší problémy sužují obyvatele Přerova? Jaký dopad mají na obyvatele například vládní reformy?

V Přerově trápí občany hlavně doprava. Špatná průjezdnost městem je velkou dopravní překážkou i pro obyvatele okolních měst, kteří Přerovem projíždí. Stačí uzavírka jediné silnice a ve městě vznikne dopravní kolaps, provázený hysterií a naštváním řidičů.  Lidé právem kritizují tuto situaci, nicméně je třeba zdůraznit, že vedení města posledních deset let činí kroky k tomu, aby dálnice či průtah městem nebyly jen na papíře. Město Přerov nutně potřebuje dokončení dvou stěžejních staveb – dálnice 0136 Říkovice - Přerov a 0137 Přerov -Lipník nad Bečvou. Navíc se snažíme prosadit, aby byl dokončený průtah městem. Poslední jednání s představiteli Ředitelství silnic a dálnic jsme měli ve středu 20. června – a zatím to vypadá tak, že průtah městem by mohl být řešen, pokud by město do přípravy této stavby výrazně vstoupilo. Špatná dopravní situace nám bezesporu odvádí z města i podnikatele, kteří by mohli městu přinést nové nápady či oživení – a to je škoda.

Lidé v Přerově trápí také nezaměstnanost, ale to je celorepublikový fenomén. A vládní reformy? Ty je postihly ve stejné míře, jako obyvatele kterýchkoliv jiných českých měst. Spíše považuji za špatné, že reformy obvykle probíhají rychle, překotně a mnohdy nekoordinovaně, nestačí se na ně připravit úředníci, ale ani lidé, kterých se změny mají dotknout.

Jak byste hodnotil bezpečnost občanů ve městě? Poslanecká sněmovna s konečnou platností schválila návrh Ivany Řápkové na zavedení nové sankce za některé vážné a úmyslně páchané přestupky, kdy pachatelé takových přestupků budou moci být v budoucnu trestáni až tříměsíčním zákazem pobytu v místě, kde se protiprávního jednání opakovaně dopouštějí. Domníváte se, že sankce bude mít svůj efekt? A máte z vlastní zkušenosti nějaké návrhy, které byste chtěl v této problematice prosadit?

Jsem přesvědčený, že Přerov je vcelku bezpečné místo k životu. Statistiky neříkají, že by se tu stalo více vražd, loupeží, krádeží nebo sexuálních deliktů. Máme tady možná více sociálně slabých občanů, kteří páchají přestupky a drobnou trestnou činnost – a to zaměstnává policisty i sociální pracovníky, kteří s těmito lidmi pracují.

Co se týče návrhu Ivana Řápkové, tak ho nezavrhuji, ale ani neprojevuji nadšení. Nevím, jestli je řešením, když chronický „přestupkář“ z Olomouce bude vykázán za hranice města a přijde krást třeba do Přerova. Nebo naopak. V celkovém kontextu to přece nic nevyřeší. Je třeba si uvědomit, že lidé, kteří páchají trestnou činnost, nemusejí být vázáni na místo svého bydliště ani prací či rodinnými vazbami. To, že se přesunou jinam, nemusí být pro ně dostatečným trestem. Navíc takový člověk v jiném městě zase získá svoji anonymitu, která je pro něj žádoucí. Máme třeba v Přerově notorické zloděje, kteří každý den v marketu kradou alkohol. Naši městští strážníci už tyto tváře dobře znají a jsou vůči nim ostražití. Když na tři měsíce takové lidi pošleme za hranice města, nemůžeme očekávat, že přestanou krást - jen zkrátka budou více anonymní, a o to více si mohou dovolit. 

A k té poslední otázce – jsem přesvědčený, že je třeba důsledně dohlédnout na to, aby se nám v České republice nerozbujela pozitivní diskriminace.