Když v tomto týdnu premiér Fiala stál v Hřensku u požáru před novináři, hovořil o tom, že „Musel bych mít klapky na očích a nepřemýšlet rozumem, což by nebylo vůbec pravicové, kdybych neviděl, že se klima určitým způsobem mění a že celá Evropa čelí požárům způsobeným neobvykle vysokými teplotami“. Premiér se tu zjevně snaží prokazovat svou pravicovost. Je politika této vlády „pravicová“ v tom smyslu, jak tento pojem chápou libertariáni?

No vidíte, já bych řekl, že požáry vznikají spíš díky suchu a odvodněné krajině, než díky náhlé změně klimatu. Ale nejsem na to expert. Pravicovost se neprojevuje tím, kde a jaký vidí člověk (nebo premiér) problém, ale jak jej chce řešit. Pokud pomocí daní a regulací, pak jsou to jen slova.

Jak vnímáte z pohledu obhajoby svobody současnou ODS?

Nijak. Ani ODS, ani jiná strana svobodu neobhajují. Myslím, že ani není jasné, co za svobodu považují.

Když tedy přijmeme premiérem zmíněnou kategorizaci – je aktivní boj proti klimatické změně „pravicový“ v libertariánském chápání tohoto pojmu?

„Pravicovost“ není dána charakterem cílů; projevuje se tím, že své cíle chcete realizovat za své, vlastním úsilím, dobrovolnou dohodou se stejně smýšlejícími lidmi. Takže, paradoxně, ultralevičáci, kteří na svém a za své budují někde dobrovolnou komunu, jsou mnohem pravicovější než premiér, který k realizaci svých „pravicových“ snů potřebuje vzít jiným peníze a k něčemu je násilím přinutit.

Debaty o trhu a intervencích se vedou zejména v souvislosti s podporou nejrůznějších skupin před hrozícím úpadkem v horšící se hospodářské situaci. Vláda je ze strany některých ortodoxních pravičáků, jako je třeba Miroslav Kalousek, kritizována, že pomáhá příliš a narušuje tím tržní prostředí. Souhlasíte s těmito výtkami?

Ano, vláda by se měla snažit spíš o to, aby stát neškodil, než aby pomáhal napravovat problémy, které sám způsobil. Bohužel, ti „ortodoxní“ pravičáci jako pan Kalousek nic pravicového nepředváděli, když mohli. Vlastně mne nebaví se zabývat tím, co někdo říká, místo toho, abychom se dívali na to, co dělal a dělá.

Premiér Fiala ujišťuje, že vláda „nikoho nenechá padnout“. Nikdo moc neví, co tento pojem znamená. Kde je ta hranice „nenechat padnout“ pro libertariána?

Nezlobte se, ale já opravdu nevím, jaký obsah mají obecné politické deklarace. Členové vlády rozdají svůj majetek potřebným? Nebo zase vláda okrade schopné a pracovité, aby si koupila hlasy neschopných nebo líných?

Pro mne je hranice nutného zásahu okamžik, kdy jednotlivci hrozí, že nebude schopen uspokojovat své základní potřeby a nepomůže ani rodina, ani přátelé, ani sousedé, ani charita... Okamžik, kdy bude hrozit, že zaútočí na majetek či osobu někoho jiného, aby sám přežil. Ale to jsme asi s panem premiérem dost daleko od sebe.

Kritika vlády zaznívá často také v souvislosti s děním ve firmě ČEZ, kde vláda odmítá jakékoliv zásahy do ceny elektřiny a vysvětluje to právy minoritních akcionářů (stát má v ČEZ podíl přibližně 70 %). Co má v danou chvíli stát dělat, když se střetávají jeho zájmy akcionáře a autority, která má zajistit občanům energie?

Kristovanoho, odkud se vzal pocit, že stát má někomu zajišťovat energie? Stát má zajišťovat bezpečí osob a majetku, nikoliv nás ohřívat a svítit nám.

Škoda, že lidem nikdo neřekne: „Nemáte na elektřinu a plyn? To kvůli tomu, že vás stát okrádá, kde může. Nabírá úředníky, vymýšlí si pro ně nové a nové úkoly, zvyšuje jim platy. Staví za vaše peníze cyklostezky, podporuje elektromobilitu, dotuje skomírající, zakazuje funkční.“

A škoda, že lidem nikdo neřekne ani: „To, jak se každý máme, je dáno tím, jak užiteční jsme pro ostatní, ekonomika je vlastně jedno velké tržiště, kde navzájem směňujeme užitek. Pokud někdo z vás, milí občané, nemá na elektřinu a plyn, asi děláte něco blbě. Zkuste něco změnit.“

Bohužel, být líný a blbý (a tím i chudý) je státem odměňováno. Stát podojí aktivní a chytré a rozdělí se s línými a blbými o jejich peníze. Není pak žádným překvapením, že aktivních a chytrých ubývá. Není to moc výhodné.

V Německu jsou lidé nabádáni k omezení spotřeby energií, starosta Hannoveru burcuje, že na každé koliwatthodině záleží, ministr hospodářství tam chce lidem měřit, jak dlouho se sprchují. Nás možná během zimy čeká něco podobného. S jakými pocity sledujete jako svobodomyslný člověk tuto „regulaci z nouze“?

Já bych se asi ptal lidí, zda jim nepřijde, že oni by měli kontrolovat (nejen) starostu Hannoveru a ministra hospodářství. Zda chodí pěšky, koupou se v řece, vaří na ohni a rozdali svůj majetek lidu.

Nejednoznačně hodnocenou věcí, spojovanou s touto vládou, je dočasné vypnutí několika webů a širší projekt „boje proti dezinformacím“, včetně policejních operací, o kterých ministr vnitra hovoří jako o posvícení na ruské šváby. Odpůrci těchto opatření argumentují svobodou slova; zastánci těch opatření tím, že demokracie se musí chránit. Kam se v tomto sporu staví libertarián?

Demokracie se musí chránit, asi proto je zakotvena jako nepřekročitelný ústavní princip. Asi jako byla dřív ústavně zakotvena vedoucí úloha KSČ. Nedej bože, že by někdo chtěl demokratické rozhodování nahradit svobodou. Tedy rozhodováním každého na svém za své.

Ono je to těžké… když máte (demokracii) systém, který je založen na tom, že stát lidem bere jejich věci a nutí je dělat věci, které nechtějí, je to lákavé sousto pro někoho, kdo si chce nejen v klidu nakrást ze společného, ale má ambice zcela společnost ovládnout.

Takže stát opět řeší problém, který sám vytvořil. Vypnutí webů sice asi nepředcházel nějaký oficiální státní pokyn, ale stát vesele trestněprávně stíhá lidi za „nevhodné“ projevy. Celé je to velmi nefér, a to i z mého pohledu člověka, který ví, že třeba Putinův režim je mnohem odpornější než ten náš.