Tragédii, která je srovnatelná s vyhlazením českých obcí Lidice, Ležáky či Javoříčko, si 22. července připomněli účastníci vzpomínkové akce 80. výročí vypálení Českého Malína na Volyni. Setkání proběhlo u památníku obětem Českého Malína u městského hřbitova v Pražské ulici.

Součástí vzpomínkové akce bylo také připomenutí 76 let od návratu volyňských Čechů zpět do Československa. Tisíce Čechů se vydaly ve druhé polovině 19. století do carského Ruska, kde budovaly na Volyni nové české vesnice. Za druhé světové války se volyňští Češi zapojili do boje proti nacistům a pak hromadně vstupovali do vznikající československé armády. Pod vedením generála Ludvíka Svobody a dalších velitelů se pak jako součást Rudé armády dostali do Československa. Po válce se většina Čechů z Volyně rozhodla natrvalo vrátit do země svých předků, což jim umožnila dohoda, již zajistil prezident Edvard Beneš s hlavním sovětským představitelem J. V. Stalinem.

Obvyklou součástí červencové piety je tak jednak připomenutí malínské tragédie, jednak vzpomínka na návrat volyňských Čechů do vlasti. Právě Žatec byl místem, kam vlakem dorazilo nejvíc Čechů z Volyně a odkud se pak přesouvali do dalších míst. Významně pomohli osídlit a oživit hlavně Sudety, tedy území, odkud byli po válce odsunuti němečtí obyvatelé.