Pamatuji si na báječné slovní spojení „stará dobrá Anglie“, které vyvolávalo pocit jistoty a respektu k tradicím. Také oficiální název Spojené království Velké Británie a Severního Irska dýchá vznešeností. S čím bychom si ostrovní stát měli spojovat teď?

Velká Británie byla v mnohém a mnohým zdrojem inspirace. A bude tak tomu zřejmě i nadále. Nemusí to však už být nutně jen ve smyslu pozitivním. Velká Británie se totiž mění. Prochází nejzásadnější změnou společnosti od příchodu Vikingů či normanských rytířů Viléma Dobyvatele. Sledovat takový překotný vývoj v přímém přenosu musí být pro milovníky historie vzrušující. Pro milovníky tradičních hodnot a „staré dobré Anglie“ to však může být zároveň zdrojem jistých rozpaků či může dokonce vyvolávat vrásky na čele.

Když jste se poprvé v lednu 2016 pro ParlamentníListy.cz podělil se čtenáři o zkušenosti lékaře z fakultní nemocnice v anglickém Sheffieldu, následovaly zanedlouho nemalé problémy v zaměstnání. Ocitl jste se dokonce na titulní stránce nejčtenějšího britského deníku. Jaká to byla zkušenost?

Ocitnout se na titulní straně The Sun rozhodně není zkušenost, na kterou by bylo možné se dopředu nějak připravit. Přestože byla redakce deníku následně zaplavena pozitivními a podpůrnými ohlasy, důsledky pro rodinu příjemné nebyly. Náš dům byl po několik dní doslova v obležení novinářů.

Poté, co na mě jistý pan Čulík a jistá paní Pekárková napsali sérii udání, ve kterých mě obvinili z rasismu, se navíc spustila celá lavina dalších událostí. Byl jsem postaven mimo službu, čekal mě stav vynucené odborné izolace a musel jsem se podrobit dlouhému vyšetřování. Byla to zkušenost temná, kafkovská, absurdní, existenciální.

Po mnoha měsících nakonec Britská lékařská komora případ uzavřela s tím, že jsem neporušil žádný zákon ani žádný lékařský stavovský princip a vyšetřování ukončila v můj prospěch. Bylo to období, které bych opravdu nikomu nepřál zažít a o kterém na tomto místě zatím více mluvit nebudu.

Neodradily vás všechny ty potíže od toho veřejně se o problematických záležitostech vyjadřovat?

Je to věc volby. Kolem nás se skutečně dějí závažné věci. Můžeme před nimi oči buď zavírat, nebo se naopak snažit je otevírat druhým. Určitě to však není jednoduché. Diskutovat věcně a svobodně o „citlivých tématech“ může být v dnešním světě velmi složité a nebezpečné. Často pak taková diskuse připomíná chůzi v husté džungli, po minovém poli a na tenkém ledě zároveň. Například urputné uplatňování principu politické korektnosti se až velmi často dostává do přímého konfliktu s právem na svobodu projevu.