Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.),  Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12)  Marka Ženíška (z 12.2.)+ (z 26.1.) (+ ze 14.1.) Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila,Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma, Daniela Kroupy,   Františka Bublana,  Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Evropští státníci si v neděli v Kyjevě připomínali rok od událostí na Majdanu, kdy byl svržen prezident Viktor Janukovyč. Akce se účastnil i český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, o jehož účasti se spekulovalo s ohledem na to, zda mu to premiér povolí kvůli blížícímu se sjezdu ČSSD a možné škodě, kterou by to mohlo napáchat u spíše proruského křídla strany. Co o té akci soudíte? A byla Zaorálkova účast v pořádku?

Myslím si, že Zaorálek byl v podstatě obětní beránek. V oslavách ročního výročí Majdanu nenacházím žádný smysl. Tamější vládní činitelé to měli minimálně přejít ve vší tichosti. Byl to pochod nad rakvemi tisíců mrtvých, byl to pochod „důstojnosti“, kdy krátce předtím ukrajinská oficiální i neoficiální armáda utrpěla porážku. Byl to pochod za situace, kdy je ukrajinská ekonomika zhroucená, země zbídačená a východ země je zničen. Pokládám to za úžasné panoptikum a tím, že se tam sjeli někteří významní státníci, to pokládám za důkaz toho, že představitelé Evropské unie ani za této situace nejsou schopni uznat realitu a pokusit se aspoň čestným způsobem z toho vycouvat.

Celé to považuji za absurdní. Z toho důvodu tam určitě nechtěl jet premiér, tak tam poslal ministra zahraničí. Pana Zaorálka sleduji a jako ministra zahraničních věcí ho nehodnotím dobře. Zklamala mě jeho politika z pohledu, jakou stranu on reprezentuje, tzn. sociální demokracii. Rozuměl bych tomu, kdyby takové postoje jako ministr prosazoval Karel Schwarzenberg. V sociální demokracii jsou na toto téma rozporuplné reakce. Třeba významný sociální demokrat Jaroslav Foldyna se k tomu, jak má ve zvyku, postavil čelem a jasně řekl, že kdyby byl v Zaorálkově roli, nejel by tam. Sečteno podtrženo, ta akce v Kyjevě vůbec nebyla důstojná, byla umělá, přetažená, za hranou a normální lidi tomu asi moc nerozumí.

Jak v obecné rovině hodnotíte Lubomíra Zaorálka coby ministra zahraničí za ČSSD? Jak jste sám zmínil, některými spolustraníky je dlouhodobě ostře kritizován za přístup k Ukrajině a Rusku…

Lubomír Zaorálek se během druhých minských rozhovorů pokusil ztlumit tu jestřábí politiku, na což měl asi skutečně vliv blížící se sjezd ČSSD, ale moje hodnocení je celkem jednoduché. Zaorálek bohužel předvedl jestřábí politiku, tedy volné pokračování politiky Karla Schwarzenberga. Jsem si jist, že to poškodilo sociální demokracii a jsem si jist, že jí to ubere hlasy. Budu sledovat i to, jakým způsobem on dopadne na sjezdu ČSSD. Pro tu stranu by bylo velmi dobře, kdyby neuspěl. Pokud uspěje, bude to špatný signál konzistentním voličům sociální demokracie.

Zahraniční politika Lubomíra Zaorálka bohužel vychází vstříc tvrdému křídlu v Evropské unii, které má blízko ke strukturám velení NATO a je velmi blízká těm jestřábím kruhům z Washingtonu. Nezaznamenal jsem jediný pokus (ať už jakýkoli) odklonění od této politiky. Věřil jsem, že když bude v nové vládě ministr zahraničí z ČSSD, dá se tomu nějaká rozumná tvář, ale nic takového se nestalo. Žádný odklon od toho, co předtím dělal Schwarzenberg, se nekonal.

Jak jste vnímal způsob, jakým o té nedělní kyjevské akci referovala česká média? A na Václavském náměstí v Praze se k tomu také konala připomínková akce (například s účastí Jaromíra Štětiny), kde bylo podle ČT asi 150 lidí a Česká televize z toho dokonce živě přenášela.

Když se na Klárově 17. listopadu demonstrovalo na podporu prezidenta republiky, bylo nás tam pět set a Česká televize z toho udělala několik desítek lidí a přímý vstup tam nebyl ani jeden… To jen srovnávám.

Způsob podávání zpráv a informování ze strany České televize už je delší dobu za hranou. ČT naprosto neplní svoji veřejnoprávní funkci, která jest, že má podávat objektivní a vyvážené informace. To už je dávno pryč. Mám připravenou senátní novelu zákona o televizních a rozhlasových poplatcích, kterou teď budu předkládat. Podle ohlasů svých sympatizantů jsem si jist, že Česká televize podceňuje současnou situaci. Nespokojenost je docela masivní. Nemám možnost sledovat slovenskou televizi, ale podle lidí, kteří ji sledují, ten rozdíl analyzují jako nesrovnatelný.