Volby jsou vítězně za Vámi. Jaké budou vaše priority v Senátu?

Ty hlavní priority jsou dvě. Ta jedna je taková hůře uchopitelná. Je to ale takový můj trvalý názor. Pokud se nevrátí do politiky elementární základy slušnosti a morálky, ani společnost, ani ekonomika se nehnou dopředu. Budu se proto snažit působit na tomto poli, i když vím, jak je to obtížné.

Jde-li o ty druhé - uchopitelnější ekonomické priority, bude moje úsilí směřovat k posílení české výroby, k získání práce pro české ruce. Považuji za velmi důležité oživit v našem Zlínském kraji zemědělství, protože jsou tam k tomu ideální podmínky. Rád bych také získal pro tuto politiku i další stoupence.

Kde na Vaše plány chcete vzít prostředky?

Myslím právě, že bych mohl k těmto záměrům přinést i nějaké prostředky z bruselských fondů. Agrární komora tam má určité vazby, takže bych se snažil prospět jak našemu regionu, tak i zemědělskému odvětví jako celku.

Mimo to bych rád připomněl, že to naše Chrudimsko je velmi pěkný a velmi různorodý kraj. Je tam Sečsko, je tam Havlíčkobrodsko, je tam nádherná Vysočina, ale v podstatě žádný ucelený turistický ruch. Je to všechno roztříštěné. Také lidé, kteří náš kraj navštěvují, tam jedou spíš na vlastní pěst a na blind, tedy naslepo. Sami si sestavují program, a podobně. Tak jsem si říkal, že by určitě našemu kraji prospěl větší prostor pro koordinovaný cestovní ruch. Pokusím se proto spojit se starosty a nějak domluvit platformu, na níž bychom začali budovat tento záměr.

V turistickém ruchu se přece skrývá řada pracovních příležitostí. Z individuální a separované turistiky bych rád, aby se to stalo koordinovanou nabídkou cestovního ruchu v našem kraji. Ta oblast je k tomu přímo ideální, úplně k tomu vybízí.

Mluvíte o evropských fondech. Získalo, nebo ztratilo naše zemědělství vstupem ČR do Unie?

Mám ten pocit, že spíše ztratilo. Ale ztratilo nejen díky omezením, tedy kvótám, ostatně, my už ty kvóty kolikrát ani nenaplníme, ale ztratilo především kvůli rozdílným podmínkám mezi starou „patnáctkou“ a novými zeměmi. Společná zemědělská politika by se tak vlastně neměla jmenovat, ale spíše „dvojrychlostní zemědělská politika“. Jedna zemědělská politika je pro starou „patnáctku“ a jiná je pro „nové země“. Jenom Polsko si podrželo výrobu a zaměstnanost v zemědělství. Udrželo si ji díky svým politikům, i potravinovou soběstačnost. My jsme takové štěstí neměli, takže chci, aby se to změnilo, protože naši politici to tehdy velmi nezvládli.

A to chcete udělat přes Senát?

Tak jednoduché to zase není. Jednotlivec nic nezmůže. Z podnětu Agrární komory jsme vytvořili konsorcium, jehož členy jsou například potravinářská komora, zemědělský svaz a silné potravinářské podniky. Sdružili jsme prostředky, najali jsme lobbistickou firmu v Bruselu, která dostala zadání a tímto způsobem chceme posílit české zemědělství.

Je také samozřejmé, že můj politický vliv senátora může sehrát svou velmi pozitivní roli. Posílí se tím i vliv Agrární komory, a pan premiér si nás už asi nedovolí nazvat „kolchozní lobby“, jako když jsme hájili takzvanou zelenou naftu.

To bylo na jaře...

Ano, 23. května nás pan premiér vyhnal. Tehdy jezdilo po Praze přes dva tisíce zemědělských mechanismů, ale pan premiér nás nepřijal, přestože jsme měli podanou včas žádost o přijetí. Premiér pak sice hodil se zelenou naftou zpátečku, ale aby si ulevil, nazval nás kolchozní lobby, s níž se prý bavit nebude. Takže mám za to, že na člena Senátu, což je horní patro politiky, že si takový výrok i vůči našim lidem ani pan premiér nedovolí.

Mluvíme o Vašich vazbách na Brusel. Vidíte Evropskou unii jako perspektivní projekt?

Ne. Můj osobní názor je, že to nemá velkou perspektivu. Zejména v porovnání s jinými významnými územními celky. Vždyť EU věnuje v posledních letech značnou část svého úsilí na svou vlastní záchranu. Je to hrozně heterogenní, je to strašně nesourodé. Je to příšerně sešněrované, aby to vlastně mohly řídit dva státy. Takže podle mého názoru to valnou perspektivu nemá.