Základní argument je: Když se pro něco rozhodnete, tak to máte dotáhnout do konce. V době, kdy se rozhodovalo o vstupu do vlády – a rozhodla o tom celá členská základna poměrně jasnou většinou – tak nebylo dobré řešení. Bylo jen méně špatné a více špatné. V situaci, kdy se ČSSD rozhodla pro vládní účast – tak aby využila potenciál tohoto vládního angažmá, musí dotáhnout do konce programové věci, které jsou momentálně na půl cesty a odchodem z vlády by skončily. Tím pádem by to bylo vnímáno jako neúspěch.

 

Určité spory o personálním obsazení jsou věc vedení strany a strategie, jak se rozhodne. Jiná věc by byla, pokud by strana nemohla plnit své cíle, které jsou v programovém prohlášení. Ale to se neděje. Celá věc se zbytečně zdramatizovala. Bohužel k tomu přispěli významní představitelé sociální demokracie, kteří se nesmířili se vstupem do vlády. Překvapuje mě, že jsou to lidé, kteří ještě nedávno křičeli po jednotě strany. Ve chvíli, kdy to není podle jejich představy, tak jednota jde najednou bokem. Mydlí Janu Hamáčkovi a vedení strany schody takovým způsobem, že to nemá obdoby. Obzvlášť v situaci, kdy taková šance se pro stranu s jejími volebními výsledky a preferencemi už nebude opakovat.

 

Ano. To narážíte na stížnost předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který uvedl, že se těžko prodávají úspěchy ČSSD, když máte za sebou skupinu, která klepe žebříkem, dokud z něj nespadnete... A jmenoval přitom pana Chovance a Štěcha...

 

Je to řečeno celkem oprávněně. Právě tito lidé byli v minulosti nejhlásnějšími troubami toho, že strana má být jednotná. V dobách Slávka Sobotky.

 

Ano, každý má právo na svůj názor. Ale ve chvíli, kdy se strana nějak rozhodne, tak musí táhnout tím směrem. A když se mi to nelíbí, tak budu raději mlčet a budu mluvit až potom, když ten problém nastane. V této chvíli tato vystoupení oslabují úspěšné naplňování, které vládní účast má přinést. Nikdo nemůže očekávat, že výsledky ve vztahu ke vnímání veřejnosti se dostaví během týdne či čtrnácti dnů.

 

Je tu totiž stále zátěž volební porážky v roce 2017. Po relativně úspěšném fungování vlády sociální demokracie a prohospodaření v několika posledních měsících naprosto nepochopitelnými kroky, které udělal tehdejší předseda vlády a předseda strany Bohuslav Sobotka.

 

Připomenu, že tehdy půl roku před volbami premiér Sobotka odvolal z vlády ministra financí a vicepremiéra Babiše, se kterým byl předtím tři a půl roku ve vládě....

 

V tu chvíli bylo jednoznačné, že prodat úspěšnou vládu znamenalo chodit ruku v ruce s Babišem a říkat, jak je vláda úspěšná. Ale vyvolat konflikt tak, že sociální demokracie klesla v podpoře téměř na úplné dno a voliči jí utekli v podstatě z větší části k ANO, část k SPD a část nešla volit...

 

Je důležité také říci, že velká část voličů sociální demokracie byla zároveň voliči prezidenta Miloše Zemana. Je tu potenciál 2,8 milionu lidí, kteří volí Miloše Zemana. Z velké části to byli v minulosti voliči sociální demokracie. Je třeba si tedy říci, že pokud mluvíme o voličích sociální demokracie, tak zda myslíme tři procenta, která nám zůstala po evropských volbách, nebo zda mluvíme  o těch třiceti procentech, co jsme ztratili za posledních deset let.

 

Myslíte, že voličům ČSSD je jasný důvod, proč chce strana odvolat ministra kultury Staňka?

 

Tam byla otázka, zda pan Staněk byl nejvhodnější figura pro funkci ministra kultury. Bylo to rozhodnutí vedení strany, neznám podrobnosti. Osobně bych si dokázal představit zkušené harcovníky, kteří nějakou ministerskou zkušeností prošli. Třeba Slávek Jandák, který má navíc znalosti z oblasti kultury.

 

Samozřejmě strategie může být taková, že ve vládě mají být členové vedení strany, což bylo i v minulosti a není to nic proti ničemu. Ministr nemusí být až takový odborník, na to má lidi na ministerstvu. Musí ale být schopen politicky prosadit programové věci, které ministerstvo chce. Včetně rozpočtových záležitostí. K tomu je třeba politická síla v rámci vlády i strany, kterou tam prezentuje.

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Bohuslav Sobotka , ČSSD , kultura , Staněk , Škromach , Štěch , volby , Zeman , Šmarda

autor: Oldřich Szaban