Slovensko o víkendu otestovalo na koronavirus dvě třetiny svých obyvatel. „Udělali jsme velký krok pro Slovensko. Tímto experimentem jsme možná ukázali cestu i jiným zemím, které se s touto nemocí trápí,“ řekl k celé věci slovenský premiér Matovič. Má pravdu? Udělat testy, a v případě dobrého výsledku rozvolnit opatření, byla by to cesta i pro Česko?

Já moc tomu mýtu plošného testování nějak nerozumím, stejně jako příliš nerozumím onomu nadšení a výzvám testovat víc a víc. Krom tedy s tím spojenému byznysu a tunelování veřejných peněz, ať už u nás, nebo kdekoliv jinde ve světě. Jsem asi holt blbý, ale testy s expirační dobou prakticky okamžikem vydání osvědčení mi příliš smysl nedávají. Echt když jejich věrohodnost je asi taková, jako u právě probíhajících amerických voleb.

Rovněž bych rád zmínil zajímavost, o které informovala tradiční slovenská média TASR a SME. Nejméně ve dvou případech má tamní policie spadeno na občany, kteří v rámci plošného testování na covid-19 po prvním pozitivním výsledku „nenastoupili povinnou izolaci“, ale nechali si v jiném místě udělat druhý test – tentokráte s negativním výsledkem. A cituji slovenskou tiskovou agenturu: „Policie v této souvislosti upozorňuje občany, že opakovaným testováním po prvním pozitivním testu na jiném odběrovém místě se vystavují případnému postihu.“

Nevím, jak čtenářům, ale mně takový přístup standardní nepřipadá. Nějaké fake testy nikoho nezajímají, za to lidé, kteří evidentně poukáží na jejich pochybnost a nejdou jak ovce zdraví do karantény, jsou pak trestáni.

V pondělí večer útočil poblíž synagogy ve Vídni a na několika dalších místech stoupenec Islámského státu Kujtim Fejzullai. Vyzbrojen dlouhou střelnou zbraní, mačetou a pásem s výbušninami zabil nejméně 4 lidi a dalších 23 zranil. Co na tu celou věc říct?

Nasvítit. Semknout. Nedáme se. Nic s ničím a s tím už vůbec ne. Jsme v tom spolu. Spolu to zvládneme. Nedáme se. Nás nezlomí. Nesmí nás rozeštvat. Psychicky labilní. Věděli jsme o něm. Sousedé ho měli rádi. Starší zdravil a mladším pomáhal. Do útulku chodil krmit pejsky a šnečkům lepil ulity. Pořád dokola ty stejné nebo obdobné prefabrikované kecy.

Ale vážně. Bohužel to ukazuje smutnou realitu současné Evropy, která je postupně likvidována či přetransformovávána řízenou migrační invazí zejména jedinců z Afriky a z Blízkého východu. Náboženství míru a lásky ve spojení s naturelem a sociálně-kulturním založením je zkrátka s tradičními skutečnými evropskými hodnotami – neplést s hodnotami EU – nekompatibilní. Bohužel, v současném stavu Evropy je vždy jen otázkou, kdy a kde se něco obdobného stane.

Jakkoliv se modlím za opak a nepřeji si to, tak je bohužel nevyhnutelné, že časem se setkáme s něčím podobným i u nás. Ostatně navzdory tomu, že „tu žádné nemáme a žádní sem nechtějí“, nám tady už zádumčivý Afričan znásilnil holčičku, nebo kvazi Holanďani brutálně seřezali číšníka, jakkoliv šlo v druhém případě o turisty.