V minulém rozhovoru jste řekl, že evropské země hovoří jinými jazyky. Jak se na svůj výrok díváte nyní v souvislosti s vyjednáváním o brexitu?
K vyjednávání o brexitu bych mohl poznamenat asi toto: Je tady výrok slovenského premiéra Pellegriniho, kupodivu tedy premiéra jedné z nových členských zemí a přesto má logiku, protože Slovensko jako jediné z Visegrádské čtyřky má euro a hlásí se jakoby do tvrdého jádra Evropské unie, nebo chce hrát roli premianta mezi Visegrádskou čtyřkou. Tedy Pellegrini řekl, že Velká Británie musí odchodem trpět, aby to další země demotivovalo k případnému odchodu, aby neměly motivaci.
Přestože to řekl Pellegrini ze Slovenska, jde vlastně o leitmotiv, který se vinul vyjednáváním. Koneckonců vyjednávání vedl Francouz, jeho první zástupkyní byla Němka a celé to z Evropského parlamentu dozoroval Belgičan. Tedy všechno země takzvaného tvrdého jádra a myslím, že oni nastražili několik nášlapných pastí, na které britská vláda neomylně vstoupila. Ty se zaklaply a nejvážnější je pojistka, která se týká hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, a zdá se, že Británie úplně neví, jak z toho ven.
Právě jste řekl, že ONI nastavili pasti. Tím ONI myslíte Evropskou unii…
Myslím tím Evropskou unii. Myslím tím vyjednávače Evropské unie.
Slýchám často, že chování Evropské unie kolem odchodu Británie je úmyslné, aby si jakýkoliv další stát odchod rozmyslel. Je tomu tak?
Myslím, že v pozadí je tato úvaha. Nikdo to samozřejmě neřekne nahlas, s výjimkou bezelstného slovenského premiéra, který to řekl na plnou pusu. Jinak jsem to od nikoho neslyšel. Na druhou stranu, vlády členských zemí jsou pod tlakem ekonomiky a byznysové sféry, která si přeje, aby odchod proběhl hladce a aby obchodní toky s Velkou Británií nebyly narušené. Není tomu úplně tak, že by evropanská ideologie vítězila nad ekonomikou, ale určitě ekonomika nevítězí stoprocentně nad ideologií.
Jaké by podle vás bylo ideální řešení? Měla by Evropská unie povolit uzdu, za kterou Británií drží, a dovolit jí přeci jenom příjemnější odchod?
Abych Evropskou unii trochu hájil a neříkal jen, že chtějí Británii odchod znepříjemňovat. Problém je, že Velká Británie nikdy neřekla jasně, jaké alternativní řešení by navrhovala ve věci zmíněné hranice. Oni pouze tvrdí, že tohle je pro ně nepřijatelné, odhlasovali si v Dolní sněmovně, že chtějí alternativní řešení, ale sami ani nenaznačili, jaké by mělo být. Míč je na straně britské vlády, protože ona napřed musí říci, co se jí nelíbí, a místo toho říci, co by chtěli. Tím ten míč přehraje na stranu Evropské unie a ta se může buď zatvrdit a odmítnout vyjednávání, anebo se nad tím zamyslí. Ale dokud to Británie neudělá, sama sebe drží v řešení, které jí nevyhovuje.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová