Co Vás zatím zaujalo v souvislosti programem k výročí 70 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim?

Poslouchal jsem proslov prezidenta Evropského židovského kongresu Moše Kantora, který jasně tvrdí, že pokud nezastavíme neonacismus, který se dnes objevuje i v Evropském parlamentu a všude, prožijeme to samé jako v roce 1939 a 1940. Osvětim je fenomén, který by nikdy neměl zmizet z dějin.

Ruský prezident Vladimir Putin se jubilejního vzpomínkového setkání v Osvětimi neúčastní, což je s velkou pravděpodobností odrazem konfliktních vztahů mezi Varšavou a Moskvou v souvislosti s anexí Krymu. Měl by být takového pietního aktu přítomen prezident Ruské federace?

Podle mého názoru ano. Rudá armáda Osvětim osvobodila, a i když zanikl Sovětský svaz, Ruská federace je pokračovatelem a Vladimir Putin jejím zástupcem. A co se týká konfliktních vztahů? To je odraz jedné z problémových stránek současnosti. Neznepokojuje nás jen obava z rozšíření radikálních myšlenek, jak jsem o tom před chvíli mluvil, ale také situace na Ukrajině, protože tak blízko válce jsme od konce II. světové války ještě nebyli. Jako vojáci jsme měli tři zájmy: Osvobodit republiku, zajistit, aby už nebyla válka, a zajistit spravedlivější svět. To byla tři hesla, která vystihovala to, jakou jsme si přáli budoucnost.

Šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna ve svém rozhovoru pro polský rozhlas mimo jiné prohlásil: "Nebylo by správnější říct, že tábor osvobozoval První ukrajinský front a Ukrajinci? Protože to byli právě Ukrajinci, kdo otevíral brány Osvětimi jejím vězňům!" Co si o tom myslíte?

To je buď neznalost dějin, nebo úmysl. Osvětim osvobodil ukrajinský front, který vytvořil Sovětský svaz proti Němcům. Jeho členy ale byli vojáci z celého Sovětského svazu. Jmenovalo se to ukrajinský front, protože měli hlavní úkol osvobodit Ukrajinu.

I další elitní politik se dotkl kontroverzním způsobem historie. V živém rozhovoru pro televizi ARD při návštěvě Berlína uvedl ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk: "Současná ruská agrese na Ukrajině, to je útok na světový řád a na řád v Evropě. My všichni si dobře pamatujeme vpád Sovětského svazu na Ukrajinu a do Německa. Nesmíme to dopustit. Nikdo nemá právo přepisovat výsledky 2. světové války. Avšak o to se snaží ruský prezident Putin." Jak tato slova na Vás působí?

Anexe Krymu byl nešťastný krok, ke kterému nemělo dojít, protože i tehdy se dalo o všech otázkách jednat. Na druhé straně, jak mohl postupovat státník, kterému nikdo nemůže upřít, že Rusko je velmoc? Jakmile se na Ukrajině změnila vláda, chtěla dohodu s NATO, Rusko se pak obávalo, že ztratí přístup k Černému moři, a jediný přístup byl přes Krym. To nemohl Putin dovolit. Takový byl, podle mého názoru, jeden z hlavních důvodů, proč na Krym vstoupil. Anexe Krymu byl násilný krok a jeho výsledkem je velká nedůvěra. Teď už se v situaci jen těžko někdo vyzná. Já nesouhlasím s rozšiřováním jakékoli agrese, osobně to odsuzuji.

Jediný způsob, jak zastavit nebezpečí, je jednání. Žádné sankce. Vždyť přeci nikdo v Evropě nechce jít do atomové války. Přitom nebezpečí tu stále existuje. Stačí jeden labilní člověk, který druhou stranu vyprovokuje. V souvislosti s děním na Ukrajině se také ukazuje síla NATO a i s tím mohu jen těžko souhlasit. Já bych chtěl, aby se dohodli. Když mají různé názory, musí se o nich bavit tak dlouho, až dojdou k nějakému závěru.

Prezident Miloš Zeman by se na rozdíl od některých polských politických elit s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem potkal rád, o čemž svědčí pozvání hlavy Ruské federace na mezinárodní fórum o holocaustu. I když Putin nepřijel, naopak náš prezident přislíbil účast při oslavách konce II. sv. války v květnu. Co říkáte kritickým názorům na jeho rozhodnutí?

Dobře víte, že jsem při volbě prezidenta podpořil. Tehdy jsem i trochu usadil pana Schwarzenberga. Prezident Zeman podporuje jednání obou stran v konfliktu na Ukrajině a v tom s ním souhlasím. Možná si řekl, že kdyby přijel do Prahy Putin a Porošenko, mohli by pokročit ke shodě. Za pozváním do Prahy vidím snahu pana prezidenta přimět státníky k dialogu. Samozřejmě mezi tím eskalovaly problémy a rozpory na Ukrajině. Kdyby Ukrajina slíbila radikálům na Doněcku, že jim nějak upraví autonomii, k vyhrocení situace by vůbec nedošlo.

Uplynuly dva roky od zvolení Miloše Zemana do prezidentského úřadu. Co říkáte podzimním protestům proti prezidentovi, červeným kartám atd.?

Jsem rád, že v mezinárodní politice razí heslo dohod a jednání. Každý z nás je nějaký. Prezident Zeman hovoří ve zkratkách, často nevysvětluje věci do detailu a pak je možné jeho slova různě interpretovat. A také rád provokuje. Při volbě jsem neměl na vybranou. I když nejsem členem žádné strany, přeci jen levici mám raději než pravicové strany. My jsme totiž kdysi chtěli spravedlivější svět.

Objevily se i kritické reakce v souvislosti s Evropskou unií a jejím přístupem k odkazu minulosti. Jak Vy vnímáte postoj EU v otázce úcty vůči obětem války?

Co se týká Evropské unie, řekl bych, že je dost pozadu. Ale z osobní zkušenosti mohu uvést jen tento příklad. Působím v organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu a společně s mezinárodní organizací odbojářů jsme organizovali výstavu, která byla otevřená ve foyer Evropského parlamentu. Veškeré informační panely tam nechali jen pár hodin. Přitom šlo o výstavu snad devětadvaceti zemí Evropy, které dodaly informace o svém odboji. Vysvětlovali nám nějaké své důvody, ale ani nenavrhli náhradní termín. Nevím, jaký byl skutečný důvod toho, proč ve vestibulu nemohla výstava déle zůstat. Když předsedala Česká republika Radě Evropské unie, dílo pana Černého, které, jak víme, bylo velmi zostuzené, tam viselo několik měsíců.