Hodně se diskutuje o cestě prezidenta Zemana do Moskvy 9. května u příležitosti konce druhé světové války. Tvrdí, že jede uctít památku 150 tisíc sovětských vojáků padlých na našem území. Kritici namítají, že tam bude patrně jako jediná hlava státu EU a že na vojenské přehlídce budou defilovat i tanky, které střílely na Ukrajině. Jaký je váš názor?
Směšná demagogie. To, že nepřijedou do Moskvy hlavy států EU 9. května, je jejich ostuda, faux pas. Prezident Zeman má moji úctu za to, že je čestný a slušný; vzdát holt více než 150 statisícům padlých rudoarmějců, kteří osvobozovali naši vlast (vojáků US Army u nás padlo 500), je povinností každého soudného člověka, natož prezidenta. Za všechny políček od hrdiny, který všem zbabělcům vzkázal. „Je to skandální. K osvobození Německa od fašismu nás potřebovali. Ale teď už na nás zapomínají. Postoj německé kancléřky je rouhání,“ řekl podle Lifenews.ru veterán druhé světové války a armádní generál Machmut Garejev.
Co si myslíte o aktuální a mediálně propírané roztržce mezi českým prezidentem a americkým velvyslancem?
Stačí komický mezititulek z našich nejčtenějších novin, že se všude píše a mluví o slovu „prekérní“ v inkriminovaném vyjádření velvyslance Schapira vůči prezidentu Miloši Zemanovi. Vůbec ho údajně velvyslanec neřekl, naopak se vyslovil, že Zemana chápe, že chce uctít památku padlých rudoarmějců a zapřísahá se, že nemá nárok mu cokoli radit. Na závěr však jen tak zlovolně pípne, že to dá zemím, s nimiž jsme v holportu, tedy EU a NATO, „špatný signál“. Rafinovaná hra alibisty, co není nic, jen muzikant. A navíc slovo „awkward“ – prekérní - údajně vůbec nevyslovil.
Ovšem, jak už to v angličtině chodí, každé slovo má víc výrazů i významů, zde třeba „prekérní“ lze říct i „tricky“, „sticky“... Zcela signifikantní pro vyčůrané redaktory – snaha zabývat se vedlejšími významy, ale fakt, že ani nemukl o Vídeňské úmluvě o diplomacii; čl. 41 mj. praví: ..."S výhradou svých výsad a imunit mají všechny osoby, požívající takových výsad a imunit, povinnost dbát zákonů a předpisů přijímajícího státu. Jsou rovněž povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí tohoto státu..." A ironie ve veřejném sdělovacím prostředku, v podstatě varující, že svými slovy prezident Zeman způsobí malér mezi těmi, co jsou poslušní vyšší moci, je vměšování, pro slušného diplomata nepřípustné...
Napětí mezi Západem a Ruskem je hlavně kvůli Ukrajině. Jakých chyb se Západ dopustil v této krizi, co měl udělat lépe?
Prý Rusko porušuje mezinárodní právo; čímpak asi? Anexí Krymu a svými vojáky na východě Ukrajiny? Proč tomu tak je? Ne snad proto, že dnes mají USA, tisíce kilometrů od svého výsostného území, z Evropy svoji jednu obří vojenskou základnu, čítající miliony organizovaných vojáků pod jedním velením v Bruselu a ovládající nejmodernější vojenskou techniku; rozkládá se v třiceti evropských zemích NATO, z toho je 28 států členy EU. Takže toto je mocenská drzost nejvyšší. Tomu se říká mazaný kousek.
Spojené státy přece ve své něco přes 200leté historii dokázaly, jak umí bránit své americké zájmy a nikdo neodmítal se s nimi kamarádit, byť ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem v letech 1846 - 48 byl vyvolaný americkou anexí Texaské republiky. Žádné mírumilovné referendum jako na Krymu. Mexiko prostě neuznávalo odštěpení a následné vojenské vítězství Texasu a po celou dobu existence Texaské republiky považovalo Texas za svoji vzbouřenou provincii. Mexiko přišlo o více než polovinu svého území, na němž vznikly postupně i bez referenda americké státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah, i odstoupení Alta California a Santa Fe de Nuevo México ve prospěch Spojených států. Že to bylo dávno? A co megainvaze do Koreje, Vietnamu, Iráku, Libye? To už je blíž na časové ose nekonečných válek USA, které jsou hlavním sponzorem OSN, která jim jde na ruku, kde se dá…
Jak hodnotíte počínání Ruska ohledně Ukrajiny?
Musíme to vzít z gruntu a mírnou oklikou, tedy od Krymu, a to se musím zastavit u otázky války mezi Spojeným královstvím a Argentinou o Falklandské ostrovy, která se odehrála v roce 1982 jako nejpodivnější z válečných konfliktů. Falklandské ostrovy patří k zámořským územím Spojeného království od roku 1833, Krym patří k Rusku od roku 1776; tedy o více než sto let déle. Obyvatelé Falkland stejně jako Krymu jsou v naprosté většině britského, resp. ruského původu a nejeví nejmenší zájem o připojení se k Argentině, resp. zůstat součástí Ukrajiny. A zatímco na Ukrajině se Kyjevem, potažmo EU a NATO, rozpoutaná zběsilá válka setkala paradoxně s odporem Západu vůči Rusku, na Falklandách ji podpořila „Železná lady“ Margaret Thatcherová bez jakýchkoli okolků označila argentinskou akci za jasnou územní agresivní anexi. Jako EU, USA a Ukrajina obvinily Rusko z anexe, byť se jednalo o svobodné referendum o nezávislost Krymu. Thatcherová se vyjádřila v tom smyslu, že Falklandy jsou částí Velké Británie stejně jako Londýn. Podobně se vyjádřil Putin, že Krym je součástí Ruska stejně jako Moskva. Kdo asi komu dal za pravdu…
Konflikt mezi Velkou Británií a Argentinou kolem Falklandských ostrovů trvá od roku 1982, kdy došlo mezi oběma zeměmi k válce; Velká Británie: 258 mrtvých, Argentina: 649 mrtvých... Kolik mrtvých bylo na Krymu? „Argentina nemůže umlčet hlas Falklanďanů, to je strašně důležité. Takhle vypadá vyjádření práva rozhodovat o své vlastní budoucnosti. Referendum se nedá interpretovat jinak,“ shrnul význam hlasování guvernér Falkland Nigel Haywood. Proč bylo referendum na Krymu interpretováno jako anexe a na Falklandách ne?
A referendum na Krymu v porovnání s referendem na Falklandských ostrovech? Rovných 99,8 % obyvatel tohoto souostroví se přihlásilo pro setrvání v rámci Británie. Na Krymu, bez války a mnoha obětí, zvítězili v referendu rusky mluvící obyvatelé 97 procenty. V čem je tedy rozdíl? Nejvíce však budí vášně uznání Londýnem referenda, které proběhlo na Falklandských ostrovech v březnu 2013 (neuznaného OSN). Londýn tímto referendem argumentuje, že Falklandy, resp. Malvíny, mají zůstat součástí Britského antarktického území, neboť se tak vyjádřili jejich obyvatelé. Občané Argentiny proto vyjadřují podiv, že v případě Krymu britský premiér referendum naopak neuznává...
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban