Žádná ze stran ukrajinského konfliktu nehodlá ustupovat, sobotní pokus o nové dohody v Minsku skončily neúspěchem, lídři vzbouřenců hodlají dokonce mobilizovat až 100 tisíc nových dobrovolníků. Jak si to dění obecně vysvětlujete? Jde o pokusy zastrašit protivníka a připravit si lepší půdu pro vyjednávání, nebo se máme připravit na ještě tvrdší a krvavější boje, které mohou být po odeznění zimy ještě intenzivnější? Bude se na Ukrajině válčit až do úplného zničení jedné z bojujících stran?

Na tuto otázku zřejmě neznají odpověď ani nejvyšší představitelé znepřátelených stran. Jisté je, že povstalci nepotáhnou na Kyjev a Kyjev nemá především dost vojáků ochotných umírat v tomto nesmyslném konfliktu. Třetím faktorem je zájem USA a NATO přiživovat tento konflikt pro vlastní zájmy vojensko-průmyslového komplexu, kterému se otevírá velký obchod se smrtí. Evidentně to vnímá nejen část profesionálů, co se komentováním politiky zabývají, či spisovatelů a publicistů, ale už i široká veřejnost. Výsledkem je pozoruhodná Výzva za mír, která právě koluje po internetu a považuje uměle udržovaný konflikt na Ukrajině za předehru k třetí světové válce. V Německu vznikla podobná už 6.12. proti expanzi NATO na východ a podepsali ji exprezident Roman Herzog, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, bývalý starosta Berlína Eberhard Diepgen i známý herec Klaus Maria Brandauer. Můj osobní názor je, že určité zájmové skupiny v USA a západní Evropě chtějí hrozbu války, ale na samotnou válku opravdu nemyslí. Je to takový McCainovský chytrácký pohled – nechť krvácejí ti druzí, jen když nám z toho sypou peníze. Ale sami by do velkého konfliktu nešli. Smetlo by je to jako Vietnam.

Šéf ruské nevládní organizace Memorial Alexandr Čerkasov mluvil o tom, že sice ruské vojenské síly jsou zapojeny do bojů, ale z druhé strany, že ukrajinští vojáci záměrně umísťují dělostřelecké baterie doprostřed města a pak se diví, když jsou ostřelováni a přináší to i civilní oběti. OBSE mluví o posunech neoznačených vojenských útvarů na separatistických územích. Jak reálně lze odhadovat přímé zapojení ruských jednotek v konfliktu? A do jaké míry se dá říci, že Kyjev má pod kontrolou své jednotky?

Takovéto vzájemné výčitky jsou v lokálních konfliktech obvyklé. Vzpomeňme si na izraelskou armádu, která bez rozpaků bombardovala stanoviště Červeného kříže, vojsk OSN a dokonce i spojeneckých Američanů. Ruské jednotky budou na východě Ukrajiny působit zřejmě tak dlouho, jak bude působit tlak válečných štváčů v USA a kariéristů v NATO na využití Ukrajiny na bezprostřední konfrontaci s Ruskem. A naděje je právě v misi OBSE, která by mohla být důvěryhodným zprostředkovatelem oddělení bojujících stran a uklidnění situace. Ani jedna strana totiž nemá plně pod kontrolou všechny jednotky, a proto jsme svědky i nepřípustného týrání a terorizování zajatých ukrajinských vojáků. Ty scény nesmyslné brutality a bezpráví známe už z Kosova.

Oficiální vojenské operace Kyjeva jsou vedeny pod označením protiteroristické operace, tedy nikoli jako válka a díky tomu prý jejich činnost nepodléhá Ženevským konvencím a je tedy povoleno vše a nikoho nelze soudit za válečné zločiny. Jaký je podle vás cíl ukrajinského vedení? Zničit tzv. separatisty i za cenu, že to mimořádně odnese civilní obyvatelstvo? A jak hodnotit přístup USA a EU – může za prodlužování bojů jen Rusko? Co by měl Západ dělat jinak?

To je starý trik, jak se vyhnout zachovávání elementárních civilizačních pravidel. Poznáváme to už z hanebného porušování lidských práv nesmyslně vězněných v Guantánamu. Mimochodem, i vojáci USA jsou mimo jurisdikce Soudu pro lidská práva a na Ženevské konvence si nevzpomněli už desetiletí. Celý konflikt na Ukrajině je uměle vyvolaný především ze strany Západu. Neboť co může být nesmyslnějšího než vysílání jakýchsi manifestačních jednotek NATO do východoukrajinských zemí, kde nemohou působit jinak než jako provokace. Na to reagoval přeci i bývalý vojenský lékař české armády Marek Obrtel, který v otevřeném dopisu ministru obrany ČR označil NATO za zločineckou organizaci a USA jako hlavního agresora. Jako poslední kapku jeho zklamání z licoměrné politiky NATO uvedl právě konflikt na Ukrajině. Proto vrátil všechna vyznamenání za jeho účast v misích NATO. Už ho následoval i slovenský veterán zahraničních misí s podobným dopisem slovenskému ministrovi obrany rtm. v.z. Robert Bačinský.

Některé ukrajinské prapory se začínají bouřit proti Kyjevu. Bojovníci z praporu Ajdar, který financuje dněpropetrovský gubernátor Kolomojský, v pondělí demonstrovali před ministerstvem obrany, házeli do oken kameny, pálili na ulici pneumatiky… Jak velké je riziko, že půjde o začarovaný kruh ve smyslu, že pokud by Kyjev přistupoval na mírnější řešení, budou ho radikální skupiny tlačit k dalším bojům a válka může trvat v podstatě nonstop do chvíle, kdy bude mít ještě kdo válčit?

Ani jedna ani druhá strana nemá nevyčerpatelné lidské zdroje, resp. dostatečné na vleklou válku. Ty má Rusko a USA. Je jen otázka, kdy je to přetlačování před ukrajinské pěsti přestane bavit . Falešnost záminek na takovouto „zaměstnanost“ kariéristů v NATO přeci známe už z minulosti, při porušování vlastní Charty NATO. A i v Čechách je přeci známý pokus provokovat Rusko superradarem, který měl prý navádět rakety proti Íránu. Ale když Rusové nabídli, aby byl ten radar o tisíc kilometrů blíž k Íránu, tak o toto smysluplné opatření proti údajné íránské hrozbě odrazu nebyl zájem. Skončilo to naštěstí jen švejkovinou v podobě „šlágru“ paní české ministryně o tom, jak miluje radar...

Dá se u prezidenta Porošenka a premiéra Jaceňuka přistoupit na dělení „prezident míru“ a „premiér války“, jak to udělal prezident Miloš Zeman? Do jaké míry jsou ukrajinští politici v přístupu k řešení krize na východě jednotní?

Obávám se, že prezident Zeman by pro bonmot i přes plot skočil, ale není jisté, zda ten bonmot opravdu odráží realitu. Vždyť on je schopný i takových výroků, že ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim. To jsou zjednodušení na úrovni „hovadismu“. Na druhé straně radikální výroky Zemana dávají šanci jiným politiků, jako je Orbán či Fico, aby mírnějším tónem připomínali, že celý konflikt a zejména sankce jsou kontraproduktivní.

Jak si vysvětlit, že Západ obecně na Ukrajině přehlíží mnoho věcí, které mu jinak vadí? A nejde pouze o účast radikálních či fašizujících hnutí a lidí na vládě či v armádě, ale například o snahu dostat všechny televizní kanály pod kontrolu? Proč podle vás Západ ve snaze uklidnit konflikt neklade Kyjevu podmínky na eliminaci těchto záležitostí, které jsou jinde kritizovány?

Existuje studie, podle které USA v minulosti až v 35 zemích podporovaly extremisty, teroristy a další zločince. Jiná uvádí předlouhou historii nespravedlivých válek a ozbrojených invazí, které elita této země spáchala od roku 1662. Cituje též Thomase Jeffersona („Třesu se někdy o svou vlast, když pomyslím na to, že Bůh je spravedlivý.“) a Ernesta Hemingway („Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země.“), kteří si ten rozpor mezi hlásanými ideály a kompromisy se zájmy mocných uvědomovali. V samotných Spojených státech existuje výraz „Myšlení uvnitř okružní dálnice“ (myslí se Washington), které vystihuje celkem osobitý pohled těch, co jsou „in“ na okolní svět.