V našem posledním rozhovoru jste zmínil článek časopisu Reportér „naznačující pofiderní zacházení s patenty akademie, jejichž spoluprodejcem byl pan profesor“. Sledoval jste to nějak dále?

Už několik měsíců dostávám všelijaké příběhy o Drahošově přivlastňování patentů svých podřízených. Buď jsou to příběhy anonymní, nebo autoři neodpovídají na dotaz, zda budou ochotni svědčit, nebo nejsou ochotni poskytnout text žalob. Čili jak pan Drahoš rád říká, hromada fake news.

Na jednu takovou anonymní kauzu jsem si však sedl, protože v ní byly – bez potřeby svědectví či jmenování informátorů – dva údaje, které se daly s trochou investigativní techniky ověřit. Totiž najít oba patenty, z nichž jeden je originál, druhý – říkejme mu eufemisticky přivlastnění. Tím přivlastněným je patent zvaný „Způsob a zařízení pro kontinuální výrobu vláken z přírodních a příbuzných surovin zvláště vulkanického původu“, který pan Drahoš spolu s panem Milanem Hájkem přihlásili na Úřadu průmyslového vlastnictví jako svůj dne 16. 10. 2002 pod registračním číslem CZ 294 897, druh dokumentu B6 – C 03 B 5/02.

O co jde?

Autory patentu ve skutečnosti byli mezinárodně proslulý profesor Petr Jakeš se spolupracovníky Michalem Burdou a Renatou Johnovou, kteří na tomto patentu při akademii pracovali. Asi s podezřením, že se na ně chystá bouda, taktak ještě stačili patent registrovat o pouhý měsíc dřív, 20. 9. 2002, a to v USA, pod registračním číslem US 6,909,075 B2. Tento fakt vyšel najevo, asi k překvapení přivlastnitelů, až v roce 2005, kdy byly oba patenty uděleny a autoři originálu podali na přivlastnitele žalobu. Její průběh se dá dohledat u Městského soudu v Praze jako spis číslo 41 Cm 107/2005. Tím nečekaným průběhem byla smrt profesora Jakeše, po níž byl případ založen jako nedokončený. Následkem nezaplacení poplatku pak registrace patentu zanikla 16. 10. 2007.