Papež František rozvířil, ostatně ne poprvé, mediální vlny, když řekl: "Někteří lidé si myslí, že − omluvte teď tento můj výraz − musí být jako králíci, aby byli dobrými katolíky. Ne. Rodičovství je záležitost odpovědnosti. To je jasné.“ Co si o tom myslíte?

Ten výrok je třeba číst v kontextu, v němž byl řečen, a při vědomí toho, že jasné a precizní formulace myšlenek se papeži Františku I. obvykle moc nedaří. Zde pouze připomíná fakt, že Bůh po lidech nepožaduje, aby měli nutně maximum dětí, co příroda umožní, a že v případě, že pro to mají spravedlivé důvody, mohou za pomoci abstinence či přirozeného plánování rodičovství děti odložit či už nemít. To je tradiční a zcela ortodoxní katolická doktrína. Bohužel ten přihlouplý bonmot, se kterým tuto myšlenku nezodpovědně spojil, si přímo říká o zneužití a již posloužil a nepochybně ještě poslouží jako munice a podnět ke spoustě urážek a zcela neopodstatněných kritik na adresu velkých rodin, katolických i nekatolických. Což mne nutně hluboce mrzí. Z hlediska ortodoxie a její aplikace ale vnímám jako hlavní problém ne tento bonmot, ale opovážlivé posuzování té ženy s osmým dítětem, které s ním souvisí.

Jak vnímáte papežovu roli kolem synodu, který se týkal postavení rodiny v dnešní společnosti a svatého přijímání rozvedených, či jeho vstřícnost k aktivním homosexuálům?

Papež tuto "synodu o rodině“ vyprojektoval a přímo i nepřímo ovlivňoval takovým způsobem, že je přímo zodpovědný za to, že se z ní stal nástroj destrukce a zdroj všeobecného zmatení a pobouření. Ač dosud neskončila (bude pokračovat tento rok), těžko z ní už může vzejít cokoliv dobrého. Tuto smutnou zásluhu mu nikdo neodpáře.

Někteří tradiční katolíci papeže kritizují, že vyhledává falešnou popularitu tohoto světa a dává na odiv svou skromnost. Sklízí tak prý obdiv u nepřátel církve, libertinů a tak dále. Co o tom soudíte?

Navzdory zdáním, která budí liberální média, papež František I. není první pokorný a skromný na papežském trůně. Byly jich desítky. Třeba sv. Pius V. i jako papež dodržoval přísnou osobní askezi, pod drahými papežskými rouchy nosil hrubý hábit řeholníka. Nestavěl však tuto svoji stránku na odiv a nedeformoval pro tuto potřebu podobu papežského úřadu. A jinak: Já si vždy myslel, že opravdová skromnost a pokora jsou věci stálé a konzistentní. Papež František I. často koná skutky, které se zdají být přímo krystalicky čistou pokorou a skromností. Bohužel vzápětí poté člověka překvapí skutky či výroky, které si notují spíše s bezbřehou arogancí a pýchou. Mám na mysli především časté spršky urážek, posměšků a ničím nepodložených odsudků na adresu věřících, od laiků po kardinály, kteří se "proviňují“ tím, že jsou "tradičnější“ či "konzervativnější“ než on.

Nebo kontrast mezi tím "Kdo jsem já, abych je soudil“ – výrok možná skromně znějící, ale ve vysloveném kontextu hodně nešikovný a snadno zneužitelný, který vykonal mnoho škody – a naopak řady dosti svévolných soudů, pro které není vidět žádný rozumný podklad. Viz například na začátku tohoto rozhovoru zmíněné interview a odsudek té ženy, která si "nezodpovědně“ dovolila mít i osmé dítě, ačkoliv předchozích sedm přišlo na svět císařským řezem, pročež by patrně podle papeže měla mít cejch v uchu a žít v nějakém kotci.

Co říkáte na papežovo "Desatero“, kde fakticky vyzval ("neobracejte na víru“), aby katolíci se nesnažili své bližní přesvědčit, aby se obrátili ke katolické víře? Také řekl: "Jdeš přesvědčit druhého, aby se stal katolíkem? O to mi nejde! Jdi se s ním setkat, protože je to tvůj bratr! To stačí. Jdi mu pomoci, zbytek udělá za tebe Ježíš a Duch svatý.“

Pokud by papež skutečně zastával názor, že nám nemá jít o obracení jinověrců, či dokonce, že je jedno, zda je někdo katolík, protestant či buddhista, tak nejenže z hlediska své víry nebude katolík, ale dokonce nebude ani křesťan. Kristus jasně řekl: "Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.“ Misijní povinnost je jedna ze základních povinností křesťanů a církve a rezignace na ni je otevřená zrada Kristova učení.

Jenže u řady výroků tohoto papeže člověk dost dobře neví, jestli jde o herezi, nebo jen o řečnickou nešikovnost. Často si odporuje. Upřednostňuji tedy postoj, že papež je ještě horší řečník než teolog, pročež trávit čas studiem jeho promluv, kázání a rozhovorů s novináři je ztráta času. Tedy se jejich obsahem pokud možno nezabývám a soustředím se pouze na důležité oficiální dokumenty, které bych jako katolík a katolický publicista měl znát. Bohužel ne vždy to jde.

Média zveřejnila, že František řekl zástupci Světové evangelikální aliance WEA: "Nemám zájem na konverzi evangelikálů ke katolicismu. Chci, aby lidi hledali Ježíše ve své komunitě. Je tolik doktrinálních věcí, na kterých se nikdy neshodneme. Neplýtvejme na to časem. Radši ukazujme Ježíšovu lásku.“ Pravdivost této zprávy nepopřel ani papež ani Vatikán.

Velmi smutné, pokud je to pravda. Byl by to pádný důvod pro tvrzení, že papež není katolík, nebo přinejmenším, že otevřeně zrazuje své povinnosti.

Papež František prohlásil, že by uvítal mimozemské formy života v náručí katolické církve, pokud by k ní byly ochotny konvertovat. Co míníte o tomto?

I jako vtip to je nepovedené…

"Jednoho dne se se svými zvířaty znovu setkáme na věčnosti Krista. Ráj je otevřen pro všechna boží stvoření,“ ujistil prý 77letý papež smutného hocha. Co o této věci říká učení církve?

Samozřejmě to je blbost, ale řekl bych, že snaha teologicky pitvat soukromé výroky, jimiž se papež snaží utěšit plačící dítě, je ztrátou času a skončí jen újmou na důstojnosti všech zúčastněných.